Polsko životní a pracovní podmínky
V důsledku aktuální situace spojené s šířením onemocnění COVID-19 je možné, že se některé informace o postupech spojených s návštěvou místních úřadů budou lišit!
Koronavirus - informace a doporučení: https://www.gov.pl/web/koronawirus/aktualne-zasady-i-ograniczenia
COVID19 - situace v oblasti vycestování z ČR, vstupu na území Polska a restrikcích v pohybu na území https://www.mzv.cz/warsaw/cz/zpravy_a_udalosti/zmeny_v_podminkach_cestovani.html
Obecně COVID 19 Rozcestník - aktuální informace k cestám do zahraničí https://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/aktualni_doporuceni_a_varovani/x2020_04_25_rozcestnik_informaci_k_cestovani.html
Občané České republiky nepotřebují pro práci v Polsku pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání polských občanů.
Kde hledat práci:
Pro vyhledání volného místa můžete využít:
- EURES - Evropský portál pracovní mobility -http://eures.europa.eu/ - klikněte zde
- portál polského úřadu práce – http://oferty.praca.gov.pl/
- Komerční portály s nabídkou volných pracovních míst v Polsku, např.:
https://www.goldenline.pl/praca/
- Volná místa v zemědělství: https://gratka.pl/praca/rolnictwo
- Tisk - většina polských novin otiskuje i nabídku volných pracovních míst.
V polštině
Gazeta Wyborcza – http://www.gazeta.pl/
Rzeczpospolita – http://www.rzeczpospolita.pl/
Nasz Dziennik – http://www.naszdziennik.pl/
Trybuna – http://www.trybuna.com.pl/
Nowy Dziennik – http://www.dziennik.com/
V angličtině
Warsaw Business Journal – https://wbj.pl/ (problémy s odkazem, stačí přepsat do vyhledávače wbj.pl)
Warsaw Voice – http://www.warsawvoice.com.pl/
- Agentury práce (agencje zatrudnienia) Rejstřík subjektů provozujících pracovní agentury je veřejný - vedený v elektronické podobě na webové stránce http://stor.praca.gov.pl/portal/#/kraz
- Informační průvodce a plánování kariéry klikněte zde Naleznete zde příručku polského úřadu práce „Jak pisać życiorys i list motywacyjny“ klikněte zde
Životopis: vzory CV ke stažení např.:
- https://cvdopracy.pl/wzorycv
- https://gratka.pl/blog/praca/darmowewzory-cv-do-pobrania/1685/
- https://ekasa.com.pl/
Jak napsat spontánní žádost o zaměstnání:
- https://www.aplikuj.pl/cv/podanieo-prace-jak-napisac/
- https://poradnikprzedsiebiorcy.pl/podanie-o-prace-wzor-z-omowieniem
V případě, že jste v evidenci českého Úřadu práce a máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete využít tzv. transferu podpory v nezaměstnanosti do jiného státu EU/EHP nebo Švýcarska pomocí formuláře PDU2 za účelem hledání zaměstnání v tomto státě. Bližší informace vám podá český Úřad práce, kde jste registrováni.
Regulovaná povolání:
Pokud jste se rozhodli pracovat v Polsku, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.
Neregulované povolání - Není-li vámi vybrané povolání v Polsku regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Polska. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.
Regulované povolání - Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Polska stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.
Seznam regulovaných profesí (zawody regulowane) v Polsku:
nebo zde
Portál biznes.gov.pl poskytuje podrobný popis postupů pro uznávání odborných kvalifikací v Polsku. https://www.biznes.gov.pl/pl/publikacje/2924-wykaz-zawodow-regulowanych-w-polsce
Pro účely uznání odborné kvalifikace je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání; informace o procesu a uznávacích orgánech v Polsku jsou dostupné zde: https://www.gov.pl/web/nauka/uznawanie-kwalifikacji-zawodowych-1
Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz https://www.enic-naric.net/.
