Diskuse k Wikipedii:Uvádění zdrojů

WikiProjekt Zdrojování

Tato stránka je sledována účastníky projektu Zdrojování.

Jedná se o první neučesaný návrh, spíše takový sběr toho, co by tam mělo být, následně až se to vytříbí, tak by se to mělo začít česat. Takže pokud Vás napadá ještě něco, co tam má být (jako že toho je mrak) tak to tam rovnou připište. --Chmee2 17:07, 16. 6. 2007 (UTC)

Neco o tom ze existence "reference" neni dostacujici duvod do clanku vkladat kdejakou trivialitu ci detail. A mozna neco o drzeni se zdraveho rozumu, jinak to dopadne tak ze nekdo napise robota ktery ke kazdemu cislu prida {{fact}} - neco podobneho se uz koneckoncu rozmaha na en:, mechanicke lpeni na formalismech tam vitezi o tri delky. Pavel Vozenilek 20:33, 16. 6. 2007 (UTC)

ok, šoupnul jsem tam větu, aby se na to myslelo :) --Chmee2 09:08, 17. 6. 2007 (UTC)

Dozvěděl jsem se, že podobná iniciativa je zde takže sloučit a nebo tuto zrušit a tamtu dodělat, nebo nechat obě? --Chmee2 17:43, 16. 6. 2007 (UTC)

Přimlouval bych se za sloučení - lepší jedna pořádná než dvě nedodělané :-) --Ioannes Pragensis 18:03, 16. 6. 2007 (UTC)

Způsob uvádění tištěných zdrojů není úplně jednotný a mírně se liší. Pro zajímavost uvádím link na ZÁSADY ÚPRAVY TEXTŮ V ČASOPISE UMĚNÍ (v ne MSIE prohlížečích se žel zobrazuje ne zcela správně, pomůže ctrl+a ;o). Je na to mimochodem česká státní norma, ale ta je dost blbě napsaná (což je důvod, proč se prakticky nepoužívá), takže to bude chtít opět konsenzus. Osobně používám způsob, který je závazný u nás ve škole a který považuji za celkem funkční. Viz Henri de Toulouse-Lautrec#Odkazy v oddílu Literatura postupuji obdobně, čísla stánek uvádím v literatuře pouze pokud se článku týká jenom část knihy, sborníku či časopisu (v refech vždy). Z autora dělám v oddílu literatura link. viz: Henri de Toulouse-Lautrec#Literatura--Šandík 18:12, 16. 6. 2007 (UTC)

Pozor na ten manuální způsob odkazování na jiná čísla referencí v Henri de Toulouse-Lautrec#Odkazy, protože stačí, aby kdokoli přidal někam před odkazovanou referenci nějakou další a už nebudou uváděná čísla souhlasit. Obávám se, že se současným aparátem pro reference to takhle nepůjde, ale mohl by to zajímavý námět pro vývojaře doplnit možnosti značky <ref> o atribut např. page. --Milda 04:58, 17. 6. 2007 (UTC)

To je mi jasné, ale dokud to nebude jakkoli vyřešeno, nezbývá než to dělat takhle. Vkládat pokaždé znova kompletní citaci považuji za vyloženě nepřehledné, nemluvě o nezanedbatelném nárůstu rozsahu stránky.--Šandík 13:57, 17. 6. 2007 (UTC)

Proč tomu říkáme reference? My jsme tomu ve škole říkali vždy citace. Reference je podle mě špatný překlad z angličtiny, kde se používá oboje (v širším slova smyslu) "references" nebo "citations".--Juan de Vojníkov 12:55, 17. 6. 2007 (UTC)

Ostatně existuje šablona {{citace knihy}}.--Juan de Vojníkov 12:58, 17. 6. 2007 (UTC)

nebude problém přesunout, toto byl pracovní název, který mne napadl jako první. V podstatě i Berenův překlad (odkaz výše) je pojemnován citace --Chmee2 13:00, 17. 6. 2007 (UTC)

