Úvodní stránka

Text rozsudku naleznete na stránkách Úřadu pro publikace Evropské unie.

Označování textilních výrobků složených z jediného druhu vláken třemi možnými způsoby je dáno tradicí. Od prvních předpisů se tím vycházelo vstříc spotřebitelským zvyklostem, zejména ve spojitosti s čistou vlnou, v podstatě ve všech zemích. Slovní popis „čisté“ nebo „pouze z“ byl používán dříve, před zavedením označení využívajícího procenta. Byl převzat do předchozí směrnice, protože byl mezi spotřebiteli vžitý a nehrozilo jeho zneužití jako klamavá informace. Proto jsou tato značení považována za ekvivalentní. Označení „100 %“, „čisté“ nebo „pouze z“ dává spotřebiteli stejnou informaci, že textilní výrobek je složen z jednoho druhu vláken. Z údaje zákazník zjistí, jak kvalitní výrobek zakoupil, ale také jak se s ním má zacházet, pro jaké konečné užití je určený a jaká má být jeho údržba (jaké prací prostředky se mají použít).

V souladu s článkem 14 však jedno z těchto označení musí být na textilním výrobku, obsahujícím jeden druh vláken, při dodání na trh uvedeno.

Článek 7 nařízení (EU) č. 1007/2011 ukládá povinnost označit výrobek složený výhradně z jediného druhu vláken. Musí být použito jedno ze tří možných označení. Povinnost podle čl. 9 odst. 1 předmětného nařízení se nevztahuje také na čisté textilní výrobky spadající pod článek 7 tohoto nařízení, protože článek 9 řeší označování výrobků složených z více druhů vláken (např. vyroben ze směsné příze). Prakticky se u výrobku uplatní buď článek 7 (v případě, že je vyroben pouze z jednoho druhu vláken) nebo článek 9 (pokud je vyroben ze směsné příze), případně článek 11, pokud se skládá z několika částí s různým materiálovým složením.