Registrace k pobytu
Český občan a jeho rodinní příslušníci se mohou na území Polska zdržovat až 3 měsíce bez nutnosti registrace pobytu. Občan zdržující se na území Polska je povinen mít u sebe platný cestovní doklad nebo jiný platný dokument potvrzující jeho identitu a občanství. Člen rodiny, která není občanem členského státu EU nebo EFTA je povinen mít u sebe platný cestovní doklad a vízum, pokud se požaduje.
Více informací:
Dlouhodobý pobyt občana EU za účelem výkonu zaměstnání
Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou pobývat v Polsku 3 měsíce na základě platného dokladu totožnosti potvrzujícího státní občanství těchto zemí.
Při pobytu nad 3 měsíce je nutné zažádat o registraci pobytu do 30 dnů po příjezdu na území Polska na Vojvodském úřadě. Registraci dočasného i trvalého pobytu je možno provést on-line. Potvrzení o registraci dočasného pobytu je zpoplatněno částkou 17 PLN. Po předložení žádosti a všech požadovaných dokladů je občanovi vydáno osvědčení o registraci pobytu občana EU (zaświadczenie o zarejestrowaniu pobytu obywatela UE).
Žádost a další náležitosti naleznete zde:
Dlouhodobě může český občan pobývat na území Polska na základě platného pasu nebo občanského průkazu v případě, že nepředstavuje přítěž sociálnímu systému.
Občané zemí EU, EHP a Švýcarska mohou v Polsku pobývat déle než 3 měsíce za předpokladu, že zde vykonávají výdělečnou činnost, nebo mají zaplacené zdravotní pojištění a dostatek prostředků k obživě, nebo zde studují, nebo jejich manžel(ka) má polské občanství. Žádost o registraci občana EU musí u zaměstnanců obsahovat rovněž potvrzení o zaměstnání, u OSVČ výpis z registru, u studentů doklad o studiu a zdravotním pojištění. Po 5 letech nepřerušeného pobytu na území Polska je možné požádat o trvalý pobyt. Více informací viz www.mswia.gov.pl a www.udsc.gov.pl.
Sociální zabezpečení - Zdravotní a sociální pojištění:
Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.
Zdravotní pojištění:
Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.
Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.
Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání karty EHIC . Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.
Souběh zaměstnání: Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.
- Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistné i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP. - Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.
Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ (www.cssz.cz).
Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.
Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1, S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.
Bližší informace:
Kancelář zdravotního pojištění: www.kancelarzp.cz
Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz
Zvláštností polského systému sociálního zabezpečení jsou oddělené systémy nemocenského a zdravotního pojištění.
Zdravotní pojištění:
Na využívání zdravotní péče v Polsku financované z veřejných prostředků mají právo:
- osoby, na něž se vztahuje polské obecné (povinné nebo dobrovolné) zdravotní pojištění v Národním fondu zdraví (NFZ), dále uváděné jako „pojištěnci“. Webové stránky Národního fondu zdraví zde https://www.nfz.gov.pl/
- občané členských států EU nebo EFTA nepodléhající polskému obecnému zdravotnímu pojištění a podléhající zdravotnímu pojištění jiného členského státu EU nebo EFTA během dočasného pobytu v Polsku.
Pojistné na zdravotní pojištění je měsíční a nedělitelné, činí 9 % základu pro výpočet pojistného.
Na zdravotní pojišťovnu přihlašuje pojištěnce plátce příspěvku na zdravotní pojištění. Pokud provozujete obchodní činnost, musíte požádat o zdravotní pojištění sami.
Plátcem pojistného může být například:
- zaměstnavatel, v případě zaměstnance
- škola, v případě studenta,
- úřad práce, v případě nezaměstnaných.
V případě poskytování zdravotní péče v rámci obecného zdravotního pojištění se péče poskytuje bezplatně, pokud předpisy nepředpokládají spoluúčast oprávněné osoby na nákladech.
