 Čírka modrokřídlá | |
|---|---|
 Samec | |
 Samice | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | čírka (Spatula) |
| Binomické jméno | |
| Spatula discors (Linnaeus, 1766) | |
 Hnízdiště Výskyt během tahu Celoroční výskyt Zimoviště Hnízdiště Výskyt během tahu Celoroční výskyt Zimoviště | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čírka modrokřídlá (Spatula discors) je malý druh kachny z rodu Spatula, která hnízdí v Severní Americe od Aljašky a Nového Skotska po Texas. Na zimu táhne podél pacifického a atlantského pobřeží do Karibiku, Střední a Jižní Ameriky. Pravidelně zalétá i do Evropy, jedinkrát (v roce 1996) byla pozorována i v Česku. Jedná se o malou kachnu, nápadný je hlavně samec ve svatebním šatu, který má mezi okem a zobákem bílou skvrnu srpovitého tvaru, světle modrou stranu loketních krovek a iridiscentní zelené zrcátko. Po kachně divoké se jedná o nejpočetnější severoamerickou kachnu s populací kolem 7,8 milionů dospělých jedinců.
Systematika
První formální popis druhu zajistil švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1766 ve 12. vydání Systema Naturae. Linné druh pojmenoval jako Anas discors.[2] Druhové jméno discors pochází z latiny, ve které znamená „nejednotný“.[3] Genetická studie z roku 2009 prokázala, že rod Anas ve své původní podobě nebyl monofyletický,[4] načež byla čírka modrokřídlá přeřazena do rodu Spatula.[5]
Výskyt
Hnízdí v Severní Americe od jižní Aljašky po Nové Skotsko a na jih až po severní Texas. Zimuje od jižní Kalifornie, jižního Texasu, amerického pobřeží Mexického zálivu a Atlantského oceánu po Karibik, Střední Ameriku a sever Jižní Ameriky.[6] Každoročně zaletuje na Britské ostrovy a občas i do kontinentální Evropy, kde byla zaznamenána od severní (Finsko, Norsko, Švédsko) po jižní části evropského kontinentu (Itálie, Španělsko). Několik záznamů pochází i z Německa, Švýcarska aj.[7]
Celková populace se odhaduje na 7,8 milionu dospělých jedinců a je na vzestupu.[8] Jedná se o druhou nejpočetnější kachnu v Severní Americe hned po kachně divoké.[9]
Výskyt v Česku
Na území Česka byla zaznamenána zatím jen jednou. Stalo se tak v roce 1996 na Hradeckém rybníku u Tovačova v okrese Přerov.[10][7]
Popis
Jedná se o velmi malou kachnu dosahující délky těla 37−41 cm. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 60−64 cm, váha v rozmezí 300−500 g.[6] Duhovka je tmavě hnědá, nohy jsou oranžovožluté, zobák je načernalý.[11]
Samec ve svatebním šatu má břidlicově šedomodrou hlavu a krk s nápadným bílým srpovitým útvarem táhnoucím se po stranách hlavy mezi očima a zobákem s vypouklou stranou u zobáku a špičatými konci nad okem a na straně hrdla. Korunka je do černa.[11] Svrchní strana těla je světle hnědá, nápadné je hlavně zelené iridiscentní zrcátko a světle modré krovky na předloktí. Spodní strana křídel je převážné bílá. Hruď, břicho a boky jsou světle načervenalé s hnědočernými skvrnami či proužkováním.[11] Po straně kostřce se nachází nápadná bílá skvrna. Spodní krovky ocasní jsou černé.[6]
Samice je převážně hnědá s jemným bělavým a tmavým kropením. Korunka je černá, stejně jako proužek přes oko. Báze zobáku, brada a hrdlo jsou bílé. Tenký oční kroužek je také bílý. Křídla mají podobné vzory jako u samců, avšak modrá na krovkách a zelené zrcátko jsou mnohem bledší. Samec v prostém šatu se nápadně podobná samici, jeho vzory na křídlech jsou však nápadnější. Nedospělý jedinec je také podobný samici, avšak jeho spodina je nápadněji vzorkována a svrchní strana těla je bledší.[11]
Biologie
Typický hnízdní habitat druhu tvoří mělké močálovité oblasti na zatravněných prériích centrálních oblastí Severní Ameriky. Občas zahnízdí i na podmáčených loukách při oceánském pobřeží. Zimní habitat je velmi různorodý a zahrnuje různé tropické a subtropické habitaty od mangrovních močálů po sladkovodní a brakické laguny. Živí se semeny i vegetativními částmi vodních rostlin jako jsou rdesti (Potamogeton), řečanky (Najas), táhlice (Ruppia) nebo okřehkové rostliny (Lemnoideae). Potravu sbírá z vodní hladiny nebo těsně pod ní, k potápění dochází pouze velice výjimečně.[11] Potravu doplňuje vodním hmyzem včetně larev, menších korýšů a měkkýů.[9]
Hnízdění
.jpg)
