Diskuse:Propan

Jen si dovolím poznamenat, když se tu odvažujete psát chemické reakce. Za takových podmínek kdy už dojde ke štěpení vazby C-C nebo příp. C-H a vznikají radikály; za těchto podmínek probíhají dominantně reakce jako je beta-štěpení radikálů a jejich izomerace. Naopak terminace radikálů ať už ukázanou rekombinací nebo disproporcionací je naprosto zanedbatelná, což můžeme i dokázat z analýzy produktů takto provedené reakce. Produkty rekombinačních reakcích jsou ve výsledné směsi na prahu detekce, zatím co produkty beta-štěpení (ethylen, propylen, ad.) jsou zastoupeny dominantně. Důvod proč je rekombinace radikálů nepravděpodobná je sryt v jejich nízké koncentraci. První krok - vznik radikálů je pomalý (energeticky náročný), koncentrace radikálů je tedy nízká a tak je pravděpodobnost jejich vzájemné strážky rovna součinu jejich koncentrací (tedy extrémně nízká pravděpodobnost). Protože jsou ale radikály velmi nestabilní, stabilizují se za takových podmínek zpravidla štěpením vazby C-C nebo C-H v beta poloze vůči nepárovému elektronu (která je působením radikáloveho centra extrémně oslabena), tak právě štěpením vzaby C-H vzniká propylen a štěpením vazby C-C ethylen a methylový radikál, který se stabilizuje přenosem vodíku na methan. Odštepené vodíkové radikály jsou extrémně aktivní a způsobují okamžitý přenos vodíku (hydrogen-tranfer) na molekuly v reakční směsi a tak vzniká vodík a radikály se regenrují. Rychlost beta-štěpení (odčerpávání radikálů) je asi o 10 řádů!!! vyšší než rychlost vzniku samotných radikálů, proto je jejich koncetrace natolik nízká, že jejich vzájemné interakce jsou zcela zanedbatelné. Ethylen, propylen, methan, vodík jsou dominantními produkty tepelného štěpení propanu, což výše uvedený výklad dokazuje. Už jen intertakce radikálů se stěnou reaktoru je mnohem pravděpodobnější než jejich vzájemná srážka, což také máme potvrzeno laboratorními experimenty i průmyslovou praxí. Ty reakce které zde podáváte jako rekombinační reakce (vzájemné interakce radikálů) jsou tak nepravděpodobné, že jsou nevyužitelné a také se reálně nevyužívají. Výše popsaný proces se využívá jako tzv. pyrolýza uhlovodíků (steam cracking) v průmyslu v měřítku cca 500 kilotun ethylenu ročně / ČR, kterou v ČR provádí jediná společnost a to Chemopetrol v Litvínově. K pyrolýze se používá ethan, LPG a dále benzíny a v poslední době po sofistikovaných úpravách technologie také atmosferické plynové oleje a některé hydrokrakáty.

Děkuji za vyčerpávající vysvětlení. Mohl byste prosím údaje v článku opravit spolu s podobným vyysvětlením, jako jste uvedl zde? Případně i uvést nějaké zdroje? Editujte s odvahou ;-) --Jiří Janoušek ✉ ♥ 6. 2. 2009, 18:58 (UTC)