Uvedení národnosti je svobodnou volbou
Přílohy
Uvedení národnosti je svobodnou volbouZjišťování národnosti je tradiční součástí sčítání na našem území. Je otázkou deklaratorní, to znamená, že se zjišťuje výlučně dotazem u respondenta. Sčítání je tak jediným zdrojem, ze kterého lze údaje tohoto typu získat. Štěpánka Morávková, oddělení metodiky, analýz a diseminace sčítání Neuvedení odpovědi, což byl regulérní způsob (ne)vyplnění otázky, se stalo jedním z nejvýraznějších rysů výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v otázce národnosti. Změna metodikyV průběhu uplynulých devadesáti let se totiž metodická pravidla pro určení národnosti měnila. Od roku 1970 záleželo na každém, jakou národnost při sčítání uvede. Při posledních dvou sčítáních, v letech 2011 a 2001, navíc byla přímo v zákonu zakotvena dobrovolnost vyplnění této otázky (spolu s náboženskou vírou). Toho využila celá čtvrtina obyvatel, což vyniklo zejména ve srovnání s údaji předchozích cenzů, kdy se podíl nezjištěných odpovědí pohyboval většinou mezi 0,1–0,2 % a po ustanovení dobrovolnosti otázky v roce 2001 se zvýšil na 1,7 %. Tradiční národnostní menšiny v poklesuTrvalý pokles absolutních počtů tradičních národnostních menšin (slovenská, polská, německá) potvrdily i údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Kromě dlouhodobého trendu se na tomto absolutním poklesu podílely i případy nezodpovězení otázky. Nelze proto zcela jednoznačně tvrdit, zda se tento proces zrychlil nebo fakticky pokračuje zhruba stejným tempem jako v předchozích desetiletích. Tehdy bylo snižování počtu osob jednotlivých národností ovlivněno především generační obměnou konkrétních národnostních skupin. V případě slovenské národnosti došlo k významnějšímu poklesu po zániku federativního uspořádání státu a vzniku samostatných republik. Řada osob se slovenskou národností zvolila slovenské státní občanství a návrat do samostatné Slovenské republiky. Přesto zůstala slovenská národnostní menšina z tzv. tradičních menšin nejpočetnější. Z pohledu územního není výrazně koncentrována. Nejvíce osob se slovenskou národností (18 % z jejich počtu) má obvyklé bydliště na území Moravskoslezského kraje, více než čtvrtina připadá na Hlavní město Prahu a Středočeský kraj. Zastoupení osob se slovenskou národností na počtu obyvatel kraje s ohledem na absolutní počty osciluje kolem průměru 1,4 % z počtu obyvatel. Další národnostní menšinyPřestože tradiční národnostní menšiny vykázaly absolutní pokles, zaznamenaly výsledky sčítání 2011 v oblasti národnosti i opačný vývoj – tedy růst počtu osob hlásících se ke konkrétní národnosti. Jedním z důvodů jsou zvyšující se počty dlouhodobě či trvale pobývajících cizinců na území České republiky. Za deset let vzrostly zejména počty osob s národností ukrajinskou (2,4krát), vietnamskou (o 70 %) a ruskou (o 44 %). O více než polovinu vzrostl také počet osob s národností rumunskou. V absolutním vyjádření se ale jednalo o necelé 2 tis. osob, zatímco národnost ukrajinskou uvedlo více než 53 tis. osob, vietnamskou téměř 30 tis. a ruskou téměř 18 tis. osob. Dvojí národnostOd roku 2001 se zjišťuje dvojí národnost. Tuto možnost tenkrát využilo necelých 13 tis. osob. Při sčítání 2011 to bylo již 163 648 osob. Nejčetnější kombinací byla národnost česká a moravská, kterou uvedlo 99 tis. osob, druhou nejpočetnější pak národnosti česká a slovenská 17,7 tis. K dalším početnějším kombinacím patřily např. národnost česká a romská (7 tis.), česká a německá (6,2 tis.), moravská a slezská 4,6 tis. Nejčastěji uváděly dvojí národnost osoby v krajích Zlínském a Jihomoravském, kde byly podíly osob s dvojí národností na počtu obyvatel kraje nejvyšší (3,8, resp. 3,6 %). Na úrovni celé republiky činil podíl osob s dvojí národností 1,3 % a v šesti krajích se naopak pohyboval na minimálních hodnotách 0,2–0,3 %.
při posledním sčítání bylo zjištěno Celkem 77 různých samostatných národností Způsob zpracování (pořízení dat a možnosti automatického kódování jednoznačných slovních zápisů) umožnil zpracovat národnost v historicky nejširší škále. Číselník národností měl celkem 426 jednotlivých kódů, v nichž pětinu tvořily kódy pro jednotlivé národnosti. Ostatní čtyři pětiny připadly na různé kombinace dvou odpovědí. Celkem bylo při sčítání 2011 identifikováno a kvantifikováno 77 různých samostatných národností. Budou-li sčítání po roce 2020 vycházet výlučně z administrativních zdrojů, je možné, že data ze sčítání 2011 budou v příštích desetiletích ceněna ještě více, protože se stanou nadlouho posledními celoplošně zjištěnými podrobnými údaji o národnostní struktuře obyvatel na území našeho státu. |
Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Zdroj dat | www.czso.cz |
---|---|
Originál | czso.cz/csu/czso/2d0049aa01 |