| České Budějovice | |
|---|---|
 Pohled na budovu z Nádražní ulice | |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Město | České Budějovice |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 48°58′27,42″ s. š., 14°29′17,32″ v. d. |
  České Budějovice | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 732826 |
| Tratě | Praha – České Budějovice, Plzeň – České Budějovice, České Budějovice – Černý Kříž, České Budějovice – Summerau, České Budějovice – Gmünd |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| V provozu od | 1868 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
| Dopravní koleje | 12 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (7) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobusy MHD i linkové, trolejbusy MHD |
| Služby ve stanici |              |
| Kód památky | 106799 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
České Budějovice jsou hlavní železniční stanice a seřaďovací nádraží v Českých Budějovicích v Jihočeském kraji. Nachází se na křižovatce mezinárodního koridoru vedoucího z Prahy na jih do Lince v Rakousku s několika vnitrostátními tratěmi. Jeho novorenesanční budova, jež byla dokončena v roce 1908, se nachází na Nádražní ulici, kousek na východ od centra města. Stanice rozděluje město, po dlouhou dobu byl podjezd na Rudolfovské třídě skoro jediným spojením části Suché Vrbné s centrem.
Do stanice ústí železniční tratě od Plzně, od Gmündu, od Volar, od Summerau a od Prahy. Většinu osobní dopravy provozují České dráhy, ale některé jsou provozovány společností Arriva vlaky[1] a GW Train Regio.[2] Na území města se nacházejí též železniční zastávky České Budějovice jižní zastávka, České Budