Adventisté sedmého dne

Adventisté sedmého dne jsou církví založenou na myšlenkách křesťanství. Počet členů se odhaduje na 15 milionů, v Česku má zhruba stovku kazatelů a podle posledních výsledků sčítání lidu počet jejích členů roste, v roce 1991 se k ní přihlásilo 7674 obyvatel, v roce 2001 9757.^[1]

Měřítkem jejich života je Boží slovo - Bible. Očekávají druhý příchod Ježíše Krista a světí sobotu na oslavu Božího stvořitelského díla.

Teologie Adventistů sedmého dne navazuje na protestantské směry v USA v 19. století (např. metodisty). Významnou roli při formování církve sehrála Ellen G. Whiteové (1827-1915), o které adventisté věří, že byla prorocky inspirovaná. Ellen G. Whiteová církev ovlivnila především po organizační stránce a vnesla do adventismu důraz na harmonický životní styl a zdravou životosprávu.

Adventisté se angažují ve veřejném životě, zejména v oblasti humanitární práce (založili a řídí humanitární organizaci ADRA) a náboženské svobody.

Dějiny adventizmu v Českých zemích

Do Čech se adventizmus sedmého dne dostal na počátku 90.let 19.století, když se do vlasti vrátil Antoním Šimon, který se s tímto vyznáním setkal v Německu. Ten se pokouší tuto víru šířit dále, především pomocí překládání adventistických spisů do češtiny. První adventistická díla jsou tak vydána již v roce 1893. V roce 1902 byl založen první adventistický sbor v Praze. V roce následujícím vyšlo první číslo adventistického časopisu Hlasatel pravdy které však pravidelně vychází až od roku 1906. Rozvoj adventistické misie je spojen se založením Spolku křesťanských mužů a žen v roce 1908 a k rozšíření adventizmu dochází především na Slezsku, o což se postaral především Julius Peter z Bílska (Bielitz, Bielsko-Biała), jež se podobně jako Šimon, setkal s adventizmem v Německu. V době první světové války byl spolek zastřešující adventisty zakázán i přesto však počet adventistů v Českých zemích přibýval a v době vzniku Československa žilo na jeho území přes 1000 adventistů sedmého dne.

V roce 1919 vzniká nové správní uskupení Československá unie Církve adventistů sedmého dne, s pěti podříeznými správními celky (misijní pole a sdružení). V roce 1922 se podaří zaregistrovat nový spolek s názvem Československá jednota adventistů sedmého dne, jež církev právně zastupuje, o tři roky později je založen Misijní ústav v Loděnici. Koncem dvacátých let se pod vlivem německých adventistů začíná s dobročinnou aktivitou, snažící se zmírnit dopady začínající hospodářské krize. Za druhé světové války je uzavřeno Gestapem církevní nakladatelství a v koncentračních táborech zahynuli tři čeští adventisté. S výjimkou sborů na Těšínsku a několika dalších však církev mohla po celou dobu války konat bohoslužby. Poválečné vyhnání sudetských Němců, s nímž odešlo z Československa okolo 1000 adventistů německé národnosti, snížilo velmi dramaticky počet členů církve v Československu, následné poválečné misijní úspěchy však tutu zprátu zacelily. V roce 1946 byla v Praze-Krči založena Škola biblických nauk.

Početní růst členů církve byl zastaven komunistickým převratem v roce 1948 a následnými restrikcemi ze strany komunistického režimu. V roce 1950 je uzavřena Škola biblických nauk, v následujícím roce je propuštěno 80% kazatelů. Tlak státní správy na adventisty, aby se vzdali svého zvyku nepracovat v sobotu a stejně tak neposílat své děti v tento den do školy, vyvrcholil v roce 1952 , kdy byla tato církev administrativním zákrokem (tedy ne právním) zakázána. I přes následnou perzekuci se adventisté i nadále scházeli k bohoslužbám. Od roku 1954 jsou adventističtí kazatelé trestně stíháni a tato perzekuce vyvrcholila v létě 1955 procesem proti 7 slovenským kazatelům odsouzeným k trestům odnětí svobody od 2 do 7 let. Tlak na členy byl vyvíjen především vyhrůžkou postihu jejich dětí za jejich sobotní absence ve škole. Minimálně 6 dětí adventistů bylo z náboženských důvodů nařízením soudu odebráno rodičům a umístěno do ústavní péče. Nekontrolovatelná činnost této církve se pro komunistický řežim stala postupně větším zlem a tak se rozhodla od svého rozhodnutí ustoupit a ÚV KSČ dal v říjnu 1955 zelenou obnovení církve. Po obnovení činnosti církve v roce 1956 zůstal státu zabavený majetek a vedoucí představitelé církve museli slíbit, že děti adventistů začnou chodit v sobotu do školy. Adventizmus v Československu i nadále početně sílil, i když už jen pozvolna.

V roce 1968 se církvi podaří využít demokratizace politického života. Jsou obnovena sdružení zakázaná v roce 1950, začíná opět vycházet církevní časopis a je založen bohoslovecký seminář. Přestože některé z těchto výhod byly po okupaci Československa v srpnu 1968 odvolány, stav církevního života se před rok 1968 již nevrátil. Doba normalizace je pro Církev adventistů sedmého dne ve znamení téměř ideálních vztahů se státní správou. Přestože se i nadále jednotlivě objevují případy perzekuce adventistů ve výkonu vojenské služby či v možnosti dosažení středního a vyššího vzdělání, na oficiální úrovni panuje mezi státem a církví míra shody, kterou jen stěží nalezneme u ostatních církví. Průvodní jevy tohoto stavu jsou také skutečnosti, že velká část kazatelů a téměř všichni administátoři církve (předsedové, tajemníci) se nacházejí na seznamech spolupracovníků StB. Oldřich Sládek, který byl předsedou církve od roku 1963 do roku 1989 obdržel za příkladnou spolupráci se státem čestný doktorát teologie a prezidentem republiky mu byla také propůjčena dvě vysoká státní vyznamenání. ¹

Údaje o celosvětové Církvi adventistů sedmého dne z 31. prosince 2006:
sborů 61.818
skupin 61.361
členů 15.115.806
aktivních kazatelů 15.813
zaměstnanců církve 201.646
působí ve 203 zemích (podle struktury evidované OSN), používá se v ní 885 jazyků
celosvětově je rozdělena do 13 správních celků - divizí
celkově spravuje 7.284 škol (z toho 5.666 základních, 1.470 středních, 106 vysokých a vyšších odborných, 42 vzdělávacích středisek)
zaměřuje se i na zdravotnictví kde má 168 nemocnic a sanatorií, 138 středisek péče o seniory,
442 klinik a ošetřoven – především pro chudé, 34 sirotčinců a dětských domovů

Údaje o Církvi adventistů sedmého dne v České republice (z 31.3.2008):
7.425 členů (3012 v české a 4413 v moravsko-slezské správní oblasti);
kteří se scházejí ve 143 sborech a 24 skupinách;
počet aktivních duchovních a misijních pracovníku 91

1) Národní archiv, Ministerstvo kultury 1968–1989, Materiály pro vládu ČSR a Národní archiv, Ministerstvo kultury 1968–1988, II Praha, karton 144, Sig 29, spis č. 15976/88.

Externí odkazy

• Česko-slovenská unie Církve adventistů sedmého dne
• Seventh-day Adventist Church - stránky mateřské organizace (anglicky)

Reference

Šablona:Pahýl - křesťanství