Pokud jste osoba oprávněná k čerpání zdravotní péče v Polsku financované z veřejných prostředků (oprávněná osoba), můžete toto čerpání využít výhradně v institucích poskytujících služby zdravotní péče, které mají podepsanou příslušnou smlouvu s NFZ. Takovýmito smlouvami disponuje naprostá většina institucí ochrany zdraví v Polsku. V případě, kdy je zdravotní péče poskytována v akutním stavu institucí, která nemá smlouvu s NFZ, má oprávněná osoba právo na tuto péči v nezbytném rozsahu.
Oprávněná osoba provádí výběr lékaře, zdravotní sestry a porodní asistentky primární zdravotní péče předložením písemného prohlášení. Obvykle se první návštěva vybrané instituce zdravotní péče pojí s registrací a výběrem lékaře – praktika.
Pro provedení registrace je nezbytné ověření práva pacienta na zdravotní péči, které provádí instituce zdravotní péče v elektronickém systému eWUŚ (elektronická verifikace oprávnění oprávněné osoby), který umožní okamžité potvrzení práva pacienta na zdravotní péči financovanou z veřejných prostředků. Ověření práva na zdravotní péči financovanou z veřejných prostředků probíhá na základě rodného čísla a dokladu potvrzujícího totožnost. Může to být např. občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz a v případě dětí, na něž se vztahuje povinná školní docházka, do dosažení 18 let, aktuální školní legitimace.
V případě, že si není možné ověřit právo pacienta v elektronickém systému, je nutné předložit dokument potvrzující skutečnost, že podléhá zdravotnímu pojištění, jako je např. formulář ZUS RMUA. Pokud pacient nedisponuje takovýmto dokumentem, může předložit písemné prohlášení o tom, že mu náleží právo na zdravotní péči.
Pro cestování v rámci zemí EU si požádejte o polský Evropský průkaz zdravotního pojištění - Europejska Karta Ubezpieczenia Zdrowotnego (EKUZ) u příslušné pokladny zdravotního pojištění, kde jste registrováni, postup zde https://www.nfz.gov.pl/dla-pacjenta/nasze-zdrowie-w-ue/leczenie-w-krajach-unii-europejskiej-i-efta/jak-wyrobic-karte-ekuz/
Sociální pojištění:
Osobám začleněným do polského systému zdravotního a sociálního zabezpečení vystavují místní úřady jedenáctimístné identifikační číslo PESEL (Powszechny Elektroniczny System Ewidencji Ludności). Pokud se v Polsku zaregistrujete k pobytu nad 30 dnů získáte číslo PESEL z moci úřední. V ostatních případech můžete žádost o přidělení identifikačního čísla podat na obecním nebo městském úřadu. Více informací o žádosti o PESEL zde: https://www.gov.pl/web/gov/uzyskaj-numer-pesel-dla-cudzoziemcow
Pro zahrnutí do sociálního pojištění je podstatná skutečnost uzavření pracovního vztahu nebo jiné smlouvy s polským subjektem zakládající v souladu s předpisy povinnost sociálního pojištění a vykonávání práce v rámci těchto smluv na území Polska.
Účast na nemocenském pojištění je povinná pro zaměstnance, členy zemědělských výrobních družstev a družstevních sdružení zemědělců a také pro osoby vykonávající vojenskou náhradní službu.
Subjektem příslušným pro vybírání a zúčtování všech příspěvků na sociální pojištění je polská Správa sociálního zabezpečení (ZUS) https://www.zus.pl/
K sociálnímu pojištění patří
- důchodové a invalidní pojištění pro případ stáří (zaměstnanec 11,26 %, zaměstnavatel 16,26 %)
- úrazové pojištění zaměstnanců (zaměstnavatel 1,67 % do 9 zaměstnanců, 0,67 – 3,33 % nad 9 zaměstnanců)
- nemocenské pojištění (zaměstnanec 2,45 %)
- pracovní fond (zaměstnavatel 2,45 %)
- fond zaručených zaměstnaneckých výhod (zaměstnavatel 0,10 %)
Z nemocenského pojištění se vyplácí pět dávek:
- příspěvek v nemoci
- příspěvek na rehabilitaci
- vyrovnávací příspěvek
- příspěvek v mateřství
- příspěvek na péči
Pracovní neschopnost potvrzuje od prvního dne nemoci smluvní lékař. Pojištěnec je ze zákona povinen předložit plátci pojistného lékařské potvrzení do 7 dnů od data, kdy potvrzení obdrží. Jestliže tato povinnost není dodržena, snižuje se částka příspěvku v nemoci a příspěvku na péči o 25 % počínaje 8. dnem po datu, kdy pojištěnec potvrzení obdrží.
