NS RČS 1964-1968, 23. schůze, část 34/50 (2. 5. 1968)

Ráda bych k tomu připojila, že by bylo výborné, kdyby kromě plnění této zásadní věci přicházelo ministerstvo nebo vláda podle povahy věcí také s věcmi aktuálními, palčivými. Myslíme-li na minulý rok, myslím, že by se našly takové případy, se kterými by bylo bývalo vhodné přijít i mimo program.

Jako třetí kategorii bych vyhradila takovou klidnou kolej "pouhou" informaci, pro studium a pro zajištění znalosti problematiky.

Při těch velkých koncepčních věcech vycházím z harmonogramu, že zajímavé konkretizace, připojené k vládnímu prohlášení. Mám na mysli takovou problematiku, jako je Evropa, naše vztahy, naše úkoly v Evropě v celé šíři. To myslím, že by bylo takové téma, které by velmi zajímalo naše Národní shromáždění v nejbližší době. Ale uvádím jen jedno téma s ohledem na krátkost času.

Myslím si dále, soudruzi, že právě při projednávání vládního prohlášení, které se nutně dotýká celé škály našeho života, vystupuje do popředí nutnost komplexního přístupu k zahraničně politické problematice tak, aby obsáhl celou oblast, která má vztah k mezinárodnímu postavení naší republiky, všechny složky jejich mezinárodních vztahů. Myslím, že všichni také chápeme část IV. vládního prohlášení, a smím-li to tady říci, i příslušnou část akčního programu KSČ v nedílné souvislosti se všemi kapitolami ostatními.

Toto mne přivádí k určité speciální stránce komplexnosti, která myslím vystupuje tak výrazně do popředí právě v souvislosti s naším současným vývojem, s procesem, který vzbudil a vzbuzuje tak živý zájem pokrokových sil ve světě. Mám zde, soudružky a soudruzi, na mysli vztah mezi zahraniční a vnitřní politikou, vazbu, která se zvlášť názorně promítá zde u nás v Národním shromáždění. Je to dáno několika faktory, např. tím, že poslání Národního shromáždění zahrnuje vnitřní i zahraniční politiku, že poslanci odpovídají svým voličům a jsou s občany v těsném styku, že Národní shromáždění musí být ve spojení s veřejností. Z těchto vnitřních aspektů plyne také, myslím, hlavní význam úlohy Národního shromáždění v mezinárodních stycích, a to v nejrůznějších formách a na nejrůznější úrovni, ať jde o vystoupení a mezinárodní součinnost parlamentu jako celku doma nebo na zahraničním fóru, o vztahy meziparlamentních teritoriálních skupin, o vztahy mezi výbory parlamentů různých zemí i pokud jde o dosud málo - myslím - využívané kontakty osobní.

Ještě jeden pohled na tuto myšlenku, soudruzi, dovolíte-li.

Naše veřejnost je díky vynikající úrovni naší publicistiky soustavně dobře orientována o mezinárodních problémech. Bude však myslím třeba odstranit nepoměr, který existoval pokud jde konkrétně o naši zahraniční politiku. Zde myslím jsou stezky, které je nutno vyplnit zdravým proudem, obzvláště vyprahlé. Teprve nyní bude moci k tomu přispět i NS, jeho zahraniční výbor, nejrůznějším způsobem informovat o své činnosti a podnětech a tak uspokojovat velký zájem veřejnosti o zahraniční politiku, poznávat a vyvolávat - skutečně také vyvolávat - názory občanů a posilovat tak pocit jejich spoluodpovědnosti za věcnou náplň konkrétních relací, jakož i spoluvytvářet předpoklady pro to, co je myslím nejvýraznějším promítnutím socialistické demokracie do oblasti mezinárodních vztahů, totiž, zde cituji akční program strany, "pro aktivní podíl čs. občanů na formování zahraničně politických stanovisek". Než ukončím tuto partii svých připomínek, ráda bych velmi vřele uvítala důraz, se kterým vláda ve svém programovém prohlášení hovoří o tom, že za vývoj socialistické společnosti v naší republice cítí svou odpovědnost především před vlastním lidem, jemuž je vlastní hluboce internacionální cítění. Myslím si totiž, že v této základní, životní odpovědnosti vlastnímu lidu je nezbytný a neodmyslitelný předpoklad jakékoli hodnoty a ceny naší země jako spojence a partnera.

Dovolte mi teď, soudruzi, abych velice stručně přistoupila ke druhé, konkrétní části svého krátkého vystoupení.

