Ekonomika v kultuře

Ekonomika v kultuře


První zpracování satelitního účtu kultury
Český statistický úřad a ministerstvo kultury měly uloženo jako součást materiálu Státní kulturní politika na léta 2009-2014 schváleného vládou ČR v roce 2008, sestavit tzv. satelitní účet kultury. Ten měl shrnout pohled na ekonomické toky (vstupy a výstupy) v sektoru kultury a zabývat se objemem produkce a služeb ve sféře kultury ve finančním vyjádření. První odpovědí na toto zadání je ověřovací verze tzv. satelitního účtu kultury za rok 2009 zpracovaná Českým statistickým úřadem a Národním informačním a poradenským centrem pro kulturu, představená na tiskové konferenci 31. května 2011.

Na financování kultury se nejvíc podílí soukromý sektor
Kultura je z velké části financována ze zdrojů soukromého sektoru, na který připadají více než čtyři pětiny všech zdrojů. Nefinanční a finanční podniky se podílí více než padesáti procenty a domácnosti kolem dvaceti pěti procent. Podíl veřejného sektoru se pohybuje kolem jedné sedminy všech zdrojů. Celkový objem zdrojů, při daném vymezení kultury, byl vyčíslen na 203 miliardy korun. Zatímco veřejné zdroje směřovaly především do oblasti kulturního dědictví, soukromé zdroje zejména do oblasti živé umělecké tvorby.

Nejvyšší marže mají televize
V rámci našeho ekonomického pohledu jsme se zabývali rovněž ziskovou marží některých institucí. Nejvyšší byla u televizního vyslání a nejnižší v případě muzeí, galerií a knihoven.
Zcela soběstačné byly architektonické činnosti a oblast pořizování zvukových nahrávek. Naopak nejnižší soběstačnost jsme zjistili u tradičních kulturních zařízení, jako jsou muzea, galerie a samozřejmě knihovny.

Zaměstnanost v kultuře
V kultuře bylo v roce 2009 zaměstnáno kolem 82 tisíc zaměstnanců a pracuje zde i více než 2 tisíce dobrovolných pracovníků. Nejvíce jich je zaměstnáno v oblasti živé umělecké tvorby (divadla, výstavní a koncertní sály ale také reklamní agentury), za kterou pak následuje oblast kulturního dědictví (památky, muzea a galerie).
Pokud se jedná o průměrnou mzdu, tak pod celostátní úrovní byla všechna tradiční kulturní zařízení (kulturní domy, divadla, muzea a knihovny). Nad průměrnou mzdou se pohybují příjmy v sektoru televizního vysílání a například zpravodajských kanceláří, či reklamních agentur.

Makroekonomické ukazatele¨
Hrubou přidanou hodnotu vytvořenou v sektoru kultury odhadujeme na zhruba 82 miliard korun. A na obecně známém ukazateli HDP se kultura částkou 64 miliard korun podílela v roce 2009 přibližně necelými dvěma procenty (1,8 %).

Sestavit účet není jednoduché
Zpracování této problematiky sebou neslo celou řadu problémů. Složité se například ukázalo již vymezení samotného pojmu kultura a vystižení tohoto fenoménu finančními ukazateli. Předpokládáme proto i postupné zkvalitňování této první pilotní podoby účtu v dalším období. A to včetně ověření použitých metod a možností jeho sestavení, které je zhruba stejně významné jako hodnocení propočtených výsledků.


Více informací a celý satelitní účet bude zveřejněn v nejbližších dnech. Sledujte, prosím webové stránky ČSÚ ( www.czso.cz).


Ladislav Pištora
Odbor vnější komunikace
tel.: 274 054 017
mobil: 603 816 700
e-mail: ladislav.pistora@czso.cz