A: Postup podle ekvivalenčních dohod - Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Německo, Slovensko, MŠMT ČR

A1: Maďarsko, Polsko, Slovinsko

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o  vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v ČR a v Maďarské republice (Budapešť, 6.5.2004, publikována pod č. 92/2005 Sb.m.s.);     

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném uznávání částí studia, rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republice a v Polské republice (Praha, 16.1.2006, publikována pod č. 104/2006 Sb.m.s.);        

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v Československé socialistické republice a v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Bělehrad, 12.9.1989, publikována pod č. 89/1991 Sb.m.s.) – platná pouze pro Slovinsko.

Ekvivalenční dohody uzavřené s Maďarskem, Polskem a Slovinskem náleží do kategorie tzv. prezidentských smluv. Byly schváleny Parlamentem ČR a ratifikovány prezidentem republiky, a v českém právním řádu tedy mají přednost před zákonem, pokud stanoví něco jiného než zákon (článek 10 Ústavy České republiky). Rovněž ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, explicitně stanoví, že se při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace přednostně aplikuje mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

Držitelé maďarských, polských nebo slovinských dokladů, na něž se vztahují výše uvedené dohody, je mohou přímo použít na území České republiky, aniž by bylo nutné předkládat osvědčení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání, které by vydala veřejná vysoká škola v České republice nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (popř. Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra). 

Doporučuje se nicméně, aby držitelé zmíněných dokladů předkládali v příslušných životních situacích (žádost o přijetí k dalšímu studiu na vysoké škole, potvrzení akademické kvalifikace pro zaměstnavatele v případě neregulovaných profesí apod.) úřední kopie dokladů o vzdělání (vyhotovené notáři) společně s jejich úředními překlady do českého jazyka. Seznam soudních tlumočníků je přístupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz – znalci a tlumočníci), seznam notářů je k dispozici na stránkách Notářské komory České republiky (www.nkcr.cz).  

Ověření pravosti dokladů vydaných v Maďarsku, Polsku a Slovinsku (tzv. legalizace) se nevyžaduje, neboť se všemi třemi zeměmi je ČR vázána dvoustrannou smlouvou o právní pomoci, podle níž se veřejné listiny předkládají bez legalizace.

Pokud to bude držitel zahraničního dokladu přesto považovat za vhodné (nebo to bude např. vyžadovat jeho zaměstnavatel apod.), může požádat příslušný uznávací orgán – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor vysokých škol, popř. Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra – o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace. Bude-li žádost splňovat všechny náležitosti, je příslušný uznávací orgán v takovém případě povinen žádosti vyhovět a vydat osvědčení o uznání.

Formulář žádosti o vydání osvědčení je k dispozici v českém a anglickém ke stažení zde:
Formulář_žádost_osvědčení_ČJ.doc
Formulář_žádost_osvědcení_AJ.doc

Jestliže se na doklad výše uvedené ekvivalenční dohody nevztahují (např. doklad potvrzuje udělení titulu, který není v dohodě zmíněn, nebo byl vydán institucí, která není součástí vysokoškolského systému, tj. není vysokou školou nebo jako vysoká škola není uznána), postupuje se stejně jako v případech, kdy ekvivalenční dohoda neexistuje (viz bod C - obecný postup).

V případě pochybností se mohou držitelé dokladu poradit o vhodném postupu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), popř. s Ministerstvem obrany (MO) nebo Ministerstvem vnitra (MV) – kontakty viz bod F.

Seznam vysokých škol, které jsou součástí vysokoškolského vzdělávacího systému Polské republiky, je publikován na https://nawa.gov.pl/en/recognition/polish-higher-education-system/higher-education-institutions, informace o uznávání dokladů na https://nawa.gov.pl/en/recognition/recognition-for-academic-purposes.

Informace o vysokých školách, které jsou součástí vysokoškolského vzdělávacího systému Maďarské republiky, a informace o uznávání dokladů jsou publikovány na http://www.okm.gov.hu/english/education.  

Informace o vysokých školách, které jsou součástí vysokoškolského vzdělávacího systému Slovinské republiky, a informace o uznávání dokladů jsou publikovány na www.mvzt.gov.si.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání v oblasti vysokého školství (Praha, 23.3.2007) – č. 60/2008 Sb.m.s.

