Osobní rozsah koordinačních nařízení - Česká správa sociálního zabezpečení

Osobní rozsah nařízení je zásadní otázkou pro rozhodování, mají-li se v daném případě uplatnit koordinační nařízení. Na občany třetích států se koordinační nařízení vztahují pouze při splnění dalších podmínek a neaplikují je všechny státy.

Nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009 (článek 2 nařízení č. 883/2004) aplikují členské státy Evropské unie od 1. 5. 2010, Švýcarsko od 1. 4. 2012 a Norsko, Lichtenštejnsko a Island od 1.6.2012 na tyto osoby:

občany členského státu Evropské unie, Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a jejich rodinné příslušníky a pozůstalé,
osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky bydlící v členském státě EU, Švýcarsku, Norsku, Lichtenštejnsku a Islandu, kteří podléhají anebo podléhali právním předpisům jednoho nebo více členských států, na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé,
pozůstalé po osobách, které podléhaly právním předpisům jednoho nebo více členských států, Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska nebo Islandu a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Zároveň platí podmínka, že pozůstalé osoby musí být:

a) státními příslušníky členského státu, Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska nebo Islandu a nebo
b) osobami bez státní příslušnosti a nebo
c) uprchlíky, kteří bydlí na území členského státu, Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska nebo Islandu.

Občané třetích států jsou od 1. 1. 2011 rovněž kryti nařízeními č. 883/2004 a 987/2009 za podmínek, které stanoví nařízení č. 1231/2010 (nařízení 1231/2010 neaplikuje 1 členský stát Evropské unie – Dánsko, dále je neaplikují Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island). Zda a v jakém rozsahu se koordinační nařízení použijí nadále na občany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, kteří jsou od 1. 1. 2021 považováni za občany třetích států, vyplývá z Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2019/C 384 I/01).

Upozornění:

Další zásadní podmínkou pro použití nařízení na danou osobu je, aby tato osoba byla v situaci, která není omezena pouze na jeden stát.

Příklady

Český občan pan Novák pracuje jako řidič kamionu pro českou společnost, zboží vozí do Vídně – na pana Nováka se budou vztahovat koordinační nařízení, konkrétně pravidla o určení příslušných právních předpisů.

Pan Holý pracuje pro německou firmu, ale zboží rozváží pouze v Čechách – na pana Holého se koordinační nařízení neaplikují, neboť svou práci vykonává pouze v České republice.

České občance paní Svobodové zemřel manžel, který pobíral důchod od ČSSZ a francouzské státní důchodové pojišťovny – jedná se o přeshraniční situaci a paní Svobodová může požádat o vdovský důchod podle pravidel určených koordinačními nařízeními.