Základní informace

Základní historické a geograficko-demografické údaje

Současné Hesensko vzniklo po skončení druhé světové války na území, které bylo pod americkou okupační správou, pod názvem Velké Hesensko. Toto území zahrnovalo rozličné územní celky, které dříve existovaly samostatně. Především šlo o sloučení Lidového státu Hesensko a provincie Hesensko-Nasavsko. Západní část historického regionu pak byla pod okupační správou Francie připojena k nově vzniklému státu Porýní-Falc. Politický život v zemi se postupně pod dohledem americké správy rozvíjel a první zemská vláda (CDU) jmenovaná Američany byla zemi představena v říjnu 1945. Následovala rychlá hospodářská obnova, přičemž Hesensko bylo jednou z nejrychleji rostoucích spolkových republik. Země byla dlouhodobě baštou sociální demokracie (SPD), která zde téměř nepřetržitě vládla od roku 1946 až do roku 1999 (kromě let 1987-1991). Od přelomu tisíciletí pak v zemi vládnou vlády vedené CDU.

Spolková země se rozkládá na ploše 21 114 km² a k prosinci roku 2020 zde žilo 6 293 154 obyvatel. Demografické složení společnosti se v posledních letech razantně mění, dochází jak ke stárnutí populace, tak k nárůstu její heterogenity a ve střednědobém horizontu i k jejímu zmenšování. V roce 2020 tak zdaleka největší skupinu obyvatelstva představovali lidé ve věku 40-59 let (1 794 213), druhou největší skupinu tvořili lidé ve věku 65+ (1 319 701) a následovali lidé ve věku 25-39 (1 212 475).

Administrativní členění

Spolková země je rozdělena do tří vládních obvodů, v jejichž čele stojí regionální rada. Jde o obvody Kassel, Gießen a Darmstadt, které nesou stejné názvy jako jejich hlavní města. Hlavním městem spolkové země je Wiesbaden, s 278 609 obyvateli se jedná o druhé největší město spolkové země a nachází se zde hlavní orgány státní správy a vlády jako například zemský sněm. Wiesbaden zároveň sousedí s hlavním městem spolkové země Porýní-Falc, Mohučí. Největším městem spolkové země je pak Frankfurt nad Mohanem, ve kterém žije 764 104 obyvatel, což z něj činí páté největší město Německa. Obě výše jmenovaná města leží ve vládním obvodě Darmstadt, ve kterém žijí dvě třetiny celkové populace Hesenska. Spolková země má 5 měst nad 100 000 obyvatel, mimo Frankfurt nad Mohanem a Wiesbaden jde o Kassel (201 048), Darmstadt (159 174) a Offenbach (130 137).

Infrastruktura

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu je jedním z nejvytíženějších v celé Evropě, přičemž za rok přepraví přes 70,6 milionů cestujících a v množství přepraveného nákladu převyšuje letiště, jako je letiště Charles De Gaulle v Paříži či letiště Heathrow v Londýně. Zároveň je tak nejvytíženějším letištěm v Německu.

Hesensko protínají důležité dálnice A3, A5 a A7, přičemž A3 a A5 protínající se jihozápadně od Frankfurtu vytvářejí nejhustší dopravní spojení v Evropě. Země je také propojena hustou železniční sítí a je tak snadné se dostat do jiných částí země. Řeky Rýn a Mohuč jsou pak pro Hesensko důležité z hlediska lodní dopravy.

Politický systém a současná situace

Hlavním legislativním orgánem spolkové země je Zemský sněm (Landtag) mající za normálních okolností 110 členů. Z důvodu přesahujících mandátů se však počet poslanců může zvýšit, v současném Zemském sněmu tak zasedá 137 osob. Volební období je od roku 2003 pětileté. Voliči mají dva hlasy, jeden pro konkrétního kandidáta a druhý pro kandidující politickou stranu/sdružení, přičemž volební práh jak pro strany, tak pro jednotlivé kandidáty je 5 %. Poslední volby proběhly v roce 2018, kdy zvítězila CDU. Obě tradiční strany však oproti předchozím volbám značně ztratily. Křesla v parlamentu jsou rozdělena následovně:

• Vláda:

  • Frakce CDU: 40

  • Frakce Zelení: 29

• Opozice:

