Doba pojištění - Česká správa sociálního zabezpečení

Doba pojištění se prokazuje evidenčním listem důchodového pojištění (ELDP).

Starobní důchod

V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy – u žen závisí na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu se od roku 2010 postupně prodlužuje a její délka se u konkrétního pojištěnce stanoví v závislosti na kalendářním roce dosažení jeho důchodového věku. Podrobnější informace naleznete zde.

Od 1. 1. 2018 dochází k „zastropování důchodového věku”. Nejvyšší důchodový věk činí 65 let.

Invalidní důchod

Nárok na invalidní důchod má občan, pokud je invalidní v některém ze tří stupňů a získal potřebnou dobu pojištění. Podmínka potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

Podmínka doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu je u pojištěnce:

do 20 let méně než 1 rok,
od 20 do 22 let 1 rok,
od 22 let do 24 let 2 roky,
od 24 let do 26 let 3 roky,
od 26 let do 28 let 4 roky,
nad 28 let 5 let.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

Pozůstalostní důchody

Pozůstalostními důchody jsou vdovský/vdovecký a sirotčí důchod.

Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), který(á) byl(a) poživatelem(kou) starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil(a) podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod nebo zemřel(a) následkem pracovního úrazu.

Od 1. 1. 2012 má vdova (vdovec) nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), splnil(a)-li ke dni smrti podmínky pro nárok na starobní důchod dle §31 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů (tzv. předčasný starobní důchod).

Pro nárok na sirotčí důchod je mimo jiné třeba, aby zemřelý, po němž má být důchod vyplácen, byl ke dni smrti poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo aby splňoval ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod (od 1. 1. 2012 také podmínky nároku na starobní důchod dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tzv. předčasný starobní důchod) anebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Při posuzování, zda zemřelý splnil podmínky nároku na invalidní důchod, se od 1. 1. 2012 považuje podmínka nároku za splněnou i tehdy, jestliže zemřelý získal jen polovinu potřebné doby pojištění dle § 40 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Od 1. 2. 2018 se zmírňují podmínky nároku na sirotčí důchod. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, byl-li získán alespoň jeden rok pojištění přede dnem úmrtí, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, v období posledních deseti roků přede dnem úmrtí, nebo dva roky pojištění, je-li rozhodným obdobím posledních dvacet let před datem úmrtí osoby starší 38 let. Do potřebné doby pojištění se nezahrnují náhradní doby pojištění.

Nezaopatřeným dětem, kterým před 1. 2. 2018 nevznikl nárok na sirotčí důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, lze přiznat sirotčí důchod od 1. 2. 2018, pokud zemřelá osoba splnila nově stanovenou mírnější podmínku doby pojištění.