| Josef Jonák | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 18. března 1900 Klučov u Českého Brodu; Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. května 1953 Praha; Česko  Česko |
| Příčina úmrtí | sebevražda oběšením |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Povolání | důstojník československé armády |
| Zaměstnavatel | Československá armáda |
| Titul | major |
| Ocenění | Československá vojenská medaile za zásluhy I. stupně |
| Choť | Jonáková |
| Děti | 2 synové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Jonák (18. března 1900 Klučov u Českého Brodu – 23. května 1953 Praha)[1] byl za druhé světové války (od 1. července 1939) příslušníkem československé armády v zahraničí (Polsko, Sovětský svaz, Velká Británie a Francie). Ke konci roku 1944 utrpěl těžká bojová zranění hlavy a pravé ruky, což mu následně působilo dlouhodobé psychické a fyzické zdravotní problémy.[2]
Po skončení druhé světové války mu byla udělena Československá vojenská medaile za zásluhy I. stupně a v hodnosti majora byl v roce 1949 propuštěn do zálohy bez nároku na zaopatřovací plat. S rodinou se poté usadil v Říčanech, kde byl zaměstnán v dětském ústavu Olivovna.[p. 1] Plný invalidní důchod mu byl přiznán po jeho četných urgencích až v listopadu 1951.[2]
Po zatčení (v únoru 1953) byl Krajským soudem v Praze 22. května 1953 odsouzen v politickém procesu za velezradu a pohlavní zneužití ke 14ti letům odnětí svobody. Věcně se provinil tím, že zvažoval odchod do exilu a sešel se s jistou Květou Novotnou, což soud vyložil jako Jonákovu snahu o „připojení se ke zrádné emigraci a o vstup do služeb západních agresorů“.[2]
Dne 23. května 1953 spáchal Josef Jonák sebevraždu oběšením. Ovdovělé manželce se dvěma malými syny bylo sděleno, že jeho ostatky byly uloženy do společného pohřebiště na pražských Olšanských hřbitovech, ale ve skutečnosti byly uloženy do společného šachtového hrobu (číslo 30) na ďáblickém hřbitově. Částečně byl Josef Jonák rehabilitován (až po sametové revoluci v Československu) v roce 1990 a to jen ohledně velezrady, ale za druhý trestný čin (pohlavní zneužití) mu byl vyměřen zbytkový trest ve výši 2 let.[2]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ KÝR, Aleš; KAFKOVÁ, Alena. Příspěvek k identifikaci míst uložení ostatků politických vězňů a popravených odpůrců totality v letech 1948 až 1965 [online]. Historická penologie: Vydává Vězeňská služba ČR – Akademie Vězeňské služby (VS) ČR; 1/2022, ročník XX [cit. 2024-06-17]. Zemřelí ve výkonu vazby v pankrácké věznici / 3. Jonák Josef, * 18.3.1900 – 23.5.1953. Dostupné online.
- ↑ a b c d LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), 2021 [cit. 2024-06-16]. 141 stran; strana 56; ISBN 978-80-88292-96-8. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Jonák na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
