Krize: kdo z ní vyšel nejlépe?

Krize: kdo z ní vyšel nejlépe?


Českou ekonomiku nezasáhla globální krize finanční, ale až světová krize hospodářská. Co vše se odehrálo v letech 2008 a zejména 2009 v institucionálních sektorech české ekonomiky bylo tématem dnešní tiskové konference. Sektory ovlivnila krize rozdílně, jak co do rozsahu škod, tak i v časovém období, kdy se postižení odehrálo. Nabízíme pohled optikou národních účtů na sektor firem (nefinančních podniků), sektor finančních institucí, vládní sektor a sektor domácností.

Firemní sektor (nefinanční podniky)
V počátcích krize byly nejvíce zasaženy nefinanční podniky. Jejich produkce v roce 2009 poklesla o 11,2 %, tj. o 842 mld. korun. Investice sektoru se propadly o 16 %, v celé české ekonomice o 9,2 %. Ziskovost firem však výrazněji postižena nebyla - po mírném poklesu v roce 2008 už poměr provozních zisků a hrubé přidané hodnoty v sektoru nefinančních podnikům v krizovém roce 2009 dokonce o 0,5 % vzrostl. Silný útlum činnosti, nedostatek investic a omezování zásob vedly k nadbytku zdrojů a firemní sektor tak vykázal v roce 2009 velmi výrazný přebytek (264 mld. korun), který byl větší než deficit vládního sektoru (209 mld. korun).

Sektor finančních institucí
Zdravý a kapitálově silný finanční sektor České republiky nebyl postižen krizí tak fatálně, jako finanční instituce na evropské či globální úrovni. Přesto v roce 2009 poprvé zaznamenal deficit způsobený poklesem podnikatelského zisku o 40 %, který byl ovlivněn především vývojem přijatých a placených úroků. Ze značné části pak byl výsledný schodek sektoru zapříčiněn také odlivem dividend mateřským společnostem do zahraničí.

Vládní sektor (státní instituce, kraje, obce a zdravotní pojišťovny)
Vládní sektor doplatil na pokles české ekonomiky nejvýrazněji. Jeho deficit se zvýšil z 99 mld. korun v roce 2008 na 209 mld. korun. K jeho prohloubení došlo jak u státních, tak i místních institucí a po letech přebytkového hospodaření vykázaly schodek i zdravotní pojišťovny. Zhoršení deficitu způsobil především vývoj v systému přerozdělení – daňové inkaso a sociální příspěvky byly v roce 2009 celkově o 66 mld. korun meziročně nižší, naopak výdaje spojené s krizí zvýšily sociální a ostatní dávky z vládního sektoru o 31 mld. korun. Ve vztahu k nominálnímu HDP se tak deficit vládního sektoru zvýšil z 2,7 % v roce 2008 na 5,8 % v roce 2009. Nebyl však tak hluboký jako v EU 27 (-6,8 % v roce 2009).

Domácnosti
Příjmy domácností v podobě jejich hrubého disponibilního důchodu se v roce 2009 nepatrně snížily, jejich spotřeba však dokonce velmi mírně vzrostla. Největší podíl na celkových příjmech domácností mají mzdy a platy, které se meziročně i v době krize nepatrně zvýšily (+0,3 %). Ostatní zdroje příjmů v sektoru se snížily – zisky živnostníků o 8,8 %, čisté příjmy domácností z jejich vlastnictví o 15 %. Příjmovou situaci v sektoru domácností však výrazně zlepšil systém přerozdělení. V roce 2009 však již lidé nestačili odkládat tak velkou část svých nespotřebovaných příjmů, jako v předchozích letech. Přírůstek jejich hrubých úspor byl proti roku 2008 nižší o 7,9 %. V úhrnu sektor domácností hospodařil v roce 2009 s přebytkem a jeho schopnost financovat schodky jiných sektorů zůstala zachována.


Sekce makroekonomických statistik
Ing. Marek Rojíček, Ph.D. – vrchní ředitel
Tel.: 274 052 486
E-mail: marek.rojicek@czso.cz

Ing. Drahomíra Dubská, CSc. – analytička
Tel.: 274 054 041
E-mail: drahomira.dubska@czso.cz