Zásady pro uznávání vzdělání, dosaženého v Evropských školách, v České republice, MŠMT ČR

S ohledem na uvedený závazek je při uznávání vzdělání dosaženého v Evropských školách v České republice třeba uplatňovat následující zásady:

 A.    Plnění povinné školní docházky v Evropských školách 

Plnění povinné školní docházky v Evropských školách (dále jen „EŠ“) podléhá úpravě obsažené v zákonu č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání („školský zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Dle § 38 školského zákona mohou státní občané České republiky i jiné osoby podléhající v České republice dle § 36 školského zákona povinnosti školní docházky plnit povinnou školní docházku i v EŠ, působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol. Žák může být na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem tzv. kmenové školy (tj. spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka). Pokud zákonný zástupce zapíše dítě do kmenové školy, je zároveň povinen oznámit řediteli školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v EŠ, adresu místa pobytu žáka a adresu příslušné Evropské školy a doložit plnění povinné školní docházky žáka škole. Nemá-li žák kmenovou školu, dokládá zákonný zástupce plnění povinné školní docházky ministerstvu (MŠMT) způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu (tj. vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, dále jen „vyhláška č. 48/2005 Sb.“, na webu ministerstva zde).

Žákům plnícím povinnou školní docházku v EŠ jsou v České republice uznávány (resp. jsou v jejich případě považovány za rovnocenné) ročníky studia úspěšně dokončené v EŠ, jakož i diplomy a osvědčení potvrzující tato studia. Toto uznávání se týká všech žáků Evropských škol, tj. včetně těch, kterým není v Evropské škole poskytována (jako jazyk 1) výuka českého jazyka.

Pokud dojde k situaci, že se rodina vrátí do ČR v průběhu povinné školní docházky žáka, pokračuje žák v plnění školní docházky v kmenové škole nebo ve škole, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. Ředitel školy žáka zařadí do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením z EŠ. Ředitel školy může využít tabulku ekvivalence hodnocení ke klasifikaci v EŠ, kterou MŠMT zveřejňuje na svém webu.

Jedná-li se o osobu, která se vzdělávala v EŠ a úspěšně ukončila čtvrtý ročník tamního sekundárního cyklu (S4), bude na ni v České republice automaticky, bez dalšího, pohlíženo jako na osobu, která ve smyslu školského zákona úspěšně ukončila základní vzdělávání a získala stupeň základního vzdělání.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může, pokud o to absolvent EŠ požádá, vydat osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, jak vyplývá z § 108a odst. 1 školského zákona. Daná žádost musí v příloze obsahovat originál zahraničního vysvědčení dokládajícího úspěšné ukončení čtvrtého ročníku sekundárního studia v EŠ nebo jeho úředně ověřenou kopii, více informací zde.

Pokud se žák EŠ hodlá začít vzdělávat ve střední škole v České republice v prvním ročníku střední školy, musí se mj. zúčastnit přijímacího řízení (včetně případného vykonání přijímací zkoušky, rozhodl-li ředitel příslušné střední školy o konání přijímací zkoušky v rámci přijímacího řízení), probíhajícího podle ustanovení § 59, 60 až 60g školského zákona (pokud ve zvláštních případech není stanoven odlišný postup - např. dle § 61 školského zákona (při přijímání do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia) nebo dle § 62 školského zákona (při přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou)], a splnit podmínky pro přijetí ke studiu prokázáním vhodných schopností, vědomostí a zájmů, případně i prokázáním zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání, je-li stanovena.  

B.      Vzdělávání v Evropských školách po ukončení povinné školní docházky a osvědčení o Evropské maturitě (European Baccalaureate)   

Vzdělávání ve vyšších ročnících sekundárního stupně EŠ (tj. v 5. až 7. ročníku sekundárního stupně Evropských škol) je v České republice uznáváno jako vzdělávání v oboru vzdělání 79-41-K/610 Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce (viz nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů). 

Uznávání dosaženého vzdělání ředitelem střední školy je upraveno v ustanoveních § 66 a 70 školského zákona. V případě osob, které absolvovaly jeden nebo několik ročníků studia v sekundárním cyklu EŠ, bude užíváno ustanovení § 63 školského zákona, které upravuje přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole. Toto ustanovení je třeba aplikovat mj. i na žáky EŠ ucházející se o přijetí na případně uvolněná místa ke vzdělávání v prvním ročníku vyššího stupně víceletého gymnázia. V těchto případech se při posuzování vysvědčení z EŠ ředitel české školy řídí tabulkou ekvivalence hodnocení, která umožňuje převod hodnocení z EŠ na český hodnoticí systém.