Pojistné do Fondu práce (pojištění pro případ nezaměstnanosti – zaměstnavatel 2,45 %) a zdravotní pojištění (zaměstnanec 9 %) v užším smyslu slova nepatří k sociálnímu pojištění.
Dále existují otevřené penzijní fondy nabízené soukromými finančními institucemi, které působí v oblasti obecného a povinného polského systému důchodového pojištění pro případ stáří zaměstnaných osob. ZUS zodpovídá za převod části pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří do otevřených penzijních fondů zvolených pojištěnci. U pojištěnců, kteří do otevřených penzijních fondů nepřispívají, je celá výše pojistného na důchodové pojištění pro případ stáří převedena do ZUS, z něhož jsou financovány starobní důchody, invalidní důchody, dávky v nemoci a dávky při úrazech.
Detailní informace, podmínky vzniku nároku a odkazy na příslušné instituce naleznete na webu Zakład Ubezpieczeń Społecznych (ZUS) https://www.zus.pl/
Informace k systémům sociální ochrany můžete nalézt v databázi MISSOC:
DaŇ z příjmu fyzických osob:
Pokud pracujete v Polsku, budete podléhat zdanění příjmu, který získáte výdělečnou činností na území Polska, v Polsku.
Z hlediska fyzické osoby zaměstnané v Polsku je nejdůležitější daň z příjmu fyzických osob.
Každá osoba, která má místo bydliště v Polsku, musí v Polsku uhradit daň z dosažených příjmů. Osoba, která má místo bydliště v Polsku, je osoba, která zde má „centrum osobních nebo hospodářských zájmů“ (např. bydlí, pracuje v Polsku) nebo se zdržuje v Polsku déle než 183 dní v roce. Takováto osoba je daňovým rezidentem a podléhá v Polsku zdanění všech příjmů dosažených v daném daňovém období, jak v Polsku, tak v zahraničí. Pokud osoba nemá místo bydliště v Polsku, hradí daň v Polsku jen z příjmů získaných na území Polska. K zdanění dochází za zohlednění pravidelně vyplývajících z Polskem uzavřených smluv o zamezení dvojímu zdanění.
Více informací naleznete na portálu Ministerstva financí https://www.podatki.gov.pl/pit/
Od roku 2022 jsou základní sazby daně z příjmu 12 % a 32 %, prahem příjmu je částka 120 000 PLN. Informace o sazbách daně z příjmu naleznete zde: https://www.podatki.gov.pl/pit/stawki-podatkowe/
Daňové přiznání za daný rok se podává na příslušném formuláři do 30. dubna roku následujícího po daňovém období. Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu příslušnému s ohledem na místo bydliště daňového poplatníka k poslednímu dni daňového období. Daňové přiznání lze podávat tradiční (papírovou) formou nebo elektronicky.
Na webových stránkách Ministerstva financí naleznete informační brožury k problematice daní https://www.podatki.gov.pl/abc-podatkow/broszury-informacyjne/
Před odjezdem z Polska kontaktujte místní finanční úřad za účelem vyřešení Vaší daňové povinnosti.
Mezinárodní zdanění
V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.
V zemích, kde poplatník není daňovým rezidentem, daní jen příjmy, které získá na území tohoto státu. V zemi, kde je poplatník daňovým rezidentem, musí danit své celosvětové příjmy.
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.
Mezi Českou republikou a Polskem platí od 11. 6. 2012 (102/2012 Sb.m.s.) bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv
Ztráta zaměstnání /ukončení pracovního poměru:
Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. 883/2004).
