Okres Plzeň-město je nejmenším, ale zároveň nejlidnatějším okresem Plzeňského kraje. K 31. 12. 2009 zde žilo 185 855 obyvatel na celkové rozloze 261 km2 (hustota obyvatelstva činila 710,9 osob na km2). Okres Plzeň-město leží zhruba uprostřed Plzeňského kraje a sousedí na západě a severu s okresem Plzeň-sever, na jihu a jihovýchodě s okresem Plzeň-jih a na východě s okresem Rokycany. Již od svého vzniku v roce 1295 je město Plzeň důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberku a Řezna.
Poloha okresu je dána reliéfem Plzeňské kotliny. Okresem protékají čtyři řeky (Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava), které se postupně spojují do společného toku řeky Berounky. Poprvé se Úhlava vlévá do Radbuzy v jižní části města Plzně. Radbuza se krátce po průtoku městem připojuje ke Mži a společně tak vytvářejí řeku Berounku, ke které se ještě na území města Plzně připojuje Úslava. Příjemné zázemí krajského města je dotvářeno bohatými lesními porosty a soustavou boleveckých rybníků. Město Plzeň leží v nejnižší části Plzeňské kotliny obklopeno četnými kopci, z nichž nejvýznamnější je Radyně (567 m n. m.) tvořící dominantu na jihovýchodě okresu se zříceninou stejnojmenného hradu. Dalšími vrchy jsou Chlum (416 m n. m.), Sylvánský vrch (414 m n. m.), Hůrka (378 m n. m.) nebo Homolka (373 m n. m.). Na rozhraní okresů Plzeň-město a Plzeň-sever na sever od Plzně leží další vysoký vrch Krkavec s nadmořskou výškou 504 m n. m., nejnižším bodem okresu je břeh Berounky u Bukovce s 293 m n. m..
Z hlediska životního prostředí patří Plzeň a její okolí k nejvíce zatíženým oblastem. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město několikanásobně převyšují hodnoty měrných emisí v celé ČR. Město Plzeň a jeho okolí je zatíženo vysokou koncentrací škodlivých látek z průmyslových aktivit a silniční dopravy. Přetížená silniční síť se výrazně podílí na zhoršeném životním prostředí nejen emisemi (tuhými a oxidy siřičitými a dusíku), ale i hlukem.
Silniční síť v okrese Plzeň-město k 31. 12. 2009 měřila 250 km, z toho dálnice byly dlouhé 12 km, silnice I. třídy 65 km, silnice II. třídy 56 km a III. třídy 117 km. Okres protínají železniční tratě regionálního i celostátního charakteru, 6 celostátních tratí přímo vyjíždí z Plzně (do Prahy, Českých Budějovic, Klatov/Železné Rudy, Domažlic, Chebu a Žatce). Systém městské hromadné dopravy zahrnuje přepravu po městě i po jeho blízkém okolí tramvajemi, trolejbusy i autobusy.
Okres Plzeň-město má 15 obcí, z toho 2 se statutem města (Plzeň a Starý Plzenec). Do konce roku 2006 byl okres Plzeň-město tvořen pouze městem Plzeň, ale s platností od 1. 1. 2007 patří do okresu Plzeň-město dalších 14 obcí: Dýšina, Chrást a Kyšice (z okresu Plzeň-sever) a Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Tymákov (z okresu Plzeň-jih).
K realizaci společných projektů a aktivit v oblasti rozvoje příslušného území jsou zakládány dobrovolné svazky obcí či sdružení (mikroregiony). Jedním z mikroregionů v Plzeňském kraji je mikroregion Radyně, jehož členy jsou i obce patřící do okresu Plzeň-město.
Vzhledem k počtu obyvatel je okres Plzeň-město poněkud atypický. Z celkového počtu obyvatel okresu více jak 90% žije na území města Plzně. Počet obyvatel se v porovnání s rokem 2008 v okrese Plzeň-město zvýšil o 730 obyvatel, tj. o 0,4%. Na tomto přírůstku se podílí zejména přírůstek stěhováním (423 obyvatel).
Z hlediska věkové struktury dosáhl okres Plzeň-město v roce 2009 nejvyššího průměrného věku v Plzeňském kraji, a to 41,9 let. Vysoký podíl staršího obyvatelstva v okrese Plzeň-město dokumentuje i hodnota indexu stáří (počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let). V okrese Plzeň-město v roce 2009 dosáhl index stáří hodnoty 135, což představuje nejvyšší hodnotu tohoto indexu v Plzeňském kraji.
Jedním z nejvýznamnějších a nejrozvinutějších odvětví okresu Plzeň-město je průmysl, a to jak strojírenský, tak i potravinářský. Strojírenský průmysl tvoří zejména Škoda Plzeň a.s.. K významným potravinářským podnikům v okrese patří Plzeňský Prazdroj a.s. (největší vývozce piva), Stock Plzeň a.s. (tradiční výrobce lihovin) a Bohemia Sekt a.s. ve Starém Plzenci (významný producent vín).
Atraktivitu Plzně a jejího okolí pro zahraniční investory dokazuje podíl zahraničních investic v okrese Plzeň-město. Nejvýznamnějším investorem v okrese je japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. na výrobu televizorů. K dalším významným zahraničním firmám patří YAZAKI WIRING TECHNOLOGIES CZECH s.r.o. na výrobu komponentů pro automobily, Borgers CS s.r.o. s výrobou plastových výrobků a další.
