Mayský kalendář je kalendář, pomocí kterého staří Mayové předpovídali zatmění Slunce. Pravděpodobně vznikl jako výsledek precizních a dlouhodobých astronomických pozorování. Přesnost, které dosáhli při výpočtech dob oběhu různých nebeských těles, je porovnatelná s údaji, které získali dnešní astronomové pomocí nejmodernějších přístrojů.
Nejvýznamnější skutečností, která mayský kalendář charakterizuje a dělá ho natolik odlišným od našeho chápání času a světa, je cykličnost. Jednotlivé časové úseky měly periodický charakter. V pohledu Mayů na vnější svět bylo typické stálé opakování. Stále přicházely ty samé periody a s nimi stejné události, božstva a jejich rozhodnutí. Takové vnímání světa vlastně znamená dokonalou znalost budoucnosti. Lineární pohled na svět typický pro naši křesťanskou kulturu, kde čas a události jdou stále dopředu a nic se nikdy nemůže opakovat, je na světě poměrně výjimečný. I staří Řekové a Římané chápali čas jako sled neustále se opakujících cyklů.
Všechna časová období, všechny dny, měsíce a roky měly své bohy. Božský protějšek měly i všechny číslice a některá důležitá čísla. Každý den nejenže měl svého boha, ale i sám bohem byl, či spíše několika bohy. Samozřejmě, že při takových složitých kalendářních a náboženských soustavách a způsobech jejich zápisu se v nich nemohl orientovat každý. Tato schopnost byla vlastní výhradně kněžím, které ostatní členové společnosti živili. Složitá soustava s mnohými pro lid tajemnými znalostmi zabezpečovala kněžskému stavu značnou moc.
Typy kalendáře
Mayové používali vícero paralelních kalendářních systémů, přičemž data se zpravidla psala ve více systémech najednou. Informace o čase je tedy (úmyslně) natolik redundantní, že i po tisíciletích - po zničení části nápisů - je/bude možné přečíst datum. Kalendáře vznikly před 1. stoletím př. n. l. a asi pocházejí od Olméků. Byly to:
- haab (neboli občanský kalendář) = období 365 dní sestávající z 19 měsíců, ze kterých 18 mělo po 20 dní a poslední měsíc jen 5 dní. Dny v měsíci byly číslované, přičemž se uplatnilo i číslo nula.
- tzolkin (neboli posvátný kalendář) = období 260 dní. Tzolkin byl více používaný mezi obyčejnými lidmi, určoval plán obřadního života. Den narození každého člověka se také posuzoval podle tzolkinu.
- dlouhý počet = jednoduše celkový počet dní, který uplynul od mayského dne "nula" - narození Venuše a začátku aktuálního, tedy v pořadí pátého mayského cyklu (=5125.37 let). Zapisoval se ve tvaru #.#.#.#.#.#.#.#.#., kde tečky oddělují určité jednotky dvacítkové soustavy (u nás by to odpovídalo zhruba zápisu tisíciletí.století.roky.měsíce.dny.), přičemž první položka odpovídá našim 63 081 429 rokům a poslední našim dnům. Běžně se však používalo jen posledních pět položek – baktun (např 9.15.9.0.1 znamená 1407201 dní ode dne "nula"). Výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu (0.0.0.0.0.) odpovídá podle korelace GMT 11. srpnu 3114 př. n. l. a poslední den 13. baktumu (13.0.0.0.0. = nové 0.0.0.0.0.[zdroj?]) odpovídá podle GMT 21. prosinci 2012. V tento den má podle Mayů nastat konec[zdroj?] aktuálního, pátého světa, nějakou katastrofou[zdroj?] tak, jak skončily i předchozí[zdroj?] světy. Není nám známo ale ani to, zda se počátek mayského kalendáře vztahuje na nějakou konkrétní historickou událost (protože ani nevíme, zda Mayové tehdy už existovali).