Dne 31. března 1968 oznámil president Johnson americké a světové veřejnosti, že americká strana je ochotna zahájit předběžné rozhovory s vládou VDR. Přitom také prohlásil, že Spojené státy zastaví bombardování VDR s výjimkou akcí v prostoru bezprostředně na sever od demilitarizované zóny.

Přes neurčitost a určitou rozpornost prohlášení presidenta Johnsona reagovala vláda VDR pozitivně svým prohlášením z 3. dubna, jímž souhlasí se zahájením rozhovorů o zastavení amerického bombardování a válečných akcí proti VDR s tím, že poté by mohlo dojít k dalšímu jednání o otázkách zajímajících obě strany.

Naše republika, soudružky a soudruzi, uvítala, a vyjádřila to i oficiálním prohlášením ministerstva zahraničních věcí hned 4. dubna, prohlášení VDR a pohotově navrhla, aby se Praha stala místem jednání, pokud si to budou přát obě strany.

0d té doby - jak všichni víme a sledujeme - dochází dále k porušování vzdušného prostoru VDR a k zintenzívnění náletů na její území ležící mezi 17. a 18. rovnoběžkou. Jednání mezi zástupci VDR a zástupci USA dosud nebylo zahájeno. Ačkoli byla že strany USA nedávno prohlášena ochota zahájit jednání "kdykoli a kdekoli", americká strana postupně odmítla některá místa, která navrhla VDR, jmenovitě Phnom-penh a Varšavu. Naše veřejnost, jakož i veřejnost světová - včetně americké - je znepokojena těmito průtahy, jež trvají bez ohledu na to, že jako důsledek pokračování bojových akcí dále umírají lidé a jsou ničeny velké hodnoty hospodářské a kulturní.

Za této situace, soudružky a soudruzi, přichází 60 čelných osobností našeho veřejného života s významnou iniciativou. Jen z časových důvodů se neodvažuji číst jména těchto osobností, ač by vás jistě velmi zajímala. Sdělily NS, že žádají vládu, aby vyvinula maximální úsilí při zprostředkování mezi VDR a USA a aby zejména aktivně doporučovala Prahu jako vhodné místo pro jednání. Současně oněch 60 osobností - mužů a žen že všech oblastí našeho veřejného života - požádalo NS, aby podpořilo československou iniciativu.

Předkládám vám, soudružky a soudruzi, tuto žádost jménem skupiny poslanců Bílkové, inž. Václava Červeného, Dobiáše, Fialy, Lörincze, inž. Malecké, Mjartana, Monczky, Nového, Panstera, Pennigerové, Vodsloně, Zupky a jménem svým. Jménem této skupiny - a jistě se souhlasem celého NS - obrací se v této věci na ministra zahraničních věci soudruha prof. dr. Hájka se žádostí aby tomuto podnětu vyjadřujícímu stanovisko naší veřejnosti věnoval plnou pozornost. Myslím si, soudružky a soudruzi, že to je v plném souladu s upřímným přátelstvím našeho lidu k lidu vietnamskému, s naší solidaritou s bojovníky za mír na celém světě, a nikoli na posledním místě s úmyslem naší vlády, který jistě se mnou všichni vítáte, tj. s vůlí vyjádřenou v programovém prohlášení podílet se na mírovém řešení konfliktních situací i nejpalčivějších problémů soudobých mezinárodních vztahů. Děkuji. (Potlesk.)

Podpredseda NS posl. Valo: Ďakujem. Súdružky a súdruhovia, prihlásených je ešte 23 diskutérov. Treba rozhodnúť, či teraz urobíme hodinovú prestávku na večeru, alebo či budeme pokračovať ďalej bez prestávky. Keby sme pokračovali bez prestávky, hovorilo by ešte asi 10 diskutujúcich dnes, zostatok by sme nechali na zajtra. Prosím, kto je pre hodinovú prestávku? (Hlasy: stačí 20 minút.) - Prosím, kto je pre prerušenie na 20 minút, nech zdvihne ruku. (Hlasuje sa.)

Prerušujem teda schôdzu na 20 minút.

(Schôdza prerušená o 19.09 hod.)

(Schůze opět zahájena v 19 hod. 39 min.)

Místopředseda NS Dohnal (zvoní): Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Slovo uděluji posl. Soprovi, připraví se posl. s. Laštovička.

