Regionální satelitní účet cestovního ruchu

Přílohy

• ⇩ RTSA T1 - Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu podle regionů v ČR v letech 2010-2021

  25.05.2023 (kód: 020068-23)
• ⇩ RTSA T2 - Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu podle regionů v ČR v letech 2010-2021

  25.05.2023 (kód: 020068-23)

• 25. května 2023

  Regionální satelitní účet cestovního ruchu v České republice

  Cestovní ruch na národní úrovni v roce 2021 reprezentoval 1,53 % hrubé přidané hodnoty (84,8 miliard korun) a zaměstnával 215,2 tisíce osob. Dopady koronavirové pandemie se výrazně odrazily i v regionálních výsledcích za jednotlivé kraje České republiky. Nejvíce se na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha – 25 % na zaměstnanosti (54,4 tis. osob) a 30 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. Zároveň hlavní město nejvíce pocítilo chybějící poptávku generovanou v dřívějších letech především zahraniční a business klientelou. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu zde poklesla během dvou let o více než polovinu na hodnotu 25,1 miliard korun, zatímco v roce 2019 dosáhla 53,2 miliard korun. 

  

  Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví, vždy přímo v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2021 cestovní ruch tvořil 3,0 % regionální hrubé přidané hodnoty (2,7 miliardy korun). O dva roky dříve to však bylo 5,4 %. Praha dosáhla hodnoty 1,65 %.

  V Karlovarském kraji přímo v turismu pracovalo 9,5 tisíce osob, což představovalo podíl 7,8 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý třináctý pracující. Vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí s převážně lázeňskými a wellness službami. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,6 % osob, tj. téměř každého osmnáctého pracujícího. Řadu lidí v odvětví se během pandemie Covid-19 podařilo zachránit pomocí podpůrných programů na udržení zaměstnanosti.