Pro zaregistrování se jako nezaměstnaná osoba je třeba:
1) nahlásit na okresním úřadu práce (Urząd Pracy) příslušném s ohledem na místo trvalého nebo přechodného bydliště, pokud daná osoba nemá žádný hlášený pobyt, je třeba se přihlásit na okresním pracovním úřadu, v jehož oblasti působnosti se osoba zdržuje,
nebo
2) využít elektronické registrace na okresním úřadu práce, která je určena všem osobám majícím přístup k internetu formou:
a) tzv. pre-registrace, která spočívá ve vyplnění žádosti o provedení registrace jako nezaměstnané osoby v elektronické podobě, dostupné na portálu elektronických služeb úřadů práce www.praca.gov.pl a jejím zaslání příslušnému okresnímu úřadu práce. Po předání požadovaných údajů okresní úřad práce určí termín dostavení se, nepřesahující lhůtu 7 pracovních dnů, za účelem dodání všech pro potřeby registrace vyžadovaných dokumentů a provedení registrace. Za situace, kdy se osoba v termínu určeném úřadem nedostaví, budou předané údaje odstraněny z informačního systému okresního úřadu práce.
nebo
b) elektronické registrace na okresním úřadu práce, která spočívá ve:
- vyplnění žádosti o provedení registrace jako nezaměstnané osoby v elektronické podobě dostupné na stránkách www.praca.gov.pl,
- připojení skenů všech dokumentů požadovaných pro registraci k žádosti,
- opatření žádosti, prohlášení o pravdivosti poskytnutých údajů a o seznámení se s podmínkami udržení statusu nezaměstnaného a naskenovaných dokumentů bezpečným elektronickým podpisem ověřeným pomocí platného kvalifikovaného certifikátu, podpisem potvrzeným důvěryhodným profilem ePUAP nebo osobním podpisem ověřeným pomoci platného certifikátu osobního podpisu a
- zaslání žádosti společně s prohlášením a přílohami příslušnému okresnímu úřadu práce.
Informace o podmínkách vzniku nároku na dávky v nezaměstnanosti: https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/swiadczenia-pieniezne/zasilek-dla-osob-bezrobotnych
Informace o výši dávek v nezaměstnanosti:
https://psz.praca.gov.pl/rynek-pracy/stawki-kwoty-wskazniki
Souhrn informací pro nezaměstnané v evidenci polského úřadu práce:
V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku (např. v ČR), a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře PDU2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.
Pokud máte zájem o export dávek v nezaměstnanosti do jiného státu EU, obraťte se na Urząd Pracy, kde jste registrováni. Exportovat dávky v nezaměstnanosti z Polska do jiného státu EU můžete až po dobu 3 měsíců (může být prodloužena na 6 měsíců). Více informací zde: https://psz.praca.gov.pl/dla-bezrobotnych-i-poszukujacych-pracy/praca-za-granica/informacje-dla-powracajacych-do-kraju
Pokud se nehodláte registrovat na úřadě práce v Polsku, můžete si požádat o vystavení formuláře U1 (E301), který potvrzuje doby sociálního pojištění získané v Polsku.
V Polsku vystavuje formulář U1 Urząd Pracy - seznam vojvodských úřadů práce https://www.gov.pl/web/rodzina/dla-swiadczen-z-tytulu-bezrobociaa
Žádost zašlete na adresu:
Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej (Ministry of Labour and Social Policy)
Departament Koordynacji Systemów Zabezpieczenia Społecznego (Department of Co-ordination of Social Security Schemes)
ul. Nowogrodzka 1/3/5
00-513 Warszawa
POLAND
Tel.: +48 22 461 62 00; fax: +48 22 461 62 01
E-mail: info@mrpips.gov.pl; web: https://www.gov.pl/web/rodzina
K žádosti přiložte následující dokumenty:
- potvrzení o zaměstnání ( "świadectwo pracy"), v případě pracovně – právního poměru ("umowa o pracę")
- ZUS potvrzení nebo potvrzení od zaměstnavatele o placení měsíčního příspěvku do “pracovního fondu” ("sładki na Fundusz Pracy") a to v případě občansko-právního zaměstnaneckého poměru (in Polish "Umowa zlecenie")
- ZUS potvrzení v případě samostatně výdělečné činnosti
- ZUS potvrzení o pobírání dávek v období mateřství nebo nemocenských dávek po ukončení zaměstnání, považuje – li se tato doba za dobu pojištěnou
Pokud jste registrováni v České republice na úřadě práce a potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané v Polsku pro účel zjištění nároku na českou podporu v nezaměstnanosti, požádejte o vystavení formuláře U1 (E301) písemně prostřednictvím ÚP ČR.