No já si myslím, že to byl nějaký překladový šum. Takže by se mohli přejmenovat i ty tagy.--Juan de Vojníkov 13:04, 17. 6. 2007 (UTC)

Překlad na citace mi rozhodně nepříjde jako nejlepší, tohle je zažité, dobře to funguje. I když tu rád prosazuju české názvy a zkratky (ŽOPS) tak si myslím, že nemusíme zacházet do extrémů. Navíc přeložit to globálně by nakonec znamenalo hafo stránek upravit a to by určitě nešlo dělat jenom botem. --Aktron (d|p) 14:03, 17. 6. 2007 (UTC)

Já bych se rád dobral pravdy. Jestli je to správné nebo ne. Zatím tu nic neprosazuji. Jinak lepší teď až budeme mít 40 milionů. Další věc, je že ono je to hlavně zažité pro pisatele. Myslím, si že čtenáři neměli ještě šanci si to tolik zažít. Čili je ještě čas. Já nevím, kde bych to mohl najít nebo koho se zeptat. Tak to házím sem do diskuze.--Juan de Vojníkov 14:07, 17. 6. 2007 (UTC)

Podle mě to zažité je. Nebo alespoň u mě už tedy ano :-) Aktron (d|p) 14:08, 17. 6. 2007 (UTC)

Ale ty nejsi čtenář, teď o tom tady mluvím. Navíc, to může být řešeno rdirem, tak nevím co tu řešíš?--Juan de Vojníkov 11:37, 22. 6. 2007 (UTC)

myslim že v době redirectu je to debata o ničem :) --Chmee2 14:41, 17. 6. 2007 (UTC)

Podle mého názoru to zažité není a preferuji pojem citace. --Petr Adámek 16:58, 19. 6. 2007 (UTC)

Tagy ano, šablona ne

Mám tady nový pohled na věc. Česky tomu říkáme citace, ale tagy jsou anglické (např. b pro bold, tedy tučně). Tudíš tagy se ref a references se nechají. Pouze oddíl v odkazech se bude jmenovat "Citace", místo "Reference". Stejně tak tento dokument by se měl přejmenovat na "Wikipedie:Citace".--Juan de Vojníkov 17:24, 15. 7. 2007 (UTC)

• Internetové zdroje bych uváděl obdobně, jako tištěné: 1) autor (je-li uveden) 2) název stránky z níž je citováno, jméno článku atp. (kurzivou; pokud je název dlouhý, tak rozumně zkrátit) 3) jméno webu. Čili nějak takhle: Glennová, M.: Henri de Toulouse-Lautrec, Artmuseum.cz nebo Glennová, M.: Henri de Toulouse-Lautrec na webu Artmuseum.cz.

• Reference vždy kompletně překopírovat. Překládat pouze v případě, že je to smyslulné. Pokud je odkazovaná literatura dostupná v kvalitním a nekráceném českém překladu, odkazovat na český překlad (v takovém případě je ovšem třeba ověřit čísla stránek). --Šandík 21:54, 17. 6. 2007 (UTC)

Jako aktivní externí odkaz bych dával jenom název stránky. To umožní napsat autora nebo celý web jako aktivní interní odkazy.

Glennová, M.: Henri de Toulouse-Lautrec, Artmuseum.cz

Glennová, M.: Henri de Toulouse-Lautrec na webu Artmuseum.cz.

Ale to se asi stejně už řeší nějakou šablonou, ne? --ŠJů 04:32, 24. 8. 2007 (UTC)

Literatura není jen tištěná. Dneska je snad už víc relevantních informací na Internetu než v knihách. Sice se to v tom bordelu Internetu ztrácí, ale je to tak. Spousta informací na Internetu - a je to valná většina toho relevantního - je ale pouze pro předplatitele. --Miraceti ✉ 16:08, 19. 6. 2007 (UTC)

Nic si, prosím, nevymýšlejme. Vše (jak tištěná, tak i elektronická literatura) je ošetřeno v ISO 690 a 690-2. --Daniel Baránek 16:26, 19. 6. 2007 (UTC)