K tvorbě páru dochází již na zimovištích a pouto se prohlubuje během tahu. Samec se samici dvoří pomocí různých typů vizuálních póz, mezi něž patří ponoření přední části těla pod vodu s vystrčeným ocasem a nohama trčícími do vzduchu.[12] Zahnizďuje většinou v těsné blízkosti vody, avšak může své hnízdo umístit až jeden či dva kilometry od vodní plochy.[13] Výběr hnízdní lokace rozhoduje samice, která přelétává nad možnými lokacemi, zatímco samec vyčkává v blízkém okolí. Jakmile samice rozhodne o umístění hnízda, nejdříve nohama vyhrabe v zemi mělký důlek, který poté vystele okolní vegetací a vlastním peřím vytrhaným z hrudi. Hnízdo bývá umístěno alespoň 30 cm nad hladinou nejbližší vodní plochy.[9] Samice klade 6−15 vajec v intervalu jedno vejce denně.[13] Vejce mají rozměr kolem 45×34 mm, jejich barva je krémově bílá.[9] Inkubační doba v průměru 24 dní a začíná těsně před nakladením posledního vejce.[13] Inkubuje pouze samice, zatímco samec samici opouští. Následující rok se formují nové páry, které jsou si po dobu hnízdní sezóny věrné; jedná se tedy o sezónně monogamní druh. Vynucené kopulace jsou vzhledem k ostatním druhům kachen jen vzácné.[9] Mláďata opouští hnízdo do 24 hodin od vyklubání. Dokáží si shánět potravu, avšak zdržují se v blízkosti samice po dalších několik týdnů. Osamostatňují se ještě před prvním letem, ke kterému dochází ve stáří 38−49 dní.[12]
K hlavním hnízdním predátorům patří skunkové, veverky, lišky, kojoti, norci, lasičky, jezevci a mývali.[13]
Ohrožení
Vzhledem k extrémně velké početnosti, která vykazuje mírně stoupavý trend, a obrovskému geografickému výskytu se jedná o málo dotčený druh.[8] Čírka modrokřídlá je v Severní Americe hojně lovena, jen ve Spojených státech amerických bylo v lovné sezóně 2019/2020 uloveno 830 000−1 400 000 čírek modrokřídlých.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ LINNÉ, Carl von; LINNÉ, Carl von. Caroli a Linné ... Systema naturae : per regna tria natura, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Ed. 12, reformata.. vyd. Svazek t.1, pt. 1 (Regnum animale) (1766). Holmiae: Impensis direct. Laurentii Salvii, 1766. Dostupné online. S. 205.
- ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 137.
- ↑ GONZALEZ, J.; DÜTTMANN, H.; WINK, M. Phylogenetic relationships based on two mitochondrial genes and hybridization patterns in Anatidae. Journal of Zoology. 2009-11, roč. 279, čís. 3, s. 310–318. Dostupné online [cit. 2023-10-11]. ISSN 0952-8369. DOI 10.1111/j.1469-7998.2009.00622.x. (anglicky)
- ↑ Screamers, ducks, geese, swans [online]. IOC World Bird List v13.2, 2023 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2021. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 40. (anglicky)
- ↑ a b POLČÁK, Jiří. První pozorování čírky modrokřídlé (Anas discors) v České republice. S. 96–97. Sylvia [online]. 1997. Roč. 33, s. 96–97. Dostupné online.
- ↑ a b Spatula discors [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2021 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2021-3.RLTS.T22680229A137731845.en. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Blue-winged Teal Overview. www.allaboutbirds.org [online]. All About Birds, Cornell Lab of Ornithology [cit. 2023-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-27. (anglicky)
- ↑ Čírka modrokřídlá, Blue-winged Teal, Anas discors. fkcso.cz [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e JOHNSGARD, Paul A., 2010. Ducks, geese, and swans of the world. Lincoln, Nebraska, US: University of Nebraska Press. ISBN 9780803209534. S. 250–252. (anglicky)
- ↑ a b Blue-winged Teal [online]. Audubon [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BELLROSE, Frank Chapman, et al. Ducks, geese & swans of North America. 3. vyd. Harrisburg, Pa: Stackpole Books, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-8117-0535-6. S. 275–285. (anglicky)
Literatura
- BELLROSE, Frank Chapman, et al. Ducks, geese & swans of North America. 3. vyd. Harrisburg, Pa: Stackpole Books, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-8117-0535-6. (anglicky)
- JOHNSGARD, Paul A., 2010. Ducks, geese, and swans of the world. Lincoln, Nebraska, US: University of Nebraska Press. ISBN 9780803209534. (anglicky)
Externí odkazy
Taxon Spatula discors ve Wikidruzích
Obrázky, zvuky či videa k tématu čírka modrokřídlá na Wikimedia Commons - Profil na All About Birds (anglicky)
- Profil na Audubon.org (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Čírka_modrokřídlá |
