Zaměstnanost cizinců v Jihomoravském kraji v roce 2021

Na konci roku 2021 bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno více než 85 tisíc cizinců, desetinu z nich tvořili cizinci s živnostenským oprávněním. Meziročně se počet zaměstnaných cizinců v kraji zvýšil téměř o 8 tisíc.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2021 zaměstnáno 85,5 tis. cizinců. Celkem 77,2 tis. osob bylo evidovaných na úřadech práce (90,3 % z celkového počtu zaměstnaných cizinců) a 8,3 tis. osob podnikalo s živnostenským oprávněním (9,7 % z celku). Počet zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce vzrostl ke konci roku 2021 ve srovnání s rokem 2020 o 7,3 tis. (o 10,5 %), živnostníků bylo o 0,6 tis. více (o 7,1 %). V porovnání s rokem 2015 byl počet zaměstnaných cizinců v kraji téměř dvojnásobný.

Graf 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2021)

V mezikrajském porovnání se Jihomoravský kraj řadí počtem zaměstnaných cizinců na přední příčky. Ke konci roku 2021 byl jejich počet mezi ostatními kraji třetí nejvyšší jak u cizinců evidovaných úřady práci tak i u cizinců s živnostenským oprávněním. V čele žebříčků stojí hl. m. Praha se Středočeským krajem. Mezi okresy Jihomoravského kraje je nejvyšší počet zaměstnaných cizinců v Brně-městě, na konci prosince 2021 zde bylo 50,4 tis. cizích státních příslušníků v evidenci úřadů práce a 5,1 tis. živnostníků. Brno-město se tak na zaměstnanosti cizinců v kraji podílelo téměř dvěma třetinami. Stejně jako v roce 2020 bylo nejméně zaměstnaných cizinců dle úřadů práce v okrese Znojmo a nejnižší počet cizinců s živnostenským oprávněním v okrese Blansko.

Z hlediska pohlaví převažují mezi zaměstnanými cizinci muži. Na konci roku 2021 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 29,3 tis. žen cizího státního příslušenství (38,0 % z celku), v okresech bylo nejvyšší zastoupení žen zaznamenáno v okrese Brno-město (38,7 %) a nejnižší v okrese Vyškov (35,0 %). U držitelů živnostenských oprávnění měly cizinky zastoupení ještě nižší, v kraji dosáhl jejich počet 2,4 tis., což tvořilo 29,0 % z počtu cizinců s živnostenským oprávněním. V okresech se podíl podnikatelek pohyboval od 26,8 % v okrese Brno-venkov po 36,5 % v okrese Znojmo.

Tab. 1 Zaměstnaní cizinci v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2021)
^{Pramen: MPO, MPSV}

Cizinci v evidenci úřadů práce v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2021 byli podle typu evidence z většiny tvořeni občany EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců (48,3 tis. osob, tj. 62,6 % celku). Tyto osoby mají v pracovněprávních vztazích stejné právní postavení jako občané České republiky, mají tedy volný přístup na trh práce. Cizí státní příslušníci, kteří nepotřebují pracovní oprávnění, zaujímali necelou pětinu (15,2 tis. osob, tj. 19,6 % celku). Zbytek cizinců vlastnilo zaměstnanecké karty (10,5 tis. osob, tj. 13,6 %), povolující současně zaměstnání i pobyt, či povolení k zaměstnání (3,2 tis., tj. 4,2 %) a pouze 55 osob mělo modrou kartu (k výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání).

V meziročním srovnání počtu cizinců v evidenci úřadů práce byl největší relativní nárůst zaznamenán u počtu držitelů modrých karet (o 34,1 %) a zaměstnaneckých karet (o 30,5 %). Nejvyšší nárůst počtu žen byl v kraji meziročně vykázán ve skupině cizinců s platným povolením k zaměstnání (o 35,0 %), naopak nejmenší nárůst žen bylo mezi občany EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců (o 7,0 %).

Nejvyššího podílu občanů EU/EHP+Švýcarska v postavení zaměstnanců na okresním celku bylo v kraji dosaženo v okrese Břeclav – téměř tři čtvrtiny. Nejnižší zastoupení této skupiny cizinců činilo 47,7 % v okrese Brno-venkov. Tento okres však mezi ostatními dominoval nejvyšším podílem cizinců se zaměstnaneckými kartami (22,1 %) a cizinců s povolením k zaměstnání (15,1 %). Podíl cizinců, kteří nepotřebovali pracovní oprávnění, se ke konci roku 2021 pohyboval od 5,8 % v okrese Hodonín po 23,0 % v okrese Brno-město.

Tab. 2 Cizinci evidovaní na úřadech práce podle typu evidence v Jihomoravském kraji (k 31. 12. 2021)
^{Pramen: MPSV}