K označení data v tomto cyklu se používají následující jednotky:
- Kin = den
- Uinal = 20 kin
- Tun = 18 uinal = 360 kin ≈ 1 rok
- Katun = 20 tun = 7200 kin ≈ 20 let
- Baktun = 20 katun = 144000 kin ≈ 394 let
- Piktun = 20 baktun ≈ 7 885 let
- Calabtun = 20 piktun ≈ 157 704 let
- Kinchiltun = 20 calabtun ≈ 3 154 071 let
- Alautun = 20 kinchiltun ≈ 63 081 429 let[1]
BB korelace mayského a křesťanského kalendáře
Pro určení vzájemného vztahu (korelace, souvztažnosti) mayského a křesťanského kalendáře, jsou obě porovnávané časoměrné stupnice vyjádřeny ve dnech. Denní řada mayských kalendářních dat, zapisovaných v modifikované dvacítkové soustavě, je přepočtena do soustavy desítkové. Gregoriánská data jsou převedena na juliánské dny. Mezi gregoriánským, juliánským kalendářem a juliánskými dny platí v astronomii definované přepočetní vztahy (algoritmy)[2]. Data astronomických úkazů, určená z mayských záznamů, můžeme v dnešní době porovnat s přesnými datacemi těchto jevů získanými použitím moderní výpočetní techniky. Způsobů a metod, jak data z obou kalendářních systémů porovnat je více, a za posledních více než sto let bylo navrženo přes padesát různých korelací. Ty se liší až v řádu stovek roků (v rozsahu zhruba tisíc let)[2]. Pro přepočet je třeba stanovit (juliánské) datum, od kterého začali Mayové počítat dny, a mayské datum určíme odečtením přepočítávacího (korelačního) koeficientu od juliánského data, nebo naopak přičtením tohoto koeficientu k mayskému datu dostaneme juliánské datum, které lze pak převést do gregoriánského.[3][2]
Dnes nejpopulárnější tzv. GMT korelace (včetně jejich o několik dnů modifikovaných variant) je problematická, stejně tak i její užití.[4]
Podle novějších výzkumů, provedených Vladimírem a Bohumilem Böhmem, je tato rozšířená korelace mezi mayským a křesťanským kalendářem nesprávná.[5] Korelace GMT, označená podle jmen autorů - Goodman-Martínez-Thompson, je podle bratrů Böhmových v rozporu s astronomickými údaji, na rozdíl od jejich nové, tzv. BB korelace.
Některé významné astronomické úkazy datované Drážďanským kodexem však v gregoriánských datech, která jsou vypočtena podle GMT korelace vůbec nenastávají[4]; např. zatmění Slunce v mayské oblasti nastalo dne 29. 10. 859, [3] použijeme-li na stejné mayské datum (modifikovanou) korelaci GMT vyjde datum 7. 11. 755, kdy žádné zatmění nebylo (viz [4]).
Tato skutečnost vyplývá ze srovnání souboru několika set astronomických dat především z tzv. Drážďanského kodexu (mayských astronomických tabulek) s moderními astronomickými výpočty za pomoci matematicko-statistických metod.[6] Výpočty potvrdili i odborníci z Astronomického ústavu AV ČR a Výzkumného centra dynamiky Země.[3] Ze souvztažnosti obou kalendářů podle BB korelace vyplývá, že výchozí den aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu odpovídá 4. prosinci 3010 př. n. l., a že skutečný konec cyklu mayského kalendáře tak připadá na 14. prosinec 2116.[5] Korelační koeficient u GMT činí 584 283 dnů, u BB korelace 622 261 dnů.[4]
Použití GMT nebo BB korelace (rozdíl činí 104 let), má důsledky v odlišných datacích v mayské oblasti (památky, historické události), a je třeba u gregoriánských dat brát v úvahu či uvádět, která z korelací byla při převodu kalendářů použita.
Při zpracování astronomických dat zaznamenaných v Drážďanském kodexu, bylo Böhmy nově zjištěno, že některá se týkají také Merkuru, o kterém se předtím nepředpokládalo, že by ho Mayové pozorovali.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mayská civilizácia na slovenské Wikipedii.
- ↑ [1] Převody jednotek
- ↑ a b Jan Vondrák - Mayský kalendář a rok 2012
- ↑ a b Mayan versus our calendar: astronomy supports Bohm not the GMT correlation
- ↑ a b c Mayan dating, astromomy and correlation MD/JD
- ↑ a b Rozhovor na stránkách IHNED.cz
- ↑ http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141997/PokrokyMFA_56-2011-2_5.pdf
Související články
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
![[3]](http://eclipse.gsfc.nasa.gov/5MCSEmap/0801-0900/859-10-29.gif){kind=link}