S tím zcela souhlasím. Ale ISO 690 a 690-2 literaturu, tedy pojem jako takový, nedefinují. --Miraceti ✉ 17:38, 19. 6. 2007 (UTC)

@Miraceti: Nechci vytahovat kostlivce ze skříně, ale opět s vámi musím zcela jednoznačně nesouhlasit. V humanitních disciplích nikoli. Na internetu kromě několika výjimek stále není prakticky nic, co by mělo nějakou výraznější relevanci. Možná pro pro základní orientaci, pro zkoušku na VŠ už spíše ne a rozhodně ne pro jakékoli hlubší studium. --Šandík 21:35, 19. 6. 2007 (UTC)

Tak se zkuste pídit po tom, kolik publikací z tohoto oboru se vydává online. Vsadím se, že jich opravdu hodně a ty nejdůležitější mezi nimi budou všechny. --Miraceti ✉ 21:52, 19. 6. 2007 (UTC)

V angličtině možná něco bude, ale já nevím o jediné. Pro střední Evropu a přesněji Čechy neexistuje určitě nic. Pouze papírové časopisy. (nepočítám-li to, že na webu Umění někdy bývají ke stažení české verze článků, vyšlých anglicky či německy, na webech dalších časopisů maximálně anotace a obsahy) Ovšem ani kdyby všechny časopisy za posledních dvacet lety vycházely též elektronicky, stejně by to byla vzhledem k objemu používané literatury pouze velmi malá část. Tady se jednoduše opět projevuje to, že zatímco přírodní vědy pracují s velmi čerstvými informacemi (většina věcí se publikuje okamžitě a v časopisech, knihy hrají spíše popularizační roli nebo jde o učebnice a pět let stará kniha už je téměř nepoužitelná), my běžně pracujeme s literaturou starou deset, dvacet, někdy i padesát nebo sto let (proto taky příliš nefungují pokusy o sciometrii) --Šandík 23:56, 19. 6. 2007 (UTC)

To je sice asi pravda (i když tedy nesouhlasím s tím, že kvůli tomu v humanitních vědách nefunguje sciometrie, ta totiž nezahrnuje odkazy na předmět výzkumu jako takový, ale to je zde nepodstatné), ale pořád to nic nemění na tom, že literatura není jen tištěná. --Miraceti ✉ 11:06, 22. 6. 2007 (UTC)

Možná by bylo vhodné dát do tohoto textu doporučení používat místo<references/> šablonu {{Reflist}}...--Sevela.p 14:36, 31. 10. 2007 (UTC)

Vícesloupcové reference se používali docela nedávno a poté co se zjistilo, že to dělá problémy, tak se "ztáhly z oběhu".--Juan de Vojníkov 18:38, 1. 11. 2007 (UTC)

Myslim, že už se nám to tady názorově vytříbilo a co jsme chtěli, tak jsme tam poznamenali. Nechtěl by se nějaký """právník""" ujmout toho byrokratického kroku a přepsat to tak, aby to odpovídalo? O něco málo jsem se dneska pokusil, ale na tuhle práci já moc nejsem... --Chmee2 00:43, 16. 1. 2008 (UTC)

V souvislostí s Nominací Nejlepších článků Bakterie, The Doors a Tolštejn zazněla otázka, zda je nutné mít reference i v úvodu článku. Jak asi známo, úvod by měl shrnovat celý článek ve stručnosti, takže většinou obsahuje informace, které jsou obsaženy hlouběji v článku. Osobně si myslím, že dávat reference do úvodu není třeba, pokud jsou věci v úvodu potřebné k orefování ozdrojovány dále v článku.

Vojtěch.dostal navrhl, že by jsme mohli na stránku Reference přidat dodatek, že „je nutné vkládat ref, pokud je v úvodu daný předmět nějak definován a ta definice by mohla být sporná. Definice se už totiž zpravidla dále v článku neobjevuje, a tak ji není kde jinde citovat.“ Zajímalo by mě, co si o tom myslí ostatní, zda zdrojovat v úvodu či ne, za jakých podmínek apod. Hezký večer, --Podzemnik 2. 8. 2008, 17:15 (UTC)

osobně si myslím, že refy v úvodu by mohly volně být, pokud tak autor uzná za vhodné.--Chmee2 2. 8. 2008, 17:16 (UTC)

Byl jsem upozorněn po té co jsem v recenzi WP:Q uvedl jako podnět doplnění citací do úvodu, že je zamýšleno v novém (tomto) doporučení, že citace v úvodu být nemusí, pakliže dané informace obsahuje zbytek článku. V podstatě chápu princip, že je podstatné, aby v článku ta informace byla odcitovaná. Problémem ale podle mně je fakt, že u některých dlouhých článků, vizte Izrael, jsou sice informace z úvodu dále obsažené i ve článku, avšak vzhledem k rozsahu článku by mě více než iritovalo, kdyby mi některý chytrák vložil šablonu požadující doplnění zdroje u nějakého spornějšího tvrzení, byť pravdivého, jen proto, že ho nebudu mít v úvodu, bude odcitované jinde v článku, ale dotyčnému chytrákovi se nebude chtít celý článek prohledávat. Vážně tedy netuším, proč přicházet s takovouto inovací, zvlášť když mít citace i v úvodu není žádná komplikace navíc, prostě se jen použije <ref name>. Toliko tedy má poznámka a dal bych na zváženou, zda onen bod z doporučení nevypustit.--Faigl.ladislav 19. 11. 2008, 10:01 (UTC)

Jelikož se jedná o doporučení (a nikoliv o závazné pravidlo) tak je možná (a dle mého názoru i vhodná) určitá volnost. Shrnul bych to asi takto: 1) I v úvodu je nutné mít reference, pokud se to už dál nepíše. 2) Pokud je úvod krátký, např. jeden odstavec, tak se nutně nemusí psát reference, pokud to je oreferováno níže. (Myslím si, že se jedná např. o články o jednotlivých druzích organizmů, apod. Např. v praxi shrnu úvod do čtyř vět a většinou tam žádnou referenci neuvedu.) 3) Některé články jsou natolik tématicky obsáhlé (např. články o jednotlivých státech), kde i úvod je dlouhý např. na tři odstavce a v takových článcích jsou reference i v úvodu vhodné, protože se dá zdrojová informace snadno najít a když wikipedisté přesouvají texty (ať již uvnitř článku nebo do jiného článku) tak je budou přesouvat i s refererencí. - Takže já bych nepoužil větu „V úvodu nemusí být reference, pokud jsou daná fakta probírána dále v textu.“ ale raději nějak takto: „V úvodu musí být reference také u definic a fakt nepopsaných ve článku a mohou být také v úvodu např. u delších článků a tam, kde je to vhodné.“ Všimněte s zejména odkazu na Wikipedie:Reference#Co zdrojovat, v úvodu se musí (můj názor, který považuji za princip zdrojování na wikipedii) zdrojovat prvních devět bodů. Jediný bod, který je snad možné v úvodu vynechat, je bod deset a to pouze tehdy, pokud je to ve článku popsáno (většinou popsáno detailněji) a ozdrojováno níže. --snek01 19. 11. 2008, 11:27 (UTC)

Také nesouhlasím s neuváděním referencí v úvodu. Čemu tam vadí? Případná opakovanost referencí není na škodu, tagy <ref name> to řeší. Naopak jejich neexistence a nutnost prohledávat celý článek, jestli v něm náhodou není ona informace ozdrojována (a v drtivé většině článků na Wikipedii není), opravdu zbytečně zdržuje. Mějme prosím ohled na čtenáře. --Beren 19. 11. 2008, 14:57 (UTC)

Nesouhlasím, je to dle mého názoru nesmysl. Každá informace má být odzdrojována. Pokud se opakuje, tak dvakrát, třikrát. Jsou lidé, kteří u NČ budou číst jen úvod. Nenajdou reference a řeknou si, že je to neozdrojováno. Technicky zdrojovat problém není.--Juan de Vojníkov 18. 12. 2008, 08:13 (UTC)

