Regionální satelitní účet cestovního ruchu

Přílohy

• ⇩ RTSA T1 - Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu podle regionů v ČR v letech 2010-2022

  24.05.2024 (kód: 020068-24)
• ⇩ RTSA T2 - Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu podle regionů v ČR v letech 2010-2022

  24.05.2024 (kód: 020068-24)

• 24. května 2024

  Regionální satelitní účet cestovního ruchu v České republice

  Cestovní ruch na národní úrovni v roce 2022 reprezentoval 2,18 % hrubé přidané hodnoty (134,3 miliard korun) a zaměstnával 225,5 tisíce osob. Po období pandemie koronaviru se ekonomika cestovního ruchu postupně zotavuje ve všech krajích České republiky. Nejvíce se na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha – 25 % na zaměstnanosti (56,4 tis. osob) a 35 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. Hlavní město nejvíce pocítilo chybějící poptávku generovanou v dřívějších letech především zahraniční a business klientelou. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu zde dosáhla hodnoty 46,5 miliardy korun, zatímco v roce 2019 činila 53,2 miliard korun. 

  

  Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2022 cestovní ruch tvořil 4,1 % regionální hrubé přidané hodnoty (4,2 miliardy korun). O tři roky dříve to však bylo 5,4 %. Praha dosáhla hodnoty 2,7 %.

  V Karlovarském kraji přímo v turismu pracovalo 11,2 tisíce osob, což představovalo podíl 8,7 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí s převážně lázeňskými a wellness službami. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,9 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího. Řadu lidí v odvětví se během pandemie covid-19 podařilo zachránit pomocí podpůrných programů na udržení zaměstnanosti.