1. 4. 2021
Vliv mimořádných opatření na příjmy, výdaje a dluh sektoru vládních institucí a jejich metodické zachycení
Vzhledem k mimořádným vládním opatřením vyvolaným epidemií nemoci COVID-19 byla po větší část roku 2020 omezena ekonomická aktivita v ČR, což mělo významný dopad na příjmy a výdaje vládních institucí. Samotné omezení ekonomické aktivity a úlevy podnikatelskému sektoru působily na pokles daňových i nedaňových příjmů. Navazující kompenzace podnikatelským subjektům a podpůrné programy na udržení zaměstnanosti se současně projevily ve velké míře nárůstem na straně výdajů.
Zatímco ve výsledcích za 1. a 3. čtvrtletí roku 2020 se tato opatření projevila v omezené míře, v údajích za 2. a 4. čtvrtletí se dopady vládních opatření souvisejících s epidemií COVID-19 projevily ve větším rozsahu. Zmíněná opatření se projevila nejvíce na růstu výdajů sektoru vládních institucí a některá naopak na poklesu jejich příjmů.
Nejvýznamnější opatření působící na nárůst výdajů sektoru vládních institucí dle jejich zachycení:
-
Výdajové kapitálové transfery - hlavně přímá podpora OSVČ (kompenzační bonus), kompenzační bonus pro společníky s.r.o.;
-
Dotace na produkci - především program podpory zaměstnanosti Antivirus, dále program COVID nájemné pro podnikatele, program COVID ubytování a další obdobné podpůrné programy zaměřené na podporu v oblastech kultury, autobusové dopravy, cestovního ruchu, sportu apod.
-
Mezispotřeba - zejména nákup osobních ochranných prostředků a zdravotnického materiálu;
-
Náhrady zaměstnancům - navýšení prostředků na platy pracovníků ve zdravotnictví, v sociálních službách, v bezpečnostních sborech apod.
-
Sociální dávky - vyšší ošetřovné pro zaměstnance a OSVČ;
-
Naturální sociální transfery - program COVID lázně.
Nejvýznamnější opatření působící na pokles příjmů vládních institucí:
-
Prominutí minimálních záloh pro OSVČ na sociální a zdravotní pojištění;
- Prominutí pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavatelem (program Antivirus C).
Vládní opatření v podobě záruk za poskytnuté úvěry a poskytnuté úvěry COVID I až III, COVID plus, COVID Praha a další záruční programy zatím větší dopad na příjmy a výdaje vládních institucí nemají. Rovněž přímo neovlivňují výši zadlužení sektoru vládních institucí. Případný dopad na deficit a dluh vládních institucí nastane až v okamžiku selhání poskytnutých úvěrů nebo vyvolání (realizace) poskytnutých garancí.
| Zdroj dat | www.czso.cz |
|---|---|
| Originál | czso.cz/csu/czso/metodicka-poznamka-k-vladni-financni-statistice-2020-covid-19-01042021 |