Osvědčení o Evropské maturitě (European Baccalaureate) je, bez dalšího, automaticky považováno za doklad rovnocenný českému vysvědčení o maturitní zkoušce, získanému na základě maturitní zkoušky na gymnáziu. Absolvent EŠ nepotřebuje k jeho užití v České republice žádný speciální akt správního úřadu České republiky. Pouze pokud to bude absolvent EŠ považovat za vhodné, může požádat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o vydání osvědčení o uznání rovnocennosti tohoto dokladu v České republice. Žádost musí v příloze obsahovat originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii. Správní poplatek za vydání osvědčení lze zaplatit kolkovou známkou.

C.      Způsob převádění klasifikace užívané v Evropských školách při přestupu žáků do základních a středních škol v České republice

V primárním cyklu EŠ (tj. ekvivalent 1. stupně základního vzdělávání v České republice) jsou žáci na vysvědčení hodnoceni slovně v kombinaci se čtyřstupňovou škálou. Při jejich přestupu do základních škol v České republice je vysvědčení plně uznáváno. Není vyžadováno převádění do pětistupňové klasifikace, a to ani v případě přijímacího řízení na víceleté gymnázium v ČR, kdy je pro účely přijímacího řízení plně dostačující vysvědčení 4. a 5. ročníku primárního cyklu EŠ.

V dubnu 2015 na zasedání Nejvyšší rady Evropských škol v Praze byla projednána a schválena potřeba vytvořit pro sekundární cyklus EŠ nový hodnoticí systém. Tento nový hodnoticí systém, který obsahuje jak číselné známky, tak i alfabetické stupně hodnocení, byl schválen v Bruselu Společným pedagogickým výborem 8. – 9. února 2018.

Nový hodnoticí systém, obsahuje 7, místo dřívějších 10, úrovní hodnocení. Každá úroveň je charakterizována výkonnostním deskriptorem, stupněm hodnocení a popisem znalostí žáka ve vztahu ke klíčovým kompetencím a naplněním vzdělávacího cíle. Pět pozitivních výkonnostních deskriptorů ukazuje žákům, jak splnili nároky učebních plánů a dva negativní deskriptory odpovídají hodnocení, kdy žáci nedosahují potřebné úrovně. Jeho cílem je zajistit harmonizaci při hodnocení žáků, a především pomoci porozumět dosažené úrovni v průběhu vzdělávání, poskytovat jim průběžnou zpětnou vazbu tak, že aby se postupně stali sebevědomější v procesu vlastního učení.

Žák, který dosáhne úrovně 5 (stupeň E) je považován za ještě úspěšného žáka. To znamená, že je od něj vyžadováno splnění relevantních hodnoticích deskriptorů dané úrovně.

Návaznost formativního hodnocení v primárním cyklu EŠ je zachována při přestupu do sekundárního cyklus v ročnících S1 – S3. Při hodnocení žáků se jako hodnoticí stupně užívají písmena při všech typech hodnocení, tedy jak v jednoduchých hodnoticích testech, tak i na vysvědčení. Od ročníku S4 je zavedeno číselné hodnocení (celé a půlené) jako podpora směřující postupně k Evropské maturitní zkoušce.  V ročníku S7 se používá desetinné číselné hodnocení. Předběžná průměrná známka v 7. závěrečném ročníku je vyjádřena celým číslem a jednou desetinou, závěrečná známka v tomtéž ročníku je vyjádřena celým číslem a dvěma desetinami.

Tento detailnější a jasnější systém hodnocení s konkrétními kritérii a výkonnostními deskriptory pro každý vyučovací předmět v každém cyklu vzdělávání je žádoucí pro potřebnou harmonizaci a transparentnost napříč jednotlivými jazykovými sekcemi EŠ.

Cílem této hodnoticí stupnice je přispět k většímu souladu hodnocení s vysokými školami a univerzitami v členských státech EU.

Níže uvedená verze tabulky je platná od 2. května 2023 pro všechna probíhající a budoucí řízení. Tabulka ekvivalence hodnocení žáků v sekundárním stupni vzdělávání EŠ až po Evropskou maturitu k využití v ČR k převodu na národní klasifikaci:

Na základě posouzení popisu jednotlivých hodnoticích stupňů Evropských škol a s ohledem na hodnocení, na jehož základě žák postupuje do vyššího ročníku, je stanovena tato ekvivalenční tabulka:

Ekvivalenční tabulka ročníků

Přechod z české školy v ČR do posledních ročníků sekundárního cyklu EŠ se řídí Všeobecnými předpisy Evropských škol. Stanovují mj., že žák musí absolvovat minimálně dva poslední ročníky EŠ (6. a 7. ročník sekundárního stupně EŠ), aby byl připuštěn ke zkouškám Evropské maturity European Baccalaureate). Jinými slovy – český žák nemůže být např. z 3. ročníku střední školy či 7. ročníku osmiletého gymnázia zařazen přímo do 7. ročníku (tj. posledního ročníku) sekundárního stupně EŠ, ale pouze do 6. ročníku sekundárního stupně EŠ.

Příklad vysvědčení pro primární cyklus EŠ

Příklad vysvědčení pro primární cyklus EŠ

Další informace lze získat na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy: