| Úhošťanský potok | |
|---|---|
 Úhošťanský potok v Úhošťanech | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 9,9 km |
| Plocha povodí | 18 km² |
| Průměrný průtok | 0,14 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-02-118 |
| Pramen | |
| k. ú. Žďár u Hradiště 50°19′38,37″ s. š., 13°13′29,57″ v. d. 650 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Ohře u Nové Vísky u Rokle 50°21′59,97″ s. š., 13°19′48,21″ v. d. 285 m n. m. | |
| Protéká | |
Česko Česko (Karlovarský kraj – okres Karlovy Vary, Ústecký kraj – okres Chomutov) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úhošťanský potok je malý vodní tok, který protéká převážně okresem Chomutov. Je dlouhý 9,9 km, plocha jeho povodí měří 18 km² a průměrný průtok v ústí je 0,14 m³/s.[1] Správcem toku je státní podnik Povodí Ohře.[2]
Potok pramení v Doupovských horách ve Vojenském újezdu Hradiště v Karlovarském kraji asi 1,5 km severozápadně od Vlkaně v nadmořské výšce 650 m n. m. Po necelém kilometru opouští vojenský újezd a teče na severovýchod do Úhošťan, kde se stáčí na východ. Na pravém břehu míjí Krásný Dvoreček a pokračuje k Rokli, ve které vytéká z Doupovských hor a vtéká do Mostecké pánve.[3] U Rokle se znovu stáčí na severovýchod, protéká Hradcem a asi půl kilometru severně od Nové Vísky u Rokle se v nadmořské výšce 285 m n. m. vlévá zprava do Ohře. Jejich soutok je součástí přírodní památky Želinský meandr.
Stupně povodňové aktivity na hlásném profilu v Úhošťanech:[4]
- 1. SPA – vodní stav: 45 cm
- 2. SPA – vodní stav: 55 cm
- 3. SPA – vodní stav: 65 cm
V roce 1901 došlo na potoce k přívalové povodni, při které v Hradci zemřeli dva lidé a utopilo se přes sto kusů dobytka.[5] Pod obcí Nová Víska na ostrohu obtékaném Úhošťanským potokem z jihu a východu a ze severu Ohří se nachází archeologickými nálezy doložené slovanské hradiště chráněné jako kulturní památka ČR.[6]
Reference
- ↑ VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Úhošťanský potok, s. 280.
- ↑ Správci vodních toků na správním území [online]. Městský úřad Kadaň, odbor životního prostředí, rev. 2014-11-21 [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-21.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2015-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Hlásné profily [online]. Městský úřad Kadaň, odbor životního prostředí, rev. 2014-11-21 [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-21.
- ↑ RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Hradec, s. 11–16.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-02-20]. Identifikátor záznamu 134315 : Výšinné opevněné sídliště - hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úhošťanský potok na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Úhošťanský_potok |
