Česká národní rada 1990 – 1992

Řekl bych ovšem také několik kritických slov, a to především z pozice funkce, kterou zde vykonávám. Pochválil jsem vládu. Dnes jsem poprosil pana ministra Horálka, aby zopakoval své vystoupení z vlády, které mě přesvědčilo jako jedno z mála - a vás také, protože jste vyjádřili potleskem to, že česká vláda postupuje v ekonomice velice seriózně.

Ale pořád jsem mluvil o vládě. Existuje však fenomén (aspoň tak jsem si to pracovně nazval) byrokratických ministerských úředníků, kteří sestavují tyto rozpočty pro své ministry a také pro poslance, a to proto, aby každý z nás mohl předstoupit před voliče a informovat je o tom, jak vypadá kapitola toho či onoho resortu, jak vypadají rezervy, zkrátka jak vypadá rozpočet.

Musím zcela zodpovědně říct, že k dokonalému studiu tohoto rozpočtu jsem potřeboval poctivých 140 hodin. Myslím, že trochu o rozpočtování vím, a tak se mi zdá, že bych nechtěl, aby se rozpočet projednával 18 měsíců jako třeba ve Státech, ale také si myslím, že 18 hodin, jako jsme ho projednávali my, je málo.

Tito úředníci totiž mají jednu pravdu, čím víc zatemní rozpočet, tím vícekrát za ním bude chodit třeba poslanec a prosit za svůj resort, za svoje město, za svůj okres, a ten úředník může milosrdně rozhodnout o tom, že ty peníze dá či nedá. A o mě, a myslím že nejenom mě, hluboce uráží. Podle mého názoru vládě se v tomto případě nepodařilo splnit její úkol, o který jsme ji požádali pěti usneseními. Chtěli jsme totiž na ni nic méně a nic více, než že v jednotlivých kapitolách budeme vědět, že třeba je u ministra Dyby devět rozpočtových organizací, devět státních ústavů, a ty ústavy přinesou České republice zisk třeba x, abychom mohli z toho zisku, následného zisku samozřejmě, za rok či za dva podpořit příjmovou stránku státního rozpočtu. Abychom mohli třeba v kapitole ministerstva zdravotnictví s klidným svědomím předstoupit před všechny lékaře, které potkáme, a nemuseli jsme se rdít a stydět, že jim neumíme odpovědět zda budou či nebudou moci ještě léčit. Tak byl zpracován rozpočet těchto kapitol. Teprve když se v pátek sešli společní zpravodajové a skutečně už bouchli do stolu, tak ministři skutečně, tak jak jsem je poznal na jednání vlády, nám dali podklady. Já bych jim za to chtěl poděkovat, ale je to pozdě. A dostali jsme je samozřejmě my ve výboru a já vám mohu jen slíbit za výbor, že je od nás všechny dostanete. Myslím si, že jsme je měli dostat už při projednání rozpočtu.

Několik kritických slov bych řekl ještě také k tomu, proč bych chtěl, aby byl rozpočet trošku průzračnější. Slyšíme ze všech možných stran, že reforma nepostupuje tak, jak postupovat má, že například jsme v situaci, že na životní prostředí dáváme málo. Ale pokuste se velmi pečlivě spočítat ze všech tří rozpočtů, kolik tento nemocný stát dává na životní prostředí. Mohu vás ubezpečit o tom, že je to daleko více, než říkají novináři. Problémem však zůstává, kolik z toho jde skutečně na životní prostředí a kolik z toho jde na úřad životního prostředí. Když velmi pečlivě počítáte, zjistíte, že to je dost procent. Mě by to nevadilo, protože úřady musí vzniknout, ale chtěl bych, aby v takové červené knížce rozpočtu bylo, že za dva roky mi to přinese tento efekt, když už ne příští rok.

Stejným způsobem "berňáky" čili finanční úřady: já bych skutečně si přál, kdyby ty úřady už fungovaly. Kdyby totiž některý z ministerských úředníků vymyslel - zatím jsem zjistili, že to nikdo neumí, - jakým způsobem zabránit tomu, aby parafiskal, neboli daň z objemu mezd, mizel mezi rukama, nikdo ho neuměl vybrat. Aby tedy finanční úřady si na sebe vydělaly. Vím, že si na sebe vydělají, ale abychom to měli napsané, kolik si vydělají, abychom opět s klidným svědomím mohli říci: "ano, dejme tolik a tolik na zřízení berňáků a oni nám to vrátí mnohokrát, mnohonásobně zpátky". A to jsou ty příjmy, o kterých se říká, že chybí.