Ano, se svým názorem jsem v menšině, proto jsem stávající větu o refech v úvodu přepsal, snad to je v pořádku. --Podzemnik 18. 12. 2008, 08:54 (UTC)

Navrhuji ze stránky vytvořit oficiální doporučení - olepeno "Návrhem pravidla", páč jsem nic jiného nenašel.--Kozuch 12. 8. 2008, 01:17 (UTC)

Tak už jsem ji našel :D.--Kozuch 12. 8. 2008, 01:47 (UTC)

Jen mě napadá - zdroje k počtu obyvael (bod 6) - v úvodním odstavci to půsbí rušivě, v infoboxu je to ještě horší. Navíc u většiny českých obcí je údaj ze stejného zroje. co s tím? JAn 12. 8. 2008, 10:41 (UTC)

Je to problém. Ale vzhled mi přijde v tomto ohledu až jako vedlejší. Miraceti 1. 9. 2008, 18:02 (UTC)

Podobný problém bude i u ostatních infoboxů (např. {{Infobox Chemická sloučenina}}). Jsem však jednoznačně pro zdrojování, aby bylo vidět, že jsme si údaje nevycucali jen tak z prstu. Zdraví Jiří Janoušek ✉ ♥ 1. 9. 2008, 19:03 (UTC)

Proč explicitně rozdělovat zdroje na tištěné a internetové? Na oba zdroje jsou (a mají být) zcela stejné nároky. Proč to tedy komplikovat a rozdělovat je? Rozdělení vzbuzuje dojem, že je mezi nimi nějaký rozdíl, což není obecně pravda. Jsou knihy, které jsou skvělé, a jsou knihy, které jsou brak. Jsou weby, které jsou skvělé, a jsou weby, které jsou brak. Navíc zdrojů je přístupná jak knižně, tak online. Miraceti 1. 9. 2008, 17:56 (UTC)

Explicitně bych v doporučení ale uvedl, že v referencích nemají být holé poznámky. Zdroj může být stručně okomentován, ale neměly by se motat poznámky typu "některé zdroje uvádějí až 130" a skutečně hodnotné reference. Takové poznámky jsou silně matoucí. Chápu, že někde se to takhle dělá, ale je třeba, aby všeobecná encyklopedie byla přátelská a srozumitelná ke všem. Miraceti 1. 9. 2008, 17:56 (UTC)

Objevil jsem, že poznámky se dají psát pomocí nástroje pro reference. Mrkněte na WP:Poznámky. Bylo by dobré toto do návrhu přidat. Miraceti 20. 11. 2008, 11:44 (UTC)

Popsáno je zatím, které šablony se mají používat. Možná by to chtělo se i víc rozepsat o tom, jak celá ta sekce Reference má vypadat. Mně se třeba velmi líbil nápad, který jsem nedávno někde zahlédl pěkně zrealizovaný. Před samotným tagem references byl seznam zkratek, které jsou použity v samotných referencích.

Dále by bylo asi dobré, kdyby se nějak zacházelo se "všeobecnými zdroji" - tedy se zdroji, ze kterých autor článku vycházel, ale neuváděl je jako zdroje jednotlivých tvrzení, jen jako neurčité zdroje celého článku. Je to zlo, ale poměrně rozšířené, a je to pořád lepší, než když zdroj není žádný. Buď by se to tedy mělo šmahem odmítnout, nebo explicitně ponechat jako přijatelné řešení pro články v raných fázích jejich vývoje.

Dále by se mělo explicitně říct, že protože {{překlad}} není skutečný zdroj, měl by být v odstavci reference uváděn až jako poslední. Miraceti 1. 9. 2008, 18:48 (UTC)

zcela kategoricky odmítnout. Takle refovat je naprosto nepřijatelný nesmysl :) Pokud to tedka někdo dělat, konat osvětu a snažit se to změnit. Za žádnou cenu netolerovat, proč dělat polovičatá řešení, která budem muset zas předělávat za rok? --Chmee2 1. 9. 2008, 18:50 (UTC)

