Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2018 – značně poklesla produkce brambor

Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2018 ve výši 698 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 10 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji zvýšila o 0,3 %, v celé ČR byla produkce obilovin nižší o 6,5 %. Nárůst celkové sklizně obilovin na Vysočině byl v roce 2018 způsoben mírně zvýšeným hektarovým výnosem, který proti předchozímu roku vzrostl o 10 kg. Výměra obilovin se naopak zmenšila o 3 hektary.

V roce 2018 sklidili zemědělci na Vysočině 5,22 tuny obilovin z jednoho hektaru, což je sedmý nejvyšší výnos v rámci České republiky. Na prvním místě pomyslného žebříčku se umístil Olomoucký kraj s výnosem 5,34 t/ha. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou ozimá pšenice, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. V roce 2018 se z této plochy sklidilo 400 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o 0,3 % méně. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2018 sklizeno téměř 152 tisíc tun, to je více než jedna pětina z celkové sklizně obilovin.

Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina první místo ve sklizni žita – přes 20 tisíc tun představuje 17,4 % republikové sklizně a třetí místo po Jihočeském a Plzeňském kraji ve sklizni ovsa – více než 20 tisíc tun představovalo 13,5 % z celkové sklizně ovsa v ČR. U hybridní obiloviny triticale je zaznamenaná čtvrtá nejvyšší sklizeň mezi kraji – přes 20 tisíc tun znamenalo 11,7 % z celkové sklizně této plodiny v ČR. Tyto druhy obilovin se však pěstují na podstatně menší výměře. Triticale a oves slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka a ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plocha žita se proti roku 2017 o třetinu zvýšila, naopak menší výměra byla evidována u ovsa (-2,8 %) a triticale (-3,5 %).

Kukuřice na zrno se na Vysočině pěstuje pouze okrajově, její rozloha v roce 2018 představovala pouze 1,3 % celkové výměry obilovin. Hektarový výnos byl předchozímu roku nižší o 12 procent.

Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 8 046 tun na třetím místě za Středočeským a Jihomoravským krajem. Sklizeň řepky byla také třetí nejvyšší za Středočeským a Jihočeským krajem. Plochy řepky byly proti předchozímu roku rozšířeny o 1 873 ha, tj. +4,6 %, sklizeň přesáhla 150 tisíc tun při výnosu 3,5 tuny z hektaru.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2018 se kraj podílel jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno přes 156 tisíc tun, což je proti sklizni v roce 2017 o 45 tisíc tun méně. Výměra brambor zůstala mírně pod úrovní předchozího roku, ale rozhodující pro výši produkce byl nižší hektarový výnos, neboť z každého hektaru bylo sklizeno o více než pět tun méně než v předchozím roce.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech kolem 17 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na čtvrtém místě za Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,6 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2017/2018 spotřebovali zemědělci na Vysočině téměř 39 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 73 % tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 145 tisíc tun, přičemž 57 % připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno 69 tisíc tun.