Rád bych také byl, kdyby každý z poslanců věděl, co je to klossystém, to je můj pracovní název - odpusťte pane ředitel, jestli jste tady, - to je systém, o kterém zde bylo mnohokrát hovořeno. To je ten systém, kterým se rozdělují finanční prostředky místním rozpočtům. Ale ono se v Bratislavě rozhodlo, že je nějaký práh politické bezpečnosti, že tedy ten systém se nemůže úplně uplatnit, protože jsou okresy, kde zkrátka nikdo nemůže pro příští rok dostat méně než letos a tak tedy "... ještě chvíli ty úplně chudé nechte úplně chudými". Ale my bychom to měli všechno vědět, abychom mohli o tom diskutovat. Protože já znovu říkám: to je naše vláda a my s nimi neseme kůži na trh. Protože skutečně pléduji pro to, co vždycky říká pan ministr Špaček, proto si ho vážím, že: "... vy rozhodujete, my vám pro to dáváme podklady".

A protože nebudu mít žádný pozměňovací návrh a nechtěl jsem vůbec vystupovat, chtěl jsem se jenom s vámi podělit o to, co mě trápí, tak bych na závěr chtěl říci jedno své vnitřní přesvědčení. Ano, chybí některé podklady, třeba na KBV. Mám rád, když se věci nazývají pravým jménem. To vydání cenných papírů je zadlužení, to je skutečně schodek, ať to nazýváme, jak chceme. Nebylo by to, kdybychom tady měli jako součást rozpočtu spočítáno, že vzniknou konsorcia, která koupí domy předem; že to bude překlenovací úvěr a konsorcia byty koupí a budou je prodávat. Ale my nemáme legislativ u, my nemáme podmínky, my nemáme předpisy, my nemáme nic, takže to nemůžeme udělat. Takže to je, prosím, schodkový rozpočet. Proč to tak nenazýváme? Protože je to politikum.

Takže já bych řekl, že mě třeba chyběl podklad o tom, že státní správa měla v roce 1990 20 242 lidí a v plánu příštího roku má 30 760. Ale já to vím, jenom chci, aby to věděli všichni poslanci, aby se za to nestyděli a nikdo z vlády se také nestyděl za to, že to přiznáváme. Ať to klidně napíše, ať to máme černé na bílém, vždyť se nesmíme bát argumentovat.

Ale chtěl bych skončit tím, co jsem tady slyšel, a proč jsem vlastně vystupoval. Já jsem zde slyšel od svého kolegy, že se jedná o ztrátu schopnosti ekonomiky v příjmech, že jsou chybné údaje a odhady z roku 1991 i pro rok 1992 v příjmech, jak se bude řešit schodek letošního roku, jde o plošné krácení výdajů a hlavně - a to mě nadzvedlo, - že se jedná o rozpočet asociální a dokonce antitržní. Musel bych být smutný.

K tomu:

Chybné odhady 1991: o mně se všeobecně ví, že nejsem nepřítelem Václava Klause, ale o mně se také ví, že nejsem obdivovatelem Václava Klause. Přesto mně ukažte někoho, kdo dokáže odhadnout cca 0,21% předpokládaný příjem roku 1991. A tým kolem Václava Klause to dokázal. Dokonce myslím, že když někdo, - a to, prosím, mohu vytáhnout Memorandum Mezinárodního měnového fondu, - dokáže po cenovém skoku odhadnout míru inflace na 0,2%, tak si myslím, že to jsou odhady vysoce kvalifikované.

Musím věřit tomu, že rozpočet 1992 má zdravé jádro.

Proč by byl asociální? Také jsem uvažoval o tom, že je to trochu podvod, ale cítil jsem ho tak, jak jsem ho vysvětloval. Je to malý podvod malého úředníka na poslance. Za úmyslný podvod bych to nepovažoval. Za asociální bych to považoval v tom případě, kdyby poklesly výdaje na sociální oblast. Když si spočítám předpokládanou míru inflace a předpokládaný pokles hrubého domácího produktu, a naproti tomu součet všech peněz ze všech rozpočtů na sociální oblast a k tomu ještě další nápady, které má pan ministr Horálek, nebojím se toho, že by to bylo asociální. Jestliže se ukazuje, že někteří lidé jsou takoví, že nikdy nebudou chtít dělat, nedá se nic dělat, v tomto směru budu i k nim asociál.