A. Uznávání dokladů o vzdělání:

Pokud jde o uznání německých vysokoškolských kvalifikací (tj. diplomů) osvědčujících absolutorium akreditovaného studijního programu konkrétního stupně vysokoškolského vzdělání za účelem dalšího studia, dále příslušných částí studia a jednotlivých zkoušek, Článek 3 Dohody stanoví, že se tak stane „na základě žádosti“.

Držitelé vysokoškolských kvalifikací (případně dokladů o části studia, či jednotlivých zkouškách) žádají o uznání příslušný uznávací orgán, jímž je podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), jeho ustanovení § 89 odst. 1 písm. b), veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program. Splňuje-li žádost všechny náležitosti, příslušný uznávací orgán ve smyslu Článku 7 dohody v takovém případě žádosti vyhoví a vydá osvědčení o uznání.

[V případě držitelů vysokoškolských kvalifikací vydaných vysokými školami v oblasti vojenství plní tyto úkoly Ministerstvo obrany; v oblasti bezpečnostních služeb Ministerstvo vnitra (dle § 95 odst. 9 zákona o vysokých školách)].

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo“) není Dohodou k uznávání zmocněno. Existují-li však pochybnosti, které veřejné vysoké škole by měla být žádost podána, je možné konkrétní případ s Ministerstvem konzultovat. (kontakty viz bod F)

Držitelé vysokoškolských kvalifikací vydaných německými vysokými školami, na které se Dohoda nevztahuje (nejde o uznávání za účelem dalšího studia), mohou podávat žádost
o uznání zahraničního (německého) vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice podle obecných ustanovení § 89 a § 90 zákona o vysokých školách. Uznávacím orgánem je vždy veřejná vysoká škola uskutečňující obsahově obdobný studijní program; v případě pochybností o věcné příslušnosti pak Ministerstvo.

Doporučuje se k řízení předkládat úřední kopie dokladů o vzdělání (notářsky ověřené) společně s jejich úředními překlady do českého jazyka. Seznam soudních tlumočníků je přístupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz – znalci a tlumočníci), seznam notářů je k dispozici na stránkách Notářské komory České republiky (www.nkcr.cz). 

Pozn.: veřejné vysoké školy mohou požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena tzv. „Apostilou“ podle Haagské úmluvy o právní pomoci
(§ 90 odst. 3 zákona o vysokých školách). Apostilním orgánem ve Spolkové republice Německo je:

• na federální úrovni – Bundesverwaltungsamt in Köln;
• na úrovni jednotlivých spolkových republik: Ministerium (Senator) für Inneres nebo Regierungspräsident (Präsident des Verwaltungsbezirks)

B. Užívání akademických titulů a vědeckých hodností:

Článek 6 odst. 1 a 2 Dohody deklaruje oprávnění držitelů akademických titulů udělených v České republice (odst. 1) a ve Spolkové republice Německo (odst. 2) užívat je v takové podobě, v jaké jim byly přiznány v zemích původu daného vzdělání, a to bez dalšího řízení přímo na základě Dohody.

A3: Slovensko

Smlouva mezi Českou republikou  a  Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (Praha, 28.11.2013, publikována pod č. 23/2015 Sb.m.s., platná od 28.3.2015) (dále jen „Smlouva“).

Smlouva vstoupila v platnost dnem 28. března 2015, kdy zároveň pozbyla platnosti předchozí ekvivalenční dohoda se Slovenskem (Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice , Praha, 23.3.2001, č. 33/2001 Sb.m.s., platná od 23. března  2001).

Nová právní situace při principu právní kontinuity zachovává stav, Česká republika stejně jako Slovenská republika považují vysokoškolské vzdělání a vysokoškolské diplomy, vydané po dobu od rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (tj. od 1. ledna 1993), i po vstupu Smlouvy v platnost po 28. březnu 2015 za nedotčené a uznávají je obecně vzájemně za rovnocenné, a to automaticky (bez dalšího řízení).

