| Ázerbájdžánská národní knihovna | |
|---|---|
 | |
| Stát | Ázerbájdžán Ázerbájdžán |
| Souřadnice | 40°22′27″ s. š., 49°50′45″ v. d. |
| Další informace | |
| Ředitel | Tahir Kərimov |
| Webové stránky | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ázerbájdžánská národní knihovna (ázerbájdžánsky Mirzə Fətəli Axundov adına Azərbaycan Milli Kitabxanası ) v Baku je národní knihovnou Ázerbájdžánu. Název nese po ázerbájdžánském spisovateli a filosofovi Mirzu Fətəli Axundovovi.
Historie
Knihovna byla založena v roce 1922 a 23. května 1923 byla otevřena.[1] Původně nesla jméno Všeobecná knihovna a státní depozitář knih Ázerbájdžánu a sídlila v budově, v níž nyní sídlí prezidium Ázerbájdžánské národní akademie věd.[2] Roku 1939 byla pojmenována po Mirzə Fətəli Axundovovi. Současná budova knihovny v centru Baku byla navržena v roce 1947 architektem Mikayilem Hüseynovem[3], a byla dokončena roku 1959. Její exteriér zdobí sochy básníků jako Nizámí, Mahsati nebo Alexandr Puškin . Status národní knihovny byl knihovně udělen v roce 2004.
Fondy a použití
Knihovna má asi 4,5 milionu jednotek médií,[1] včetně rozsáhlých historických fondů a hudebního oddělení s asi 175.000 kusů médií (notových záznamů, knih, časopisů a hudebních nosičů).[2] Je to jediná knihovna, která má mikrofilmy a fotografie ázerbájdžánských novin z doby před dobytí Rudou armádou v roce 1920. Knihovna má 13 studoven. Je to prezenční knihovna bez možnosti absenčních výpůjček.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aserbaidschanische Nationalbibliothek na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ázerbájdžánská národní knihovna na Wikimedia Commons - Oficiální web (Ázerbájdžánština, angličtina, ruština)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ázerbájdžánská_národní_knihovna |