Pokud se týká toho, že jsme o poschodí níže než loni, mám k tomu své vlastní vysvětlení. Možná, že je nesprávné, to nevím. Žiji ve městě, kde byla 20 let umístěna Sovětská armáda. Když přijedu domů, mám ohromnou radost, že se celou noc vyspím, že mi nejezdí tanky. To je pro mne pokrok. Podle pana Horníčka jsem zvyklý chodit ve městech a dívat se nahoru. Ne snad proto, že bych se vychloubal, ale koukám, jaká je výzdoba. Myslím, že se mnohé změnilo k lepšímu. Nezdá se mi, že bychom šli po schodišti dolů. Dokonce se mi ani nezdá, že bychom měli být o patro níž. Někde už jsem řekl, že v prosinci 1989 když Václav Havel říkal, že si budeme muset utáhnout opasky, a ten Václavák řval "nevadí", že si lidé nemysleli, že se jedná o jejich opasky. A zdá se mi, že si to někteří z nás myslí také.

Řeknu ještě poslední věc a pak budu úplně zticha. Kdybych zde byl za rok, s klidným svědomím bych pro rozpočet zvedl ruku a ani bych nemrkl, protože mu věřím. Protože však nepředpokládám, že tu budu, o to více jsem rozpočet velmi bedlivě studoval, a to především proto, že příjmy jsou skutečně jako na vodě. Tam je ten lidský faktor, který se může splést. Kdybych tady byl za rok, mohl bych různými způsoby ovlivnit to, co se tady děje. Protože tu nebudu, nerad bych nechal svým následovníkům nějaký průšvih. A vláda také.

Proto jsem velmi pečlivě všechno studoval a jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit těch památných jednání. Proto jsem hluboce přesvědčen o tom, že uvažovala věcně a že to myslí dobře. A to je podle mne větší víra než to, jestli dám deset tisíc korun tomu či onomu. Za půl roku nemohu udělat mnohé.

Z projevu pana prezidenta ze 17. listopadu jsem si vzpomněl na dvě věci. Poslanci skutečně nemohou udělat všechno. Ale jedno mohou: schválit či neschválit rozpočet. A proto bych doporučil všem těm, kteří dnes říkají, že nebudou hlasovat pro rozpočet, aby se ještě nad tím zamysleli. Pokora je více než cokoli jiného.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji za projev předsedy národohospodářského výboru poslance Ledvinky. Přeje si ještě někdo vystoupit? Pan poslanec Kozel.

Poslanec František Kozel: Nehlásím se do rozpravy, mám technickou poznámku. Snažil jsem se během odpoledne svolat schůzku zainteresovaných úředníků z ministerstev, o kterých jsem hovořil. Nepodařilo se to. Chtěl bych požádat pány ministry Horálka, Špačka, Vopěnku a Bojara, aby byli tak laskaví a na ráno v 8.15 po dohodě s panem předsedou výboru pro vědu, vzdělání a kulturu, pozvali tyto pány na schůzku, abychom se dohodli, jaký postoj zaujmout k situaci kolem učitelských platů. Na minulé schůzce byli: pan náměstek Šmolcnop od pana ministra Horálka a pan ředitel Moravec, od pana ministra Špačka ředitel odboru Mandys, od pana ministra Vopěnky náměstek Koucký a od ministra Bojara doktor Vondračka. Žádám ještě jednou, aby byli tak laskaví a pozvali tyto pány ráno na 8.15 na výbor pro vědu, vzdělání a kulturu.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kozlovi. Hlásí se ještě někdo? Pan ministr Dejmal.

Ministr životního prostředí Ivan Dejmal: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pan poslanec Ledvinka se zmínil, že dáváme z našeho nemocného rozpočtu velké prostředky na ekologii. Musím říci, že je to pravda, ale musím také říci druhou věc, že je to žalostně málo k tomu, co skutečně potřebujeme. Celková suma na rozestavěné a na vyprojektované stavby k životnímu prostředí představuje 34 mld. Zhruba 6 mld je z vlastních zdrojů podniků a provozovatelů a obcí a 28 mld je finančně nekrytých. Z rozpočtu buď přímou dotací, nebo přes fond životního prostředí je možné dát podle návrhu 12,3 mld Kčs, zůstává nám tedy více než 10 mld zcela nekrytých. Hovořím o tom zejména proto, že existuje komuniké z porady přednostů okresních úřadů severočeské oblasti, kteří říkají, že z celkové potřebné sumy 1 mld 642 milióny Kčs dostávají jenom 531 miliónů Kčs.

