Ostrava

Šablona:Infobox statutární město Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do mírně teplé klimatické oblasti, která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 317 tisíc obyvatel. Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská aglomerace či konurbativní rozšířená správa regionu Ostravska má 796 000 obyvatel, vychází nám, že po velké pražské aglomeraci je tato druhou největší v republice.^[1] Hustota zalidnění je 1443 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny.^[2]

Znak a logo

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza.

Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.^[3]

Historie

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.

Významné historické události v datech

• 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
• 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1205?–1281)
• před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
• 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
• 1763: objev uhlí (údolí Burňa)
• 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
• 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
• 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
• 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava
• 1930: postavena Nová radnice
• 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě
• 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou číslo 123/1947 Sb.
• 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
• 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
• 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)
• 1959: vznikla Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
• 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
• 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy
• 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě
• 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce

Členění města

V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území.

Vlajka	Městský obvod	Místní části	Katastrální území
	Hošťálkovice		Hošťálkovice
	Hrabová		Hrabová
	Krásné Pole		Krásné Pole
	Lhotka		Lhotka u Ostravy
	Mariánské Hory a Hulváky	Hulváky, Mariánské Hory	Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
	Martinov		Martinov ve Slezsku
	Michálkovice		Michálkovice
	Moravská Ostrava a Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz
	Nová Bělá		Nová Bělá
	Nová Ves		Nová Ves u Ostravy
	Ostrava-Jih	Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh	Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
	Petřkovice		Petřkovice u Ostravy
	Plesná		Nová Plesná, Stará Plesná
	Polanka nad Odrou		Polanka nad Odrou
	Poruba		Poruba, Poruba-sever
	Proskovice		Proskovice
	Pustkovec		Pustkovec
	Radvanice a Bartovice	Bartovice, Radvanice	Bartovice, Radvanice
	Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
	Stará Bělá		Stará Bělá
	Svinov		Svinov
	Třebovice		Třebovice ve Slezsku
	Vítkovice		Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Představitelé Ostravy

Použité zkratky

• PrNV: Prozatímní národní výbor
• MNV: Místní národní výbor
• ÚNV: Ústřední národní výbor
• JNV: Jednotný národní výbor
• MěNV: Městský národní výbor
• NVMO: Národní výbor města Ostravy

Doprava

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať do sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.^[4]

Kultura a umění

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, kde se koná každý sudý rok loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý lichý rok festival Divadelní pouť bez bariér.

Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 1999 založila harfistka Jana Boušková mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava.

V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015.

Mládež

V rámci Ostravy funguje Parlament dětí a mládeže města Ostravy, který sdružuje zástupce ostravských škol z řad mládeže, omožňuje jim výměnu názorů a nabádá ostravskou mládež k aktivnímu využití volného času (formou vlastních akcí i akcích svých partnerů. Partnerem PDM MO je např.Magistrát města Ostravy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Amnesty International. Aktuálně čítá Parlament okolo sta členů, vede jej devítičlenná Rada v čele s předsedou Michalem Švihelem, jeho zástupci jsou předsedové jednotlivých komisí a výborů: tajemník Richard Vereš (organizační výbor), tisková mluvčí Adéla Francírková (mediální komise), Zuzana Procházková (zahraniční komise) a Matěj Benda (komise volného času). Parlament navíc vysílá své zástupce na Krajská setkání a má i tři delegáty Národního parlamentu dětí a mládeže České republiky. Parlament byl 27.dubna 2007 založen na Nové radnici pod záštitou ostravského primátora Ing.Petra Kajnara.

Muzea

• Citerárium – muzeum se sbírkou citer
• Hasičské muzeum města Ostravy
• Hornické muzeum OKD Landek
• Keltičkova kovárna – stálá expozice kovářských a hornických exponátů
• NKP Důl Michal
• Ostravské muzeum

Turistické cíle

• Miniuni
• Nová radnice
• Exkurzní trasa pivovaru Ostravar
• Slezskoostravský hrad
• Stodolní ulice
• Vítkovice - Dolní oblast
• Zoologická zahrada Ostrava

Školství

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Střední školství

• Matiční gymnázium Ostrava
• 1st International School of Ostrava
• Biskupské gymnázium v Ostravě
• Gymnázium Ostrava-Hrabůvka
• Gymnázium Ostrava-Zábřeh
• Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium
• Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky

Vysoké školy

• Ostravská univerzita
• Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
• Vysoká škola podnikání

Sportovní dějiny Ostravy

Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

• 1986: MS v odbíjené žen
• 1987: MS ve vzpírání
• 1990: MS v házené mužů
• 1992: ME v kulturistice
• 1993: MS juniorů v ledním hokeji
• 2001: ME ve volejbale mužů
• 2003:
  • ME ve futsale
  • MS juniorů v krasobruslení
• 2004:
  • ME ve futsale
  • MS juniorů v latinsko-amerických tancích
  • MS v ledním hokeji
• 2005:
  • ME ve futsale
  • MS v latinsko-amerických tancích
• 2006:
  • ME v soutěži teamgym
  • MS v kulturistice mužů
• 2007:
  • první kolo světové skupiny Davis Cupu
  • MS mládeže do 17 let v atletice
• 2008: MS ve florbale mužů - základní skupiny
• 2011: ME v atletice do 22 let

Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.

Partnerská města

• Volgograd, Rusko (1949)
• Coventry, Spojené království (1957, obnoveno 1990)
• Katowice, Polsko (1960, obnoveno 1996)
• Drážďany, Německo (1971, obnoveno 1995)
• Split, Chorvatsko (1976)
• Pireus, Řecko (1997)
• Košice, Slovensko (2001)
• Miskolc, Maďarsko (2001)
• Pittsburgh, Spojené státy americké (2001)
• Vladislav, Polsko (2005)

Slavní rodáci

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikizprávy}} — Příliš mnoho parametrů.

• Vlastimil Brodský – herec
• Slávka Budínová – herečka
• Bořivoj Čelovský – historik
• Oldřich Daněk – dramatik
• Karel Fiala – herec
• Ota Filip – spisovatel
• Tomáš Galásek – fotbalista
• Ilja Hurník – hudební skladatel
• Věra Chytilová – režisérka
• Marek Jankulovski – fotbalista
• Valentin Bernard Jestřábský – římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel
• Zdeněk Jirotka – spisovatel
• Martina Kociánová – televizní moderátorka
• Richard Krajčo – herec a zpěvák
• Ivan Lendl – tenista
• Artur London – politik a publicista
• Vojtěch Martínek – spisovatel
• Otmar Mácha – hudební dramaturg
• Jaromír Nohavica – písničkář
• Karel Pstružina – filozof
• Karel Reisz – filmový režisér
• Marie Rottrová – zpěvačka
• Jiří Rusnok – politik
• Hana Zagorová – zpěvačka
• Vilém Závada – básník
• Lubomír Zaorálek - místopředseda PSP ČR

Odkazy

Šablona:Portál Ostrava

Reference

Externí odkazy

• Mapový server statutárního města Ostravy
• Ostravaci – fotky Ostravy
• OstravaBlog – zpravodajství z Ostravy
• Ostrava 2015

Šablona:Česko

Šablona:Okresní město Šablona:Geo dms