Údaje o zdravotním stavu obyvatelstva a o činnosti poskytovatelů zdravotních služeb jsou čerpány z Národního zdravotnického informačního systému (dále jen NZIS). NZIS je definován v zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. NZIS je určený k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených. Na základě pověření Ministerstva zdravotnictví spravuje NZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). Data za počty zdravotnických pracovníků - jsou sbírána prostřednictvím výkazů z Programu statistických zjišťování od poskytovatelů zdravotnických služeb. Data spravuje také ÚZIS ČR.
Český statistický úřad ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) zajišťuje údaje o nově hlášených případech pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (PN).
Informace o výdajích na zdravotní péči podle systému zdravotnických účtů vycházejí z údajů Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS), který je součástí NZIS, a datových zdrojů ČSÚ.
Kromě výše uvedených zdrojů využívá tato kapitola Strukturální mzdovou statistiku, a to v případě údajů o průměrné hrubé měsíční mzdě lékařů a zdravotních sester.
Údaje za studenty a absolventy zdravotní péče vysokých škol v Česku byly získány z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, konkrétně ze systému Sdružených informací matrik studentů (SIMS).
Data za mezinárodní srovnání pocházejí z databáze Eurostatu. V některých případech se mohou údaje za mezinárodní srovnání z metodických důvodů nepatrně lišit od údajů prezentovaných v tabulkách pouze za Českou republiku.
Míry úmrtnosti podle věku: počet zemřelých osob (žen, resp. mužů) v daném věku na 1 000 osob středního stavu téhož věku.
Index nadúmrtnosti mužů vyjadřuje poměr mezi mírou úmrtnosti mužů a mírou úmrtnosti žen v daném věku.
Naděje dožití v daném věku: průměrný počet let, který ještě prožije osoba právě dožívající se daného věku při zachování úmrtnostních poměrů v jednotlivých věcích daného kalendářního roku. Je výsledným ukazatelem tzv. úmrtnostních tabulek.
Počet zemřelých podle příčin smrti vychází ze zpracování údajů o příčinách smrti, resp. o onemocněních, stavech, případných dalších lékařských či jiných charakteristikách souvisejících s úmrtím, uvedených v Listu o prohlídce zemřelého (LPZ), do roku 2012 prostřednictvím hlášení o úmrtí. Základem statistického třídění je základní příčina smrti, která je Světovou zdravotnickou organizací definována jako (a) onemocnění nebo zranění, které iniciovalo řetězec chorobných stavů přímo vedoucích ke smrti, nebo (b) okolnosti nehody či násilí, jež způsobily smrtelné poranění. Příčina smrti je (od roku 1994) kódována dle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10) a následných, v ČR přijatých, aktualizací. V roce 2020 bylo do klasifikace nemocí nově zařazeno onemocnění COVID-19, kterému byl přiřazen kód U07 z kapitoly Kódy pro speciální účely. Od roku 2021 je možno jako základní příčinu smrti určit také multisystémový zánětlivý syndrom související s onemocněním covid-19 (kód U10).
Další informace, data a analýzy ČSÚ najdete na níže uvedených stránkách:
Publikace věnované zdravotnictví: https://www.czso.cz/csu/czso/zdravotnictvi
Statistická ročenka ČR: Statistická ročenka České republiky - 2022 | ČSÚ (czso.cz)
Krajské ročenky: https://www.czso.cz/csu/czso/krajske-rocenky#10a
| Zdroj dat | www.czso.cz |
|---|---|
| Originál | czso.cz/csu/gender/metodika-gender-zdravi |