  • Frakce SPD: 29

  • Frakce AfD: 17

  • Frakce FDP: 11

  • Frakce Linke: 9

  • Mimo frakce: 2

Předsedou vlády je od 31. května 2022 Boris Rhein, který na této pozici vystřídal Volkera Bouffiera. Složení vlády:

• Předseda vlády: Boris Rhein (CDU)

• Ministr hospodářství: Tarek Al-Wazir (Zelení)

• Ministr financí: Michael Boddenberg (CDU)

• Ministryně životního prostředí: Priska Hinz (Zelení)

• Ministr kultury: Alexander Lorz (CDU)

• Ministr vnitra: Peter Beuth (CDU)

• Ministr spravedlnosti: Roman Poseck (CDU)

• Ministr sociálních věci a integrace: Kai Klose (Zelení)

• Ministryně pro vědu a umění: Angela Dorn (Zelení)

• Ministryně pro digitální strategii a rozvoj: Kristina Sinemus (CDU)

Hospodářství

Ekonomická situace

Po Porúří jde o druhý nejvíce industriální region (Porýní-Mohan) Německa, přičemž nejdůležitějšími odvětvími jsou chemický a farmaceutický průmysl. Operuje zde 180 firmem, mezi něž patří například Abbott, Sanofi, Clariant, CSL Behring, Evonik či BioNTech. Tato odvětví zaměstnávají přes 61 000 zaměstnanců a jejich roční obrat je okolo 27 miliard EUR.

V zemi je také rozvinutý automobilový průmysl a působí zde firmy jako je Opel a Volkswagen. Sídlí zde však i firmy, které jsou na toto odvětví přímo napojené. Jde například o firmy Bosch a Continental. S 54 000 zaměstnanci jde o druhý nejrozvinutější průmyslový sektor.

Zásadní pro celý region je Frankfurt nad Mohanem, který je důležitým evropským finančním centrem (Dle GFCI jde o jediné město EU které se nachází mezi 10ti nejdůležitějšími finančními centry na světě). Ve městě sídlí jak Evropská centrální banka, tak i Německá centrální banka společně s dalšími 200 finančními institucemi, ve kterých pracuje více jak 66 000 lidí. Frankfurt je také významným veletržním městem.

Struktura hospodářství

Pro Hesensko je zdaleka nejdůležitější terciární sektor, ve kterém je zaměstnáno přes 70 % z celkových 2,6 milionů zaměstnanců. V sekundárním sektoru je zaměstnáno zhruba 30 %, zemědělství má jen zanedbatelný vliv. Hesensko jako takové je největším příjemcem přímých zahraničních investic v Německu, neboť sem proudí téměř 20 % všech investic. HDP Hesenska dlouhodobě až do počátku pandemie Covid-19 v roce 2020 rostl, v roce 2021 však ekonomika opět rostla a to rychleji než byl Německý průměr. Dlouhodobě země patří mezi nejbohatší spolkové země (v roce 2020 obsadilo 5. místo).

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v květnu 2022 byla 4,4 %. Oproti celoněmeckému průměru 6,3 %. Celková tendence je pak dlouhodobě sestupná až na výkyv v roce 2020, kde nezaměstnanost vzrostla ze 4,4% na 5,4 %.

Zahraniční obchod

Struktura exportu a importu

Hesensko se se svým objemem zahraničního obchodu řadí na přední pozice mezi ostatními spolkovými zeměmi, avšak zdaleka se nepřibližuje k prvním třem (Severní Porýní-Vestfálsko, Bavorsko a Bádensko Würtenbersko). Co se exportu za rok 2021 týče, je Hesensko s celkovým exportem v hodnotě 68 727 milionů EUR na pátém místě a importem v hodnotě 119 634,1 milionů EUR na čtvrtém místě.

Nejdůležitějšími odvětvími zahraničního obchodu jsou pro Hesensko farmaceutický a chemický průmysl (podíl na exportu činí 41,6 %). Dalším důležitým exportním odvětvím je strojírenství (15,7%), elektrotechnika (13,8 %) a automobily a jejich díly (10,9 %). V importu je naopak na přední pozici elektrotechnika (19,8 %) a následují chemické a farmaceutické výrobky (19,6 %). Na třetím místě jsou automobily a jejich díly (15,3 %). Dlouhodobě má zahraniční obchod Hesenska zápornou bilanci.

