Hohol severní

Hohol severní
Hohol severní - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď	kachnovití (Anatidae)
Rod	hohol (Bucephala)
Binomické jméno
Bucephala clangula (Linné, 1758)
Synonyma
Clangula clangula
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hohol severní (Bucephala clangula) je středně velká potápivá kachna, hnízdící ve stromových dutinách.

Popis

Je velký přibližně jako kachnička mandarínská, dorůstá 40–48 cm, váží 600–1300 g a v rozpětí křídel měří kolem 77–83 cm. Všichni hoholové mají velmi svérázný vzhled a jsou poměrně snadno rozpoznatelní podle zvláštního tvaru hlavy. Samec má tmavou hlavu s jasně zelenavým odstínem, výraznou bílou skvrnu na obličeji, tmavý zobák, černý hřbet a ocas, příčné černobílé pruhování na bocích, světlé břicho, hruď a hrdlo a oranžové končetiny. Samice jsou celé hnědé a mají černožlutě zbarvený zobák.

Rozšíření

Hohol severní hnízdí u větších vodních ploch obklopenými stromovým porostem zejména v Kanadě a na severu Spojených států, ve Skandinávii a při severním pobřeží Asie. Je převážně tažný, každým rokem se pravidelně stahuje směrem k mořskému pobřeží a na větší nezamrzající vnitrozemské vodní plochy v oblastech s mírnějším klimatem. Pravidelně po celý rok se vyskytuje i v některých vnitrozemských státech střední Evropy. Výjimkou není ani Česká republika, kde ročně hnízdí přibližně 60–90 párů a přezimuje zhruba 500–1000 jedinců.

Ekologie

Hohol severní se mimo hnízdní období zdržuje většinou v menších rozvolněných hejnech. Často se potápí. Největší složku jeho potravy tvoří korýši, vodní hmyz, měkkýši a drobné rybky, občas požírá i jikry a vodní rostliny. Sám se stává kořistí především orlů, sov a jiných velkých dravců, samice na hnízdě, vejce a mláďata padají často za kořist medvědům, lasicím, norkům nebo mývalům. Samec v toku se ozývá zejména pronikavým „knirrr“, samice hrčivým „garrr-gra“. Charakteristický je též zvláštní, zvonivý svist letek, nápadný zejména u samců. Tento svist je často popisován v jakutském eposu Oloncho.

Hnízdí v dutinách stromů, často využívá opuštěné dutiny datlů, ale zahnízdí i v přiměřeně velké budce. Samice klade průměrně 7–16 nazelenalých, 48,3 × 59,3 mm velkých a přibližně 64 g těžkých vajec. Zhruba po 1–2 dnech samec samici opouští a na vejcích sedí proto sama. Jejich průměrné inkubační období trvá přibližně 28–32 dnů. Mláďata hnízdo opouští již po 24–36 hodinách (často přitom musejí seskočit ze značné výšky) a jsou vzletná kolem 55–65 dnu života. Jeho vejce jsou na Sibiři vybírána z hnízd ke kuchyňským účelům.

Poddruhy

Hohol severní se na svém rozsáhlém areálu rozšíření vyskytuje celkem ve 2 poddruzích:

• Hohol eurosibiřský (B. c. clangula)
• Hohol americký (B. c. americana)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Common Goldeneye na anglické Wikipedii a Schellente na německé Wikipedii.

Literatura

• Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 52. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hohol severní na Wikimedia Commons
• Galerie hohol severní na Wikimedia Commons
• Taxon Bucephala clangula ve Wikidruzích
• Slovníkové heslo hohol severní ve Wikislovníku
• BioLib
• Cornell Lab of Ornithology
• Hohol v ZOO Ohrada

Autoritní data	GND: 4238563-5 LCCN: sh85055769 NLI: 987007533648805171