Zemědělství nemá v Plzni a přilehlém okolí výrazné postavení. Zemědělské podniky k 31. 12. 2009 hospodařily na 12 698 ha zemědělské půdy, z toho ornou půdu tvořilo 9 138 ha, zahrady a ovocné sady 1 573 ha a trvale travní porosty 1 986 ha. Nezemědělská půda zaujímala 13 445 ha, z toho výměra lesních pozemků činila 6 560 ha. Rostlinná výroba v okrese Plzeň-město byla zaměřena zejména na pěstování pšenice, ječmene, brambor, řepky a kukuřice (na zeleno i na siláž). Živočišná výroba se soustřeďuje především na chov skotu a prasat.
Ve stavebnictví podnikalo k 31. 12. 2009 v okrese Plzeň-město 6 827 stavebních subjektů, tj. téměř 40% ekonomických stavebních subjektů v Plzeňském kraji.
Podle údajů úřadu práce k 31. 12. 2009 bylo v okrese Plzeň-město evidováno 7 243 uchazečů o práci, z toho 3 685 žen, 313 absolventů a mladistvých a 845 občanů se změněnou pracovní schopností. Počet volných pracovních míst činil 1 204. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla 6,14% (nejnižší hodnota v kraji).
Jako vzdělávací centrum má město Plzeň velmi rozvinutý školský systém. Ve školním roce 2008/2009 se v okrese nacházelo 58 mateřských škol, 42 základních škol, 6 gymnázií, 12 škol nástavbového studia, 1 konzervatoř, 3 vyšší odborné školy a 1 univerzita. Data na úrovni okresu za blíže specifikované druhy středních škol nejsou k dispozici.
Zdravotní péči v okrese zabezpečovalo v roce 2009 celkem 1 549 lékařů, 4 nemocnice, 73 ostatních samostatných zdravotnických zařízení a 46 lékáren. Na 1 lékaře připadlo v průměru 120 obyvatel, což je nejméně z celého Plzeňského kraje. V roce 2009 dosáhlo průměrné procento pracovní neschopnosti v okrese Plzeň-město hodnoty 3,965%.
Bohatý kulturní život v okrese Plzeň-město se soustřeďuje zejména do města Plzně. Nachází se zde několik divadelních scén, stálých kin, přírodní amfiteátr, muzea, galerie a knihovny. V historickém jádru města stojí za shlédnutí i velké množství pamětihodností a architektonických zvláštností. Nejvýznamnější městskou památkovou rezervací je historické centrum města s patricijskými domy, novorenesančním stylem architektury, se sgrafity Mikoláše Alše a s historickým podzemím. Dominantou jednoho z největších středověkých náměstí je gotická věž katedrály sv. Bartoloměje, která je nejvyšší v Čechách (102 m). Ukázkou židovské kultury je Synagoga v Plzni, třetí největší na světě. Slavnou tradici plzeňského loutkářství připomínají dřevěné postavičky Spejbla a Hurvínka od profesora Skupy. Plzeň je také neodmyslitelně spjata s tradičním pivovarnictvím. Pivovar Plzeňský Prazdroj patří mezi nejznámější pivovary na světě. Výlet do pivovarské historie návštěvníkům města nabízí Pivovarské muzeum a jeho unikátní sbírky. Příležitost k seznámení s plzeňským pivem poskytuje jedna z největších českých pivnic Na Spilce i samotný pivovar. Ojedinělý v Čechách je přírodní areál Zoologické a botanické zahrady Plzeň. Za zmínku stojí i Meditační zahrada s Památníkem obětem zla, Plzeňské sady, Borský či Lochotínský park s empírovým pavilonem a přírodním amfiteátrem. Vedle městských památkových rezervací patří ke kulturnímu dědictví i množství hradů, jejich zřícenin i renesančních zámků. Reprezentantem gotického stylu je hrad Radyně (v jeho okolí se nachází románská rotunda sv. Petra a Pavla). Pozdní baroko a začínající klasicismus daly vznik nejznámějšímu a nejnavštěvovanějšímu památkovému objektu - zámku Kozel.
Cestovní ruch této oblasti zaručují také mnohé přírodní zajímavosti. Z technického i krajinářského hlediska je unikátní pozdně gotické dílo z konce 15. století - Bolevecká rybniční soustava. Od konce 19. století je využívaná pro rekreační účely, tj. koupání a rybolov. Soustava Boleveckých rybníků je tvořena 12 rybníky, největší Bolevecký rybník je vedle koupání využíván i k provozování vodních sportů (surfování, jachting). Kolem těchto rybníků vede i hustá síť rekreačních a turistických cest. Pro rekreaci jsou využívány i další vodní plochy, a to přehradní nádrž České údolí, Košutecké přírodní jezírko a romantické zakoutí na řece Úhlavě - Hradiště. Turisticky atraktivní jsou též naučné stezky buď přímo na území města Plzně – Zábělá (přírodní rezervace při pravém břehu Berounky), Sigmondova stezka (vede podél Boleveckých rybníků), naučná stezka Po stopách Františka Malocha (vede po levém břehu Berounky směrem k obci Druztová) a naučná ministezka Homolka, nebo v okolí města - naučná stezka po stopách "Staré Plzně" (vede poblíž Starého Plzence a prochází přírodní rezervací Andrejšky se zajímavými buližníkovými skalními útvary).
| Zdroj dat | www.czso.cz |
|---|---|
| Originál | czso.cz/csu/xp/charakteristika_okresu_plzen_mesto |