Chtěl bych říci, že do rozpočtu okresních úřadů na dotace na ekologické stavby bylo možno dát ze státního rozpočtu celkem 2,1 mld Kčs a jen do Severočeského kraje jde plných 25 % prostředků, které se dávají do rozpočtu okresních úřadů. Vím, že k investici, která je tam potřebná, je to více než o 1 mld Kčs méně.

V tomto smyslu budeme muset přejít na jiný systém financování, a všechny zákony, které jsme navrhli a které jste vy schválili k tomu směřují. Vytváříme předpoklady pro to, aby znečišťování životního prostředí bylo zpoplatněno, vytvářely se prostředky a ukládaly se povinnosti znečišťovatelům o životní prostředí pečovat.

Jedná se v podstatě o rok 1992. V roce 1993 už bude platit nový daňový systém, který toto umožní přímo. Jsme tedy před rokem 1992, kdybychom se spolehli na tento rozpočet, museli bychom si dopřát víceméně ještě jednoho roku investičních prázdnin. Proto, i když tento rozpočet není schopen zajistit potřebné investice pro ekologii, vláda České republiky bude hledat jiné možnosti, jak získat investiční peníze i jinými opatřeními, tím, že bude skutečně převedeno investorství za spoustu věcí jednoznačně na obce. Ty s tím budou moci počítat a nakládat s tím, jako s objekty, které budou nadále sloužit komerčnímu vy užití, a nebudou dotačním břemenem pro obce. Vytvoříme podmínky pro to, aby se tyto stavby mohly financovat tak, jako všude jinde ve vyspělém světě, jako investiční akce, kde se tato investice vrátí, a které budou lukrativní záležitostí.

To je vše, co jsem k tomu chtěl říci.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Dejmalovi. Jelikož vidím, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Prosím, ptám se pana společného zpravodaje, kolik času budou potřebovat na zpracování.

Poslanec Ivo Svoboda: Já využívám ukončení rozpravy ke vznesení procedurálního návrhu. Chtěl bych doporučit panu premiérovi, aby svolal zasedání vlády v této budově, aby tam umožnil účast rozpočtovému zpravodaji, eventuálně zpravodajům nejvíce dotčených výborů s tím, že po dohodě s ministrem Špačkem, bychom podklady pro hlasování mohli mít připravené do 20.00 hodiny dnešního dne.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu společnému zpravodaji, uvolňujeme pány ministry, a abychom využili čas, tak si dovolím navrhnout sněmovně další řešení. Máme pohromadě všechny podklady pro volbu prozatímních ředitelů Československého rozhlasu a televize. Prosím setrvejte, než vyhlásíme přestávku, udělali bychom úvod k této volbě a potom bude stejně potřeba přerušit jednání. Takže bychom spojili volný čas dohromady a ušetříme tak a zkrátíme jednání našeho plenárního zasedání v této předvánoční době. Protože to je pátý bod, čtvrtý přeskakujeme, prosím zda sněmovna souhlasí s tímto řešením, ať zvedne ruku. Děkuji, myslím, že to nemusíme počítat. Uvolníme vládu a pokračovali bychom pátým bodem.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jde o

Na 26. schůzi jsme uložili našemu výboru pro vědu vzdělávání a kulturu, aby soustředil návrhy kandidátů na funkce obou ředitelů, aby seznam kandidátů předložil všem poslancům a před zahájením schůze České národní rady, aby projednal návrhy na kandidáty, aby předložil České národní radě volební řád a aby předložil České národní radě k volbě ty kandidáty, kteří splňují podmínky stanovené zákonem. Myslím, že se nemusím ptát, zda jste všichni obdrželi seznam kandidátů, stalo se tak. Děkuji, že to mohu přeskočit a můžeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Obdrželi jste dva návrhy volebních řádů, jak pro přípravu volby prozatímního ředitele televize, tak pro volbu zatímního ředitele rozhlasu. Dávám nyní slovo předsedovi výboru ČNR pro vědu, vzdělání a kulturu poslanci Josefu Vondráčkovi, aby nám přednesl návrhy volebních řádů a seznam kandidátů, kteří splňují podmínky stanovené zákonem. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Josef Vondráček: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, já bych vás nejdříve seznámil s usnesením výboru pro vědu, vzdělání a kulturu. Jako garančního výboru k návrhu na kandidáty prozatímního ředitele České televize a prozatímního ředitele Českého rozhlasu.