Posl. Sopr: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Ve svém diskusním příspěvku chtěl bych se zabývat otázkami, které dnes máme v našem zemědělství a které jsou skutečně velmi aktuální. Chtěl bych hodnotit jako zemědělec, jako pracovník zemědělských organizací to, co konstatuje vládní program, kde vláda konstatuje, že základní podmínkou rozvoje celé čs. ekonomiky je trvalý vzestup zemědělské výroby. Progresivní velkovýroba v zemědělských podnicích podstatně v minulé době zlepšila situaci na trhu potravin a další rozvoj zemědělství je záležitostí materiálních prostředků vyrobených v ostatních odvětvích našeho národního hospodářství a dovozu. Zatím musíme konstatovat, že ostatní odvětví plní své úkoly vůči našemu zemědělství nedostatečně. Vláda prohlašuje, že k tomuto úkolu soustředí svou pozornost a vyvine úsilí k odstranění rozdílů a znevýhodnění zemědělství, zejména v oblasti sociálního a důchodového pojištění; vyvine podporu pro výstavbu demokratických orgánů a organizací, urychlení společensko-ekonomického zrovnoprávnění našeho zemědělství a k tomu je třeba plně využít družstevních tradic i pozitivních zkušeností z budování okresních zemědělských sdružení.

Proč zde cituji některé zásady akčního programu a programového prohlášení vlády?

Naše zemědělské podniky i pracovníci v zemědělství cítíme velké zadostiučinění z tohoto prohlášení. Zemědělství a obzvláště našemu družstevnímu sektoru se dostává velkého morálního uznání. Po letech zneuznání se chápe a plně vyjadřuje význam našeho zemědělství v celostátní ekonomice. Uznává se velká práce a výsledky této práce více než jednoho miliónu pracovníků v zemědělské prvovýrobě pro naši socialistickou společnost. My, zemědělci, věříme, že naše vláda bude proměňovat svůj program v činy. Věříme, že se nevrátí doby minulé, kdy zemědělství bylo odbytištěm ostatních odvětví, jež mu dávala to, co jim mnohdy zbylo, nebo se snažila dodat to, co vyrobila, aniž to prospívalo zvýšení efektivnosti naší zemědělské výroby. Přitom nám bylo často dáváno na vědomí: buď kupujte tuto techniku, nebo přestaneme vyrábět pro vaše potřeby a co pak budete mít?

Věříme, že se nebude opakovat ani rok 1968 a především toto období, kdy chemie neplní své povinnosti a my v zemědělství jsme nuceni sít a sázet a přitom nemáme průmyslová hnojiva, což může mít velmi vážné důsledky ve sklizni roku 1968.

0brátili se na mne zemědělci z několika okresů a také z okresu Příbram jako na předsedu přípravného výboru zemědělské organizace dopisem, který podle mého názoru může být odstrašující. Cituji z tohoto dopisu:

"Za předpokladu, že průměrná cena 1 q čistých živin NPK v průmyslových hnojivech je 230 korun, ztrácíme hodnotu 2,670 mil. korun. Když vezmeme v úvahu, že naší prací zhodnotíme tato hnojiva 1 Kčs jejich hodnoty na 2 Kčs ve výrobě, ztrácíme jen v našem okrese v rostlinné produkci hodnotu 5,340 mil. korun."

Schodek v hnojivech na příbramském okrese vykazuje 11 602 q, přitom požadavky Příbramských nebyly přehnané, neboť činily 138 kg NPK na 1 ha zemědělské půdy.

Jestliže si převedeme ztrátu 5,6 mil. korun na jediném okrese a vezmeme-li v úvahu, že příbramský okres je asi v průměru našich okresů, pak je to hodnota půl miliardy korun v produkci. A toho se lekáme. Převedeme-li to na hodnotu obilí, pak je to to, co musíme zabezpečovat na kapitalistických trzích, tj. 200-300 000 tun obilí.

Proto pokládáme za plně oprávněné, a programové prohlášení vlády také dává plné oprávnění k tomu, abychom vytvářeli vlastní orgány, jež budou v centru hájit zájmy našeho zemědělství. Chci věřit, že nám bude tato cesta umožněna.

Současně považuji za nutné upozornit Národní shromáždění i vládu naší republiky, že dne 9. a 10. dubna se sešli zástupci a předsedové okresních zemědělských sdružení z celé republiky v počtu 85 na ministerstvu zemědělství a výživy a založili přípravný výbor pro založení celostátní hospodářské zájmové organizace zemědělství v naší republice. Ve své rezoluci vyjádřili plnou podporu obrodnému hnutí vedenému Komunistickou stranou Československa za rozvoj socialistické demokracie v naší socialistické republice. Konstatovali ekonomické upevnění JZD, státních statků i ostatních zemědělských organizací.

