Občanský zákoník (Česko, 2012)

Je navrženo přejmenování tohoto článku na nový název Občanský zákoník (Česko, 2014) nebo Občanský zákoník (Česko, 2012)

Odsud pak na nový název bude přesměrováno. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Šablona:Infobox Právní předpis

Nový občanský zákoník je zákoník, který rekodifikuje české soukromé právo. Nahradí nejen dosavadní občanský zákoník, ale i mnoho dalších právních předpisů, jako je například zákon o rodině nebo zákon o vlastnictví bytů. Účinnosti nabude 1. ledna 2014.

Příprava

První snahy o rekodifikaci

První pokus o nový občanský zákoník se uskutečnil ještě před rokem 1993, po zásadní novele dosavadního občanského zákoníku č. 509/1991 Sb., kdy byl na úřadu federální vlády vypracován pod místopředsedou vlády Pavlem Rychetským dokonce návrh paragrafovaného znění. Práce vedli prof. Viktor Knapp a prof. Karol Plank, po rozdělení federace a vzniku České republiky na něj ale bylo zapomenuto.^[1][2]

Další pokus uskutečnil pod gescí ministerstva spravedlnosti prof. František Zoulík, autor zákona o konkursu a vyrovnání. Výsledek jeho práce, koncepce nového civilního kodexu, byl zveřejněn v roce 1996,^[3] právě ministerstvem spravedlnosti byl ale odmítnut.^[2]

Eliášův věcný záměr

Vláda dne 22. prosince 1999 uložila ministru spravedlnosti do konce září 2000 vypracovat návrh věcného záměru rekodifikace soukromého práva.^[4] Nový občanský zákoník v dnešní podobě začal být proto připravován na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti Otakara Motejla, který jeho přípravou pověřil Karla Eliáše z Právnické fakulty ZČU v Plzni a Michaelu Zuklínovou z Právnické fakulty UK v Praze, která měla na starosti partii věnovanou rodinnému právu.^[5] Tento tým připravil nejprve věcný záměr, který vláda schválila dne 18. dubna 2001.^[6] Jím bylo mj. po 10 letech diskusí rozhodnuto, že zákoník práce bude jako samostatný právní předpis zachován a bude k novému občanskému zákoníku speciálním.

Návrh paragrafovaného znění

Poté započaly práce na paragrafovaném znění. V mimořádné příloze Právních rozhledů č. 10/2001 bylo zveřejněno prvních 101 paragrafů. Tím byla zahájena diskuse o osnově zákona, která se však pořádně rozběhla až po roce 2005. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský pověřil Miloše Tomsu vedením reorganizované rekodifikační komise, která měla na starosti supervizi osnovy nového občanského zákoníku. V roce 2005 byl návrh hotov a dne 17. května 2005 byla jeho finální podoba představena veřejnosti a přeložena do angličtiny.^[5] Teprve teď nastala široká odborná diskuse, jejímž výsledkem byla dopracovaná verze osnovy nového občanského zákoníku, která byla dne 5. června 2008 rozeslána do meziresortního připomínkového řízení a oficiálně předložena veřejnosti. Připomínkové řízení skončilo dne 29. srpna 2008.

Projednání vládou a parlamentem

Dne 12. ledna 2009 byla osnova návrhu předložena vládě, která ji schválila a 7. května 2009 předložila parlamentu.^[7] Účinnost byla navržena ode dne 1. ledna 2012, avšak vzhledem k politickým poměrům nebyl Poslaneckou sněmovnou do konce jejího volebního období projednán.^[8] S nástupem vlády Petra Nečase, v níž je staronovým ministrem spravedlnosti Jiří Pospíšil, byly diskuze o přijetí nového občanského zákoníku opětovně zahájeny a připraven nový pokus o jeho přijetí.^[9] Premiér Petr Nečas pak celý záměr veřejnosti představil dne 9. května 2011 a vláda jej schválila 18. května.

9. listopadu 2011 jej Poslanecká sněmovna schválila^[10] a 3. ledna 2012 postoupila Senátu. Ústavně-právní výbor Senátu sice navrhl předlohu vrátit Poslanecké sněmovně s jediným pozměňovacím návrhem – posunout datum účinnosti na 1. leden 2016, ale Senát jako celek k návrhu nepřijal žádné usnesení, takže po 3. únoru 2012 byl návrh zákona přijat.^[11] Prezident republiky jej po určitém váhání podepsal dne 20. února 2012.^[12][13] Účinnost nového kodexu soukromého práva nastane 1. ledna 2014.

