| Vlkaň | |
|---|---|
 Pohled z jihozápadu | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Radonice |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′13″ s. š., 13°14′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 (2021)[1] |
| Katastrální území | Radonice u Kadaně (13,17 km²) |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
| PSČ | 431 55 |
| Počet domů | 2 (2011)[2] |
  Vlkaň | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 138291 |
| Zaniklé obce.cz | 7275 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlkaň (německy Wilken) je částečně zaniklá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 4 km na severozápad od Radonic.
Vlkaň leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².[3]
Název
Název vesnice je odvoze z osobního jména Vlkan ve významu Vlkanův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Wylcan (1367) nebo Wilken (1383).[4]
Historie
Podle regionální vlastivědné literatury ze druhé poloviny devatenáctého století byla Vlkaň založena v jedenáctém století a od osmdesátých let dvanáctého století patřila kadaňským johanitům. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1367, kdy vlastnictví osady potvrdil městu Kadaň císař Karel IV.[5]
Až do počátku osmnáctého století Vlkaň patřila ke kadaňským šosovním statkům, které spadaly pod pravomoc městského soudu a které mohli vlastnit jen kadaňští měšťané. Město ji v sedmnáctém století spravovalo prostřednictvím svého milžanského statku. Podle berní ruly z roku 1654 byly tři usedlosti ve Vlkani pusté a jedna vyhořelá. Ve vsi žili čtyři sedláci, pět chalupníků a jeden zahradník. Sedlákům dohromady patřilo pět potahů, jedenáct krav, osmnáct jalovic, 118 ovcí a čtrnáct prasat. Jediný chalupník s dobytkem bydlel ve vyhořelé chalupě a patřil mu jeden potah, pět krav, jalovice, pět ovcí a koza. Zahradník choval jedinou krávu. Na neúrodných polích okolo vesnice se pěstovalo žito, ale hlavním zdrojem obživy byl dobytek.[6]
V roce 1695 se Vlkaň stala samostatným šosovním statkem, který městu platil šosovné ve výši devět zlatých a dvacet krejcarů. V roce 1705 ji koupil měšťan Leopold Štěrba, ale o osm let později osadu prodal Janu Antonínovi Losymu, který ji připojil ke svému vintířovskému panství. Vesnice u něj zůstala až do zrušení poddanství a panský poplužní dvůr patřil k vintířovskému zámku až do roku 1945.[6]
Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 ve Vlkani stálo dvacet domů, ve kterých žilo 99 obyvatel. Ve vsi byl také mlýn. Kromě chovu dobytka se rozšířilo včelařství a zdejší med se dodával do Karlových Varů nebo do Prahy. V devatenáctém století se na polích pěstovalo žito a v omezeném množství také ječmen, oves, hrách a v ještě menší míře pšenice nebo brambory. Výrazně se rozšířilo ovocnářství, část lidí pracovala v lese, kde se získávalo zejména borové dřevo. Význam chovu dobytka přetrvával. V roce 1863 dobytek vyprodukoval 120 věder mléka a kromě něj se vyrobilo 100 kilogramů másla a poloviční množství sýra.[7]
V roce 1919 byla zbořena zchátralá kaple a na jejím místě byla založena nová. Na věžičce byly hodiny a zvon pro ni ulila chomutovská firma Herold. Zadní část budovy navíc sloužila jako požární zbrojnice. Většina služeb (fara, pošta, lékař, škola) bývaly v Radonicích a řemesla ve vsi provozovali švec, řezník a pekař, ale jiné obchody byly nejblíže v Kojetíně.[7]
Vesnice mívala podobu okrouhlice. Domy ve středu vsi bývaly kamenné a na okrajích hrázděné.[7] Po vysídlení Němců z Československa se Vlkaň nepodařilo dosídlit a většina domů zanikla. Část domů lidé využívali jako rekreační chalupy[8] a teprve na začátku 21. století osada znovu získala trvalé obyvatele.[9]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 120 obyvatel (z toho šedesát mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 se počet obyvatel ani národnostní a náboženská struktura nezměnily.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 127 | 120 | 122 | 109 | 114 | 120 | 120 | 29 | 5 | – | . | . | – | 2 | 7 |
| Domy | 21 | 23 | 23 | 23 | 23 | 23 | 23 | 17 | . | – | . | . | 1 | 2 | 2 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Vintířova. Údaje z let 1980 a 1991 jsou zahrnuty ke Kojetínu. | |||||||||||||||
Obecní správa
Roku 1850 se Vlkaň stala samostatnou obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už byla osadou Kojetína.[7] V roce 1950 vesnice patřila k Miřeticím u Vintířova, v letech 1961–1976 byla částí obce Vintířov a od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1978 částí Radonic. V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Radonice byla obnovena 1. ledna 1999.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 578.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl VII. V okolí Hory Sv. Šebestiána, Křimova, Chomutova a na Kadaňsku. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1997. 56 s. Kapitola Vlkaň, s. 39. Dále jen Binterová (1997).
- ↑ a b Binterová (1997), s. 40.
- ↑ a b c d Binterová (1997), s. 41.
- ↑ Binterová (1997), s. 42.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-09-03]. S. 628. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlkaň na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Radonice u Kadaně na webu ČÚZK
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vlkaň |