Vyjádřili - a troufám si říci, že v plném souhlasu s programovým vyhlášením vlády, které jsme tehdy ještě neznali - že vznik okresních zemědělských sdružení byl počátkem demokratické přestavby v organizaci řízení našeho zemědělství. Nyní jde o to, tuto demokratickou výstavbu dovršit až do centra. Zdůraznili, že představitelem zájmů zemědělských podniků a podniků služeb jsou v současné době okresní zemědělská sdružení. Zde bych chtěl zdůraznit, že máme na mysli demokratický orgán okresních zemědělských sdružení, nikoliv převzatý aparát z minulého způsobu řízení, i když i tam se už projevily některé změny.

Přípravný výbor se skládá z 23 předsedů JZD, 7 ředitelů státních statků a z předsedy přípravného výboru na Slovensku.

Jménem přípravného výboru žádám o podporu při ustavování centrální organizace čs. zemědělství. Přípravnému výboru bylo uloženo, aby plně spolupracoval s návrhovou komisí VII. sjezdu JZD a požadoval, pokud to bude možné, do 20. května t. r. předložení návrhů na celostátní organizaci, do konce června předložil zpracované návrhy zemědělské veřejnosti a konečný návrh projednal na celostátní konferenci zástupců okresních zemědělských sdružení do konce září a zároveň přistoupil k vytvoření této organizace nejpozději od 1. ledna 1969. Přípravnému výboru bylo uloženo, aby ve své práci vycházel z těchto zásad:

Zachování a další upevnění hospodářsko-zájmové jednoty JZD, státních statků a jednotlivě hospodařících rolníků, z účasti podniků zemědělských služeb a podniků potravinářského průmyslu, jež je v činnosti okresních zemědělských sdružení a celostátní zemědělské organizace nezbytná; z nutnosti vybavit ústřední zemědělský orgán nezbytnými právy v oblasti cenové, obchodní a finanční politice, zahraničním obchodu a účasti v orgánech Národní fronty.

Nová organizace musí být propojena s okresním zemědělským sdružením bez jakýchkoli územních mezičlánků. Přitom volit odpovídající přístup v souladu s budoucím státoprávním uspořádáním Československé socialistické republiky.

Nyní několik slov k ustavení celostátní společenské organizace družstevníků-zemědělců.

Vedle možnosti organizování v politických stranách Národní fronty a společenských organizacích Národní fronty i v orgánech státní moci jsou to jen zemědělci-družstevníci, kteří nemají svojí organizaci dovedenou do centra. Bylo by proto potřebné, aby si družstevníci mohli vytvořit své orgány v okrese a centru, které by obdobným způsobem jako ROH hájily jejich individuální zájmy, tak jako na poli hospodářském je už dnes hájí jednotná zemědělská družstva.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, s ohledem na význam, jejž zemědělství má v celém světě, pod dojmem, že přes potraviny provádějí dnes nejvyspělejší státy na tomto světě nejen svou hospodářskou politiku, ale politiku vůbec a ovlivňují země, jež mají potravin nedostatek, jsem plně přesvědčen, že docenění zemědělství v našem státě nám dá i tuto možnost.

Je třeba dát zemědělství plnou důvěru, umožnit, aby zemědělství se mohlo tak, jak to odpovídá jeho významu, zúčastnit rozhodování v tomto státě a obzvláště rozhodovat ve všech sférách svého odvětví; tím se uvolní iniciativa a zemědělství bude plnit úkol daný mu v programovém prohlášení vlády, jako významný účastník stabilizace celé naší ekonomiky.

My zemědělci jsme na tyto úkoly připraveni. Dokázali jsme to i v období, kdy jsme zde stáli jako družstevní rolníci, s plnou zainteresovaností na výsledcích své práce v pevně určených cenách. V době, kdy naši družstevní rolníci si nosili domů výplaty, jež byly značně menší než v jiných odvětvích, jsme prováděli výstavbu našich družstevních podniků při nedostatku pracovních sil vlastními pracovníky bez ohledu na délku pracovní doby s velkým fyzickým zatížením pro většinu našich pracovníků. A dnes tu stojíme jako jedno z nejkonsolidovanějších odvětví národního hospodářství a znovu se hlásíme k plnění úkolů vyplývajících z vládního programu.

Máme ještě různé nedostatky. Dosud nebylo projednáno a schváleno zákonné opatření, které by upřesnilo vztah okresních zemědělských sdružení. Už 5 nebo 6 měsíců máme vybudována v 90 % okresů okresní zemědělská sdružení, ale nemáme dosud zákon nebo zákonné opatření, které by vyjadřovalo jejich činnost, jejich povinnosti vůči státu a vůči našemu zemědělství. Ani v rozpracovaném programu našeho Národního shromáždění to není.

Obracím se proto k předsednictvu NS, aby znovu se zvážila tato otázka a aby tyto naše orgány dostaly plnou legalitu a mohly skutečně plně vyvíjet svoji činnost.