Obsah zákona

Systematika

Zákon má celkem 3 081 paragrafů a dělí se do pěti částí:

1. Obecná část (§ 1 až 654)
2. Rodinné právo (§ 655 až 975)
3. Absolutní majetková práva (§ 976 až 1 720, zahrnuje věcná práva a dědické právo)
4. Relativní majetková práva (§ 1 721 až 2 990, zahrnuje závazkové právo)
5. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 2 991 až 3 081)

Terminologie

Zákoník znovuzavádí mnohé pojmy dřívější právnické terminologie. Objevují se v něm staronové pojmy jako je pozůstalost (nyní dědictví), služebnost (jako typ věcného břemene), svéprávnost (nyní způsobilost k právním úkonům), korporace (nyní používáno jen jako pojem právní teorie), fundace (vedle nadace), pacht (institut podobný nájmu) nebo výměnek.

Zrušení stávajících právních předpisů

Zákon obsahuje v § 3080 celkem 238 zrušovacích ustanovení, z nichž 210 se vztahuje na zákony nebo jejich části, sedm ustanovení ruší nařízení vlády a 21 ustanovení ruší vyhlášky. Občanským zákoníkem tak bude nahrazen nejen stávající zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ale také:

• zákon č. 94/1963 Sb., o rodině
• zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ale pouze v části týkající se zejména obchodních závazkových vztahů, pro část týkající se obchodních společností a družstev bude platit nový zákon o obchodních korporacích)
• zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím
• zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
• zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor
• zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech
• zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
• zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů
• zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
• obsahová část zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech)
• obsahová část zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě)
• a části mnoha dalších zákonů, které se týkají občanského, rodinného a obchodního práva.

Ze zrušených nařízení vlády je třeba uvést především č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, a č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek. Z vyhlášek pak např. č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, nebo č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Některé věcné změny

Obecné normy

Návrh zavádí zvláštní právní režim pro živá zvířata, která již nemají spadat do pojmu věc, ale a ustanovení o věcech se na ně mají přiměřeně vztahovat, pokud to neodporuje jejich povaze živého tvora nebo zvláštním zákonům o ochraně zvířat. Tato změna se setkala s námitkami.^[9] Život zvířete má mít při záchraně přednost před majetkem, nesmí však být způsobena větší škoda, než jakou má zvíře cenu.^[9] Osoba mladší 15 let nemá být způsobilá koupit živé zvíře.^[9]

Vyčíslení náhrady škody za věc nebo domácí zvíře má zohledňovat „cenu zvláštní obliby“.^[9]

Mají být zrušeny pevné tabulky pro odškodňování za újmu na zdraví a v rozhodování mají mít větší volnost soudy.^[9]

Rodinné právo

Manželu matky dítěte se má lhůta k popření otcovství prodloužit ze 6 měsíců na 6 let, pro otce nesezdaného s matkou dítěte má zůstat na 6 měsících.^[9]

Návrh obsahuje úpravu náhradního mateřství, podle níž právo biologického rodiče (dárce embrya) má být nadřazeno právu faktické rodičky, která dítě odnosila a porodila, podmínkou je příbuzenský vztah náhradní matky k biologické matce.^[9]

Návrh umožňuje adoptovat i dospělou osobu, což je zamýšleno zejména kvůli případům, kdy je adoptován její nezletilý sourozenec.^[9]

Mladistvý má mít možnost požádat o přiznání plnoletosti už před dosažením 18 let věku. Tento právní úkon však má vliv pouze na právní důsledky vyplývající ze zletilosti, nikoliv na práva vázaná na věk 18 let (například ve vztahu k legálním návykovým látkám).^[9]

Ve starších verzích^[kdy?] se objevily návrhy, že by z hlediska státního práva neplatilo uzavření manželství před zástupcem církve nebo naopak že by toto právo získalo více církví a náboženských společností než dosud.^[zdroj?].