Nejdůležitějším exportním, ale importním partnerem Hesenska jsou Spojené státy americké. V roce 2020 exportovalo Hesensko do USA zboží v hodnotě 7,6 miliard EUR, což odpovídalo 12,4 % celkového exportu. Oproti tomu z USA importovalo Hesensko zboží v hodnotě 11,9 miliard EUR (11,4 %). Druhou nejvýznamnější exportní zemí je Francie (6,77 %). Významnou roli v zahraničním obchodu země hraje také Čína, která je třetí nejvýznamnější exportní (6,76 %) a druhý nejvýznamnější importní (10,8 %) partner země.  

Pandemie Covid-19 měla na zahraniční obchod negativní dopad, v roce 2021 však zahraniční obchod opět rostl a překonal i před-pandemické období. Výjimku tvoří obchod s Velkou Británií, kde export klesl o dalších 29 % z důvodu nových obchodních bariér spojených s Brexitem. Za rok 2021 tam tak země exportovala zboží pouze v hodnotě 2,9 miliard EUR oproti roku 2020 (4 miliardy EUR).

Přímé zahraniční investice

Hesensko je největším příjemcem přímých zahraničních investic v Německu (24 %). Důležitých faktorů, které činí Hesensko pro investory zajímavým, je mnoho. Jde jednak o rozvinutou dopravní infrastrukturu, ať už dálniční, železniční či leteckou dopravu, skvělou logistiku, státní pomoc (vládní programy či pomoc firmám získat finanční podporu z EU fondů) a vysokou úroveň pracovní síly. Dle oficiálních statistik přes 90 % investorů zůstává v zemi dlouhodobě a z celkových 266 zahraničních expanzí do Německa se jich 64 odehrálo v Hesensku.

Obchod s ČR

Dlouhodobá obchodní bilance České republiky s Hesenskem je kladná, přičemž zdaleka nejdůležitějším vývozním artiklem z ČR do Hesenska jsou automobily, kde se ČR nachází dlouhodobě na předních příčkách (např. V roce 2017 šlo o 26,7 %).

Český export do Hesenska dlouhodobě rostl, rozdíl mezi roky 2007 a 2020 je 77,4 % a to navzdory značnému propadu způsobenému pandemií COVID-19. I přes tento propad celkový podíl exportu z ČR do Hesenska v roce 2020 dále rostl a za rok 2020 tak činil 6,77 % z celkového dovozu Hesenska.

Podíl českého exportu do Hesenska v rámci celého Německa představoval v roce 2020 6,08 %, což představuje nárůst oproti roku 2019, kdy šlo o 5,83 %. Tento nárůst je ovšem dán relativním poklesem exportu do zbylých spolkových republik, neboť se v roce 2020 celkový export zásadně snížil.

Rozdíl mezi exportem a importem je dlouhodobě veliký, v roce 2019 šlo o téměř 30 % a v roce 2020 o 52 %. Stejně jako v případě exportu i import z Hesenska dlouhodobě roste, v roce 2019 byl nárůst k roku 2007 38 %, po propadu v roce 2020 pak šlo o 11,8 %. V roce 2019 tak proudilo do ČR 6,44 % veškerého hesenského exportu a v roce 2020 šlo o 5,66 %. Pokles vývozu z Hesenska do ČR byl vyšší (cca 22 %) než v případě vývozu z Hesenska do Francie či Itálie (14 % a 12 %). Z Hesenska do ČR proudilo v roce 2020 4,41 % z celkového importu z Německa. Dlouhodobě se pak Česká republika drží okolo 11. místa nejdůležitějších obchodních partnerů Hesenska.

V roce 2021 se jak import, tak export vracely na před pandemickou úroveň, podíl dovozu z České republiky do Hesenska však zůstal nižší (z 2,7 % v roce 2019 na 2 %  v roce 2021). Export Hesenska do ČR se vrátil k 3 % z celkového vývozu.

Dlouhodobě je jedním z nejdůležitějších českých investorů v Hesensku společnost ČEZ, která zde staví větrné turbíny.