Veřejné knihovny v Kraji Vysočina v roce 2015

Knihovny v Kraji Vysočina nabízely čtenářům v roce 2015 více jak 2,9 miliónu knih a evidováno bylo přes 2 miliony návštěvníků, registrovaný čtenář si v průměru v roce 2015 vypůjčil 50 knih. Návštěvníci měli v knihovnách k dispozici více jak 800 počítačů s připojením na internet, tuto službu využilo 77 tisíc čtenářů.

Na konci roku 2015 bylo na Vysočině v provozu 530 knihoven a 72 poboček, registrováno v nich bylo celkem 74,3 tisíc čtenářů, z tohoto počtu bylo 23,1 tisíc čtenářů do 15 let, na jednu knihovnu včetně poboček tak v kraji připadalo 123 čtenářů. 

Čtenáři v Kraji Vysočina mohli v knihovnách v roce 2015 vybírat z více jak 2,9 milionu knihovních jednotek. Bylo evidováno celkem 3,7 milionu výpůjček, jejich počet se ale proti roku 2014 snížil o 144 tisíc. Registrovaný čtenář si v roce 2015 vypůjčil v průměru 50 knih.

Na jednu knihovnu včetně poboček připadalo v roce 2015 na Vysočině 846 obyvatel a počet registrovaných čtenářů tvořil 14,6 % středního stavu obyvatel. Pokud bychom tento ukazatel chtěli využít jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl registrovaných čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém (9,3 %) a Středočeském kraji (9,5 %), nejvyšší pak v Praze (17,5 %), podíl 14,6 % v Kraji Vysočina byl 4. nejvyšší.

Nejvyšší počet knihoven včetně poboček byl v roce 2015 evidován díky vysokému počtu obcí ve Středočeském kraji (852), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl v Praze (221,0 tisíc osob). V Praze také v průměru připadalo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu, a to 2 600 osob. A nejaktivnější čtenáři byli v roce 2015 v Ústeckém a Zlínském kraji, v průměru zde na čtenáře připadalo 55, resp. 51 výpůjček ročně.

Kromě knihovního fondu jsou ve veřejných knihovnách k dispozici také počítače. V Kraji Vysočina bylo v roce 2015 pro návštěvníky knihoven připraveno 833 počítačů, z toho 773 počítačů bylo připojeno k internetu a tuto službu využilo více jak 77 tisíc čtenářů. Počet počítačů celkem i počítačů s připojením na internet se v kraji meziročně nepatrně snížil, výraznější však byl pokles čtenářů využívajících internet v knihovně. Tuto skutečnost můžeme přičíst rozvoji mobilních technologií a stále se zvyšující vybavenosti domácností počítači a internetem.