Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)

941/23

MPSV-2023/191193-521/4

KORNCWZB4AF0

27. října 2023 20:08

20. listopadu 2023 11:12

B - signováno

8. listopadu 2023

SZ

Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)

Návrh nařízení vlády

Ministerstvo práce a sociálních věcí

pracovně-právní vztahy

Pracovní právo/Státní služba

Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je zaměstnavatel, který zaměstnanci odpovídá za škodu vzniklou pracovnímm úrazem nebo nemocí z povolání, povinen poskytovat, kromě jiného, i náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada poškozenému zaměstnanci přísluší ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Pozůstalým po zaměstnanci (ti, jimž zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, např. vdovy, vdovci a sirotci), který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen poskytovat náhradu nákladů na výživu pozůstalých, a to do výše 50 % průměrného výdělku, jedná-li se o jednoho pozůstalého, nebo 80 % tohoto výdělku, jedná-li se o více pozůstalých. V případě, že by nebyl průměrný výdělek do kterého jsou uvedené náhrady zaměstnancům nebo pozůstalým zvyšovány, docházelo by ke snižování jejich celkového příjmu. Důvodem je skutečnost, že u poškozených, kteří z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pobírají invalidní důchod a u pozůstalých, kteří pobírají některý z pozůstalostních důchodů (vdovský, vdovecký nebo sirotčí), by neprovedením valorizace došlo k tomu, že by se jim, na rozdíl od ostatních poživatelů těchto důchodů, zvýšení důchodu ve fakticky poskytované částce neprojevilo, neboť o částku, o kterou se jim zvýší důchod, se jim sníží poskytovaná náhrada. Z tohoto důvodu je třeba zvýšit jejich průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady (již valorizovaný podle předchozích právních předpisů), alespoň o částku výměry důchodů. Totéž platí u zaměstnanců, kteří pobírají pouze náhradu za ztrátu na výdělku. Při každém zvýšení jejich výdělku dochází ke snížení náhrady za ztrátu na výdělku, a proto by se jim zvýšení výdělku, na rozdíl od ostatních zaměstnanců, ve fakticky pobírané částce neprojeví. To se stane až v případě, kdy dojde ke zvýšení průměrného výdělku, do kterého je jim náhrada za zrátu na výdělku doplácena.

Zvýšit průměrný výdělek před vznikem škody rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých (zvýšený podle předchozích právních předpisů), do kterého je poskytována předmětná náhrada podle zákoníku práce tak, aby se zvýšení projevilo ve fakticky poskytované částce. Zvýšení uvedeného průměrného výdělku zohlední i změny, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů tak, že i u zaměstnanců, kteří z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pobírají náhradu za ztrátu na výdělku, nebo pozůstalých, kteří pobírají náhradu nákladů na výživu pozůstalých, dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky.

Podle čl. 13 odst. 5 Legislativních pravidel vlády se k tomuto návrhu nařízení vlády neprovádí připomínkové řízení.

941/23

2. listopadu 2023 14:25

• Stanovisko (292 kB)
• Stanovisko (21 kB)

831/2023

08. 11. 2023

• Usnesení DOC (185 kB) PDF (110 kB)