V návrhu nového občanského zákoníku se objevila úprava registrovaného partnerství osob stejného pohlaví ještě dříve,^{[kdy?][zdroj?]} než byla s účinností od 1. července 2006 přijata novelou dosavadního občanského zákoníku.

Dědické právo

Návrh obnovuje institut výměnku jako podmínky převedení majetku například na potomky.^[9] Závěť nebo dědická smlouva má získat přednost před děděním ze zákona, dědic ze zákona má nově získat možnost zříci se dědictví už před smrtí zůstavitele (například ve prospěch sourozenců). ^[9] Okruh dědiců ze zákona se má rozšířit na prarodiče a bratrance a sestřenice.^[9]

Věcná práva

Objevily se úvahy^[zdroj?] o zrušení intabulačního principu při převodech nemovitostí, který platil podle všeobecného občanského zákoníku a později obecného knihovního zákona od roku 1811 do roku 1951. Částečně (pro smluvní nabývání věcných práv k nemovitostem) byl obnoven zákonem č. 264/1992 Sb. Nový občanský zákoník v podstatě přejímá současný stav.

Ze speciálního zákona má být do občanského zákoníku přenesena úprava, která k vlastnictví bytové jednotky přiřazuje i spoluvlastnictví společných částí domu.^[9]

Obnovena má být právní zásada, že stavby jsou přirozenou součástí pozemku a majitel pozemku je i majitelem stavby, která na pozemku stojí. Dosavadním majitelům však stavby vyvlastňovány být nemají.^[9]

Závazková práva

Má být sjednoceno smluvní právo, které dosud bylo rozlišováno podle příslušnosti pod občanský nebo obchodní zákoník. To se týká zejména kupních smluv a smluv o dílo.^[9]

Nájemník má nově mít povinnost majiteli nahlásit dlouhodobou návštěvu, což má předejít tomu, aby bez vůle majitele mohla jiná osoba získat nárok na pokračování nájemní smlouvy po smrti nájemníka.^[9] Vlastníkům bude výrazně zasahováno do vlastnického práva i smluvní volnosti tím, že nebudou moci nájemníkům zakázat chov domácích zvířat a nájemník bytu bude si moci v případě, že bude v bytě také bydlet, sjednat podnájem libovolného počtu dalších osob bez souhlasu majitele.^[zdroj⁠?]

Kdo koupí v dobré víře kradenou věc, má platně získat vlastnická práva. Povinnost odškodnit okradeného zůstává na zloději.^[9]

Reakce a kritika

Kritici nového zákoníku především tvrdí, že rozkolísá stávající právní řád. Zavádí totiž kolem 6 tisíc nových pojmů, se kterými se budou muset soudy vyrovnat až za běhu.^[14] Pozornost vzbudilo (znovu)zavádění některých dřívějších právních institutů, jako je např. právo pastvy.^[15] Stejně jako použití tradičních a starších právních pojmů, které může být vnímáno jako staromilství nebo přehnaná snaha o jazykový purismus.^[16][17][18] Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky ale návrh zhodnotil jako „obecně dobře srozumitelný i pro běžného občana bez speciálního právního vzdělání, což je vlastnost, kterou je v kontextu (či dokonce kontrastu) jiných právních norem potřeba ocenit.“ Podle něho je třeba ocenit i znovuzavedení tradičních právních termínů, což může vzhledem k tomu, že diskontinuita jejich užívání byla způsobena více či méně uměle za doby totality, sehrát pozitivní roli.^[19]

Publicitu také získaly zejména námitky ze stran církví týkající se církevního sňatku a registrovaného partnerství.^[18][20]

Námitky byly i proti vágnosti výpovědních důvodů u nájmu bytu.^[9]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Tento seznam externích odkazů potřebuje upravit.

Můžete pomoci Wikipedii tím, že doplníte relevantní vnější odkazy, rozepíšete stávající, případně odstraníte nevyhovující. Inspiraci k vylepšení může přinést stránka Wikipedie:Externí odkazy.

• Nový občanský zákoník, Ministerstvo spravedlnosti ČR
  • Návrh zákona ve znění změn přijatých Legislativní radou vlády, 4. 5. 2011
  • Důvodová zpráva ve znění změn přijatých Legislativní radou vlády, 4. 5. 2011
  • Návrhy zákona počínaje věcným záměrem z roku 2000