Pracovní podmínky:
Informace týkající se pracovních podmínek v Polsku můžete nalézt na následujících odkazech:
- portál polského ministerstva rodiny, práce a sociální politiky https://www.gov.pl/web/rodzina/podstawowe-informacje-z-zakresu-prawa-pracy
- zákoník práce a další právní předpisy: Kodeks pracy – dostupný zde : https://www.portalbhp.pl/kodeksy-i-ustawy/ustawa-z-26-czerwca-1974-r.-kodeks-pracy-tekst-jedn.-dz.u.-z-2019-r.-poz.-1040-4174.html
- odbory http://www.dialog.gov.pl/
Základní informace:
- Pracovní smlouva může být uzavřena s osobou, která dosáhla věku 18 let. Pracovní smlouvy lze rovněž uzavřít s neplnoletými osobami ve věku 16-18 let. Zásadně je ovšem zakázáno zaměstnávání osob mladších 16 let.
- Pracovní smlouva definuje smluvní strany, druh smlouvy, datum jejího uzavření a pracovní a mzdové podmínky, především: druh práce, místo vykonávání práce, mzdu za práci odpovídající druhu práce, s uvedením složek mzdy a právního základu jejich vyměření, časový výměr práce a termín zahájení práce.
- Pracovní smlouva se uzavírá písemně. Každý zaměstnanec má povinnost disponovat písemnou pracovní smlouvu nebo písemným potvrzením dohod spojených s uzavřením pracovní smlouvy ještě před jeho nástupem do zaměstnání.
- Pracovní smlouva na zkušební dobu, nepřesahující 3 měsíce, se uzavírá za účelem ověření kvalifikace zaměstnance
- Zásady a režim určování výše minimální mzdy určují právní předpisy. Výše minimální mzdy je každý rok předmětem vládních vyjednávání vedených v rámci Rady společenského dialogu.
- Základní minimální hodinová hrubá mzda při smlouvě na plný pracovní úvazek je 22,80 PLN. Minimální měsíční hrubá mzda při smlouvě na plný úvazek je 3.490 PLN (viz https://www.gov.pl/web/rodzina/od-1-stycznia-2023-r-placa-minimalna-w-gore; 2. 1. 2023). Další zvýšení minimální mzdy nás čeká 1. července letošního roku na 3600 PLN a hodinová hrubá mzda na 23,50 PLN. V roce 2022 byla minimální měsíční hrubá mzda při smlouvě na plný úvazek 3.010 PLN a základní minimální hodinová hrubá mzda při smlouvě na plný pracovní úvazek byla 19,70 PLN (viz: Płaca minimalna w górę; 14. 9. 2021).
- Mzda musí být vyplácena minimálně jednou měsíčně, ve stálém a předem dohodnutém termínu, nejpozději ale v průběhu prvních 10 dnů následujícího kalendářního měsíce.
- Minimální mzdy, výplatní termíny, zkušební doba, pracovní doba, nárok na dovolenou, práce o svátcích, i další pracovní podmínky jsou upraveny v pracovně-právní legislativě a v kolektivních smlouvách.