Zavádět pravidla jen pro konečný (ideální) stav nám může dost ztížit cestu k němu. Je dobré mít alespoň jakous takous normu i pro případy, které jsou tomu ideálnímu poměrně vzdálené, protože i takovýto mezistupeň je lepší než drátem do oka. Miraceti 8. 9. 2008, 18:18 (UTC)

Podle mého názoru by mohlo být doporučení méně striktní, protože pro skutečné nesmysly (např. autopatie) se zdroj o jejich nesmyslnosti (zde z hlediska lékařské vědy) se hledá jen těžko (nebo vůbec neexistuje - právě pro trivialitu důkazu absurdity), zdroj dokladující nesmyslnost obecnějšího pojmu nemusí být akceptován (-> s "ohledem" na pravidla - jako u výše zmíněného příkladu). Navrhoval bych doplnit bod "změkčujícím" tvrzením, např:: "Pokud je důvod většinového odsouzení názoru zcela jasný a nepodaří se nalézt citovatelný zdroj, lze do doby, než se podaří takový zdroj nalézt, nebo než vůbec takový zdroj vznikne, nahradit refecenci šablonou chybí zdroj." --Formol 25. 9. 2008, 10:51 (UTC)

pokud je něco referováno neuznatelným zdrojem můžeš ho smazat hned a udělat FAKT?, alespon dle mého názoru--H11 25. 9. 2008, 10:55 (UTC)

Jenže to je přesně to, co si myslím, že není zcela nejlepší. Abych byl konkrétní - např. "terapie" homeopaticky naředěnými vlastními exkrety je z hlediska medicíny nesmysl - jenže jsem k tomu nenalezl zdroj, který by to explicitně tvrdil (a ten, kterého nechci jmenovat, jaksi likvidoval tvrzení zdrojovaná homeopatií). Proto se mi zdá vhodné požadavek zdrojovaní u takových témat, kde existují zdroje jen pro minoritní/absurdní POV, zatímco většinový/vědecký POV koluje jen ústně, zmírnit (ale toto zmírnění označit šablonou ^[zdroj?]). Mimimálně jeden takový případ už nastal a lze očekávat, že budou i další --Formol 25. 9. 2008, 11:20 (UTC)

nějak pořád nechápu tvůj problém, bud zroje jsou nebo nejsou, pokud je to názor extrémně minoritní , tak na něj žádné uzatelné zdroje nejsou, a je to na významnost a smazat.--H11 25. 9. 2008, 11:49 (UTC)

Nemyslím, že je to takový problém. Zdroj s dostatečnou autoritou (v tomto případě nějakého důvěryhodného lékaře, nebo dokonce celou jejich skupinu) lze nalézt prakticky vždy. Jistě, bude napadán, že to není ten pravý zdroj, ale to se dá čekat - nikomu se nelíbí, když o něm řekneš, že je zloděj. Budou o něm říkat i že je to primární zdroj. Ve skutečnosti ale obvykle není, takový zdroj totiž jen shrnuje zkušenosti a výzkumy druhých - a to je přesně obsahem sekundárních zdrojů. Budou o něm říkat, že o blabla ví prd, když není blablalog. Ve skutečnosti ale v případě, že nejde o vědu, člověk tím blablalogem být nemusí (recenzi na metalovou muziku taky nemusí psát aktivní metalista, neboť člověk nemusí být aktivní metalista, aby porozuměl metalu - metal nemá žádné vnitřní mechanismy, které by zajišťovaly jeho metalovost a znesnadňovaly jeho poznání jinými metodami než právě těmi metalovými (které samozřejmě neexistují)). Je to tedy mnohem více o schopnosti odolat tlaku různých POV, případně nalezení odzbrojující formulace. Vím, nebývá to snadné.

