Pražská úvěrní banka v Praze

( literatura: 32, 67)

Časový rozsah fondu: 1899 - 1949

Obsah fondu:
Protokoly správní rady a národní správy 1900 -1943 a 1945 (1948);
Protokoly výkonného výboru 1914 - 1943;
Protokoly dozorčí rady 1896 - 1945;
Bilance banky 1939 - 1945 (1946);
Valné hromady 1918 - 1945;
Výroční zprávy (jpg, 72 kB) 1918 - 1941;
Stanovy, jednací a dozorčí řády 1926 - 1941;
Akcie a akciový kapitál 1932 - 1943;
Sanace banky 1931 - 1942;
Slučování (fuse) bank 1921 - 1945 (1948);
Likvidace banky 1939 - 1945;
Syndikát Pražské úvěrní banky 1929 - 1944;
Státní a jiné půjčky, konsorciální úvěry 1924 - 1945 (1948 );
Koncernové společnosti banky;
Filiálky banky 1930 - 1945 (1947);
Banky a jiné peněžní společnosti, společnosti průmyslové a obchodní, jednotlivci 1924 - 1945 (1948);
Dokumenty a písemnosti z obchodní činnosti: stanovy, protokolace banky a pod., záležitosti bilanční, pozemková reforma;

Rozsah: 158, 85 bm

Pražská úvěrní banka v Praze byla zřízena přeložením sídla Úvěrní banky v Kolíně do pražské pobočky této banky v roce 1899, při čemž byla změněna firma na Pražskou úvěrní banku v Praze. Dne 12.9.1906 zahájila činnost třetí pobočka banky ve Lvově. Banka byla již před tím angažována v Haliči.
Od roku 1910, kdy banka založila svou filiálku v Bělehradě, se angažovala v hospodářských stycích mezi českými zeměmi a balkánským slovanským teritoriem. V březnu roku 1911 byla Skupštinou království Srbského udělena koncese k vybudování továrny na cukr a rafinerii. Dne 20.7. téhož roku byla ustavena společnost Srbsko-česká akciová továrna a rafinerie cukru v Čupriji s kapitálem 5 milionů K. Koncem roku 1911 byla udělena koncese ke zřízení cukrovaru a rafinerie cukru v Bulharsku. Dne 31.8.1912 byla ustavena Bulharsko-česká akciová společnost pro průmysl cukerní v Sofii s kapitálem 6 milionů leva. Ihned bylo započato se stavbou továrny v Gorne Orechovici. Třetím podnikem banky na Balkáně byla přeměna pivovaru Michaela Kosovljanina v Jagodině v akciovou společnost "Parostrojní pivovar a sladovna Michael Kosovljanin", akciová společnost v Jagodině (Srbsko) s kapitálem 2 miliony dinárů. V roce 1912 byla zřízena pobočka banky v Sofii. Roku 1919 začala vyjednávat se skupinou bank, v jejichž čele stala Société Générale v Paříži. Výsledkem jednáni byla dohoda o účasti této skupiny bank na zvýšení akciového kapitálu banky. V roce 1921 byla likvidována pobočka ve Lvově. V zájmu trvalejších styků s Rumunskem převzala banka v roce 1920 většinu akcií Banca Romana de Comert si Industrie S .A. v Bukurešti. 

V roce 1930 bylo provedeno sloučení Anglo-československé banky a České komerční banky s Pražskou úvěrní bankou. Nový ústav byl ustaven pod firmou "Anglo-československá a Pražská úvěrní banka v Praze". Koncem roku 1938 bylo jednáno se zástupci Allgemeine Deutsche Credit-Anstalt v Lipsku o převzetí poboček banky na území zabraných Německem. V říjnu 1938 bylo bance na její žádost uděleno povolení ministerstva vnitra ke zřízení agencie v New Yorku. V srpnu 1940 byla na příkaz německých úřadů provedena změna firmy na "Pražskou úvěrní banku". V prosinci 1941 byl zvýšen akciový kapitál. Ministerstvo financí dalo příkaz k sloučení Řeznicko-uzenářské banky v Praze s Pražskou úvěrní bankou. Počátkem roku 1943 bylo provedeno bankou sloučení resp. převzetí České diskontní banky v Praze. V tomto roce byla v rámci nové koncentrace bank nařízena likvidace banky. O její obchody a vklady se dělily německé ústavy v Praze.
V roce 1945 banka obnovila svoji činnost. V říjnu tohoto roku byla na základě dekretu č. 102/45 banka znárodněna. Při slučování v peněžnictví v roce 1948 splynula banka se Živnobankou.