Metodická poznámka k vládní finanční statistice - 2. čtvrtletí 2020 (COVID-19)

5. 10. 2020

Vliv mimořádných opatření na příjmy, výdaje a dluh sektoru vládních institucí a jejich metodické zachycení

Vzhledem k mimořádným vládním opatřením vyvolaným epidemií nemoci COVID-19 byla po větší část 2. čtvrtletí 2020 omezena ekonomická aktivita v ČR, což mělo významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí. Samotné omezení ekonomické aktivity a úlevy podnikatelskému sektoru působily na pokles daňových i nedaňových příjmů. Navazující kompenzace podnikatelským subjektům a podpůrné programy na udržení zaměstnanosti se současně projevily ve velké míře nárůstem na straně výdajů.

Zatímco v údajích za 1. čtvrtletí se tato opatření ještě nijak výrazně neprojevovala, v údajích za 2. čtvrtletí se dopady vládních opatření souvisejících s epidemií COVID-19 již významně projevily. Zmíněná opatření na výdajové straně ovlivnila zejména růst dotací na produkci (především program podpory zaměstnanosti Antivirus), mezispotřeby (nákup zdravotnického materiálu), výdajových kapitálových transferů (např. přímá podpora OSVČ, s.r.o., a další), růst sociálních dávek (vyšší ošetřovné), placených sociálních příspěvků (zvýšení plateb za státní pojištěnce). Naopak k poklesu došlo na příjmové straně zejména kvůli sníženým výnosům z daní a sociálních příspěvků. Přehled nejvýznamnějších opatření a jejich metodického zachycení ve vládní finanční statistice:

Nejvýznamnější opatření působící na nárůst výdajů sektoru vládních institucí a jejich zachycení:

Výdajové kapitálové transfery: kompenzační bonus pro OSVČ, kompenzační bonus pro společníky s.r.o., program COVID ubytování;
Dotace na produkci: program podpory zaměstnanosti Antivirus, program COVID nájemné pro podnikatele;
Mezispotřeba: nákup osobních ochranných prostředků a zdravotnického materiálu;
Sociální příspěvky: zvýšené platby státu za státního pojištěnce;
Sociální dávky: vyšší ošetřovné pro zaměstnance a OSVČ;
Naturální sociální transfery: program COVID lázně.

Nejvýznamnější opatření působící na pokles příjmů vládních institucí:

Prominutí minimálních záloh pro OSVČ na sociální a zdravotní pojištění.

Vládní opatření v podobě záruk za poskytnuté úvěry a poskytnuté úvěry COVID I, II, III,  COVID plus a COVID Praha dopad na příjmy a výdaje vládních institucí zatím nemají. Rovněž přímo neovlivňují výši zadlužení sektoru vládních institucí. Případný dopad na deficit a dluh vládních institucí nastane v okamžiku selhání poskytnutých úvěrů nebo vyvolání (realizace) poskytnutých garancí.