Jak tak ale čtu ten návrh, nikde nevidím, že by byl tak striktní, aby vyžadoval úpravu ve smyslu Tvé poznámky. Co vlastně bys chtěl přesně změnit? Miraceti 25. 9. 2008, 11:55 (UTC)

No, formulace může dát záminku k mazání např. SciPOV kritiky u některých sice obskurníchm ale poměrně významných metod CAM. Třeba výše zmíněná autopatie má poměrně dost referencí CAMPOV, ale nenalezl jsem ani jednu SciPOV. Současná formulace je taková, že umožní některým wikipedistům (ať už přehnaně lpějícím na doslovném znění pravidel, prudičům nebo prostě fandům CAM) SciPOV z takových článků mazat (s poznámkou vlastní výzkum nebo neodzdrojované). Proto je podle mého názoru explicitně zmíněná "výjimka" nutná, aby se jakýkoliv (zatím citovatelnou formou) nekritizovaný minoritní POV neprezentoval jako NPOV. --Formol 25. 9. 2008, 12:21 (UTC)

na to máme pravidlo o zdravém rozumu a s trocha obtížemi se NPOV dá zapracovat a smířit se s zdroj?, nemůžeš vycházet při psaní wikipedie ze svých biď třeba naprosto přesných a pravdivých názorů. Boj ze zastánci čehokoliv je vždy obtížný a pracný, takto to ale řešit nejde, dle mě:-)--H11 25. 9. 2008, 12:28 (UTC)

Vzhledem k tomu, že již ozdrojovaným kritikem je Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc. z LF UK s bohatou odbornou lékařskou (tedy i vědeckou) publikační činností a dlouhodobě se zajímací o "alternativní léčbu", který nemá žádný problém ani s falešnou autoritou, ani nedůvěryhodností, tak zrovna u autopatie nevidím žádný problém. Pokud ho někdo jako zdroj neuznává, tak je to jeho problém, nikoli Wikipedie. Pokud někdo takto ozdrojovaná tvrzení maže, jedná zcela jasně proti pravidlům Wikipedie. Miraceti 25. 9. 2008, 12:51 (UTC)

Ahoj, narazil jsem na stránku Ovčí vlna, kde byly jako reference použity anglické a německé články z těchto jazykových mutací wikipedie. Považuji to za chybu. Pokud se mnou souhlasíte, myslím si, že by se to na téhle stránce mělo něco v tom smyslu výslovně uvést.--Vojtech.dostal 2. 1. 2009, 18:01 (UTC)

ahoj, jako reference se nedá použít jiná wikipedie. Má se dolu napsat, že je to odsud přeloženo, ale měly by se překládat i samotné reference z těch stránek. --Chmee2 2. 1. 2009, 18:03 (UTC)

Už delší dobu se kolem NNC víří prach ve smyslu toho, jestli refovat úvod nebo nerefovat úvod. Jsou k tomu dvě stanoviska:

• Stanovisko nerefovat úvod: Jedna skupina lidí tvrdí, že je to zbytečné (na en to nedělají), protože se ty refy opakují a většinou úvod jaké shrnutí celého článku má ty refy někde v textu, tudíž ho není třeba refovat.
• Stanovisko refovat úvod: druhá skupina, ale trvdí, že každá informace, která vyžaduje ref má být odzdrojována byť i několikrát tzn. i v úvodu. Někteří se dále domnívají, že u dobře zpracovaných úvodů NČ, čtenář může číst pouze úvod - tudíž nebude hledat refy v textu.

Dalším probléme je i to, že se objevují názory, že není třeba refovat infoboxy, neb jsou v nich informace opět duplikovány a infobox nenese de facto encyklopedickou hodnotu.

Čili co s tím?--Juan de Vojníkov 13. 3. 2009, 09:33 (UTC)

#Reference v úvodu viz výše. Prosím o doplnění odkazu, kde se to řeší/řešilo/diskutovalo o infoboxech. --snek01 13. 3. 2009, 11:32 (UTC)

To se řešilo na IRC.--Juan de Vojníkov 13. 3. 2009, 11:49 (UTC)

Zdrojovat i v úvodu je většinou zbytečné, nepraktické a neestetické. Jsem striktně proti. Čtenář, který spěchá a chce rychle stručný přehled, bude asi číst jen úvod, ale zase nebude procházet refy. --213.29.96.164 13. 3. 2009, 22:44 (UTC)