Držitelé slovenského dokladu o vysokoškolském vzdělání (tj. vysokoškolské kvalifikace) však i bez ohledu na uvedenou Smlouvu mohou podat žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání  v České republice ve smyslu § 89  odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) veřejné vysoké škole, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program (např. z důvodů navazujícího vysokoškolského studia, či z důvodů pracovních).

Veřejná vysoká škola v ČR by pak při rozhodování o žádosti měla přihlížet k deklaraci o vzájemné rovnocennosti vysokoškolských diplomů obsažené ve výše citované Smlouvě (zejména čl. 4 až 7 Smlouvy).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá v daných záležitostech Smlouvou založenu pravomoc k rozhodování (tj. neuplatní se zde § 89 odst. 1 písm. a).

Změny Smlouvou nastolené s účinností od 28. března 2015:

A)

„V čl. 11 odst. 3) písm. b) smlouvy je uvedeno, že se nevztahuje na „slovenské doklady o vysokoškolském vzdělání získané na vysokých školách ve Slovenské republice absolvováním bakalářského, magisterského, inženýrského, doktorského nebo doktorandského studia uskutečňovaného mimo území Slovenské republiky“.

Pokud jde o osoby, které slovenské vysokoškolské vzdělání získají absolvováním studia na pobočce slovenské vysoké školy v České republice v době platnosti Smlouvy, tj. od 28. března 2015, jejich slovenské vzdělání a vysokoškolské kvalifikace budou podléhat běžným nostrifikačním postupům podle zákona o vysokých školách, neboť na ně se stav automatické rovnocennosti nevztahuje. Při rozhodování o uznání zahraničního (slovenského) vysokoškolského vzdělání a kvalifikace je tedy nyní podstatnou skutečností místo uskutečňování daného vzdělání.

Tato situace se nevztahuje na právní postavení osob, které své slovenské vysokoškolské vzdělání získaly po rozdělení ČSFR studiem absolvovaným na pobočce slovenské vysoké školy v České republice v době od 1. ledna 1993 do 27. března 2015. Nadále zde trvá závazek, aby byly automaticky (bez dalšího) považovány v České republice slovenské doklady o vysokoškolském vzdělání získané v uvedeném časovém období, za rovnocenné českým vysokoškolským diplomům, vydaným v dané době v České republice. (Stejně tak zůstává zachována rovnocennost titulů, přiznaných v dané době.) 

B)

„Smlouva neřeší rovnocennost dokladů u titulů docent a profesor. Znamená to, že tyto tituly, pokud byly uděleny po zániku ČSFR, nejsou rovnocenné?“

Pokud jde o osoby, které získají slovenské vědecko-pedagogické a umělecko-pedagogické tituly „docent“ a „profesor“ až v době platnosti Smlouvy (tj. po 28. březnu 2015), nebude se na ně automatické uznání rovnocennosti jejich titulů vztahovat, neboť v právních předpisech ČR není obsažena úprava „uznávání“ titulů „docent“ a „profesor“ získaných v zahraničí. 

Práva osob jmenovaných na Slovensku docentem nebo profesorem, nabytá na základě právních předchůdců Smlouvy, zůstávají nedotčena.

C)

„Dosud platná mezivládní dohoda z roku 2001, umožňovala automaticky uznávat také tzv. malé doktoráty (PhDr., JUDr., RNDr. atd.) uváděné před jménem získané na základě rigorózního řízení na vysoké škole druhé smluvní strany. Nová smlouva neřeší rovnocennost dokladů u těchto titulů. Znamená to, že tyto tituly, pokud byly uděleny po zániku ČSFR, nejsou považovány za rovnocenné?“

Pokud jde o české tituly získané v ČR absolventy magisterských studijních programů po vykonání státní rigorózní zkoušky podle § 46 odst. 5 zákona o vysokých školách a obdobné slovenské tituly, jejich uznávání Smlouva již neupravuje.

To znamená, že uvedené české a slovenské tituly, které budou získány v době platnosti Smlouvy, nebudou automaticky vzájemně rovnocenné, přičemž nostrifikační ustanovení § 89 a 90 zákona o vysokých školách se na ně nevztahují.