- Není-li podle platných předpisů stanoveno jinak, lze pracovní poměr založit na základě jiné smlouvy, než je pracovní smlouva. Informace o nestandardních formách zaměstnání https://eures.praca.gov.pl/en/looking-for-a-job-in-eu/you-are-an-eu-or-efta-citizen/living-and-working-in-poland/working-in-poland/types-of-employment#
- Při ukončení pracovního poměru musí zaměstnanec obdržet: „Świadectwo pracy“ - doklad, který zaměstnavatel dává zaměstnanci dle zákona v případě ukončení nebo vypršení pracovní smlouvy nejpozději poslední den trvání pracovního poměru.
Nejasnosti a pochybnosti týkající se pracovních podmínek, pracovní smlouvy apod. můžete konzultovat s: Státní inspekce práce http://www.pip.gov.pl Bezplatné právní poradenství v rozsahu práv vyplývajících ze svobody pohybu zaměstnanců v Polsku poskytují okresní pracovní inspektoráty.
V případě individuálních pracovně-právních sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se prosím obraťte na základní formu zastoupení zaměstnanců v Polsku, kterou tvoří odborové svazy. U zaměstnavatele mohou působit také jiné mimo-odborové formy zastoupení zaměstnanců, např. rady zaměstnanců.
http://www.dialog.gov.pl/ Odbor sociálního dialogu a partnerství
http://www.solidarnosc.org.pl NSZZ Solidarność
http://www.opzz.org.pl Národní aliance odborových svazů
http://www.fzz.org.pl Fórum odborových svazů
Dávky v mateřství a rodičovství:
Informace týkající se těhotenství naleznete zde: https://www.gov.pl/web/zdrowie/ciaza-i-porod
Obecný přehled o dávkách a podporách určených pro rodiny s dětmi můžete nalézt na portále polské státní správy: http://www.rodzicielski.gov.pl/
Mateřská dovolená a peněžité dávky v mateřství, otcovské dávky:
- Délka mateřské dovolené je závislá na počtu očekávaných dětí a dětí v péči a činí 20 až 37 týdnů
- Výše příspěvku v mateřství odpovídá 100 % vyměřovacího základu. U zaměstnaných osob je vyměřovacím základem průměrná základní mzda za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem PN.
- Příspěvek v mateřství vyplácí ZUS https://www.zus.pl/ (v tomto případě se používá formulář Z-3), nebo zaměstnavatel a financuje jej Fond sociálního pojištění. Přiznává se na základě potvrzení o očekávaném datu porodu na dobu před porodem a na základě rodného listu na dobu po porodu. V určitých případech mohou mít rodiče nárok ještě na dodatkový příspěvek v mateřství (Dodatkowy zasiłek macierzyński) nebo na rodičovský příspěvek (Urlop rodzicielski).
- Informace o struktuře a výši dávek naleznete zde
https://www.gov.pl/web/rodzina/wiadczenia-chorobowe-i-macierzynskie
Rodinné dávky:
- Detailní informace o různých typech rodinných dávek a pomoci a podmínkách vzniku nároku naleznete na portále https://www.gov.pl/web/uw-podlaski/swiadczenia-rodzinne
- Další informace můžete nalézt také na tematických portálech https://rodzina.gov.pl/ nebo http://www.rodzicielski.gov.pl/
Doplňující informace a dokumenty ke stažení:
Webové stránky EURES v Polsku: https://eures.praca.gov.pl/en/
Vládní portál https://www.gov.pl/
Příručka „Život a práce v Polsku“ ke stažení zde (v PL, DE, AJ) W Polsce - Eures - eures.praca.gov.pl/w-polsce
Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Polsku (AJ, PL, DE) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1124&langId=en
Velvyslanectví ČR v Polské republice: https://www.mzv.cz/warsaw
Velvyslanectví Polské republiky v ČR: https://www.gov.pl/web/cesko
Teritoriální informace Polsko: https://www.businessinfo.cz/navody/polsko-souhrnna-teritorialni-informace
Informace k vysílání pracovníků: Enterprise Europe Network - http://www.crr.cz/cs/podpora-podnikani/publikace-prirucky/
Poslední aktualizace: 24. 4. 2023
| Zdroj dat | www.uradprace.cz |
|---|---|
| Originál | uradprace.cz/web/cz/polsko-1 |