Výbor pro vědu, vzdělání a kulturu ČNR na základě návrhů poslanců Otty Pruši, dr. Hany Marvanové, Petra Koháčka, Michala Sedláčka předkládá České národní radě tyto kandidáty:

1. Na funkci prozatímního ředitele Českého rozhlasu pana dr. Jiřího Mejstřáka.

2. Na funkci prozatímního ředitele České televize - pana Petra Marka - pana Ivo Mathé - pana Jana Rubeše

3. Výbor ČNR pro vědu, vzdělání a kulturu konstatuje, že uvedení kandidáti splňují předpoklady, stanovené v § 5 zákona ČNR č. 483/91 o České televizi a § 5 zákona ČNR č. 484/91 o Českém rozhlasu. Výbor ČNR pro vědu, vzdělání a kulturu žádá předsedkyní České národní rady, aby ve smyslu § 6 zákona č. 451/90 Sb., kterými se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, České republiky a Slovenské republiky požádala ministra vnitra ČSFR o vystavení osvědčení pro kandidáty uvedené pod bodem 1. a pod bodem 2. Myslím, že do dnešního dne se tak stalo a že lustrace proběhla tak, že není žádných závad.

Chtěl bych ještě k tomuto usnesení ještě jednu připomínku, která tady vznikla, když se tento bod zařazoval, a to, že zvolení prozatímní ředitelé se ujmou svých funkcí dnem 1. 1. 1992 v souladu s nabytím účinností zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Nyní návrhy na volební řád.

Obdrželi jste návrh volebního řádu pro volbu prozatímního ředitele Českého rozhlasu. Byl vám rozdán. Prosím pane předsedající, jestli jsou nějaké námitky, abychom tento návrh mohli schválit.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi a otevírám rozpravu, prosím pana poslance Bendu.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, já bych měl návrhy k oběma volebním řádům.

1. Upozorňuji, aby nevznikly zmatky jako minule - návrh na nesouhlas s ředitelem se vyjadřuje škrtáním v návrhu rozhlasu, ředitele televize se vyjadřuje souhlas zakroužkováním. Posledně jsme s tím měli zmatky, se spoustou neplatných hlasů.

Navrhuji jednu změnu a to, aby v bodě 8 slovo "vydaných hlasovacích lístků" bylo pozměněno na slovo "odevzdaných hlasovacích lístků" to se týká České televize. V Českém rozhlasu je to bod č. 7, aby to byly odevzdané hlasovací lístky. Podle mého názoru se voleb zúčastnil ten, kdo svůj lístek odevzdal a ne kdo si ho pouze vybral a pak do volební místnosti nevešel. Proto navrhuji, aby se tam toto slovo zaměnilo, aby se to počítalo z těch lidí, kteří se skutečně voleb zúčastnili.

Potom bych si dovolil jeden procedurální návrh. Pan společný zpravodaj navrhl k rozpočtu, že jsou schopni do osmi hodin zpracovat změny k rozpočtu. Zároveň pan poslanec Kozel žádal, aby se ještě zítra ráno mohl sejít s úředníky z ministerstev, takže se domnívám, že by nebylo vhodné od osmi hodin ba, dokonce možná ještě později, jak se společná zpráva zdrží, začít hlasovat. Navíc mají zasedat některé výbory. Já bych doporučoval, abychom teď provedli volby a současně se zahájením voleb přerušili schůzi do zítřka. S tím, že zítra ráno by nám byly sděleny výsledky voleb. Začalo by se hlasovat o pozměňovacích návrzích k rozpočtu. Dnes večer by se konaly volby s tím, že budou ještě zasedat výbory a nečekalo by se tři hodiny v budově na hlasování k rozpočtu, které by nebylo asi zcela kvalifikované.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Podle potlesku vidím, že vyslovujete souhlas. Přesto musím dát hlasovat. Nejprve o pozměňujícímu návrhu o volebním řádu. Prosím, aby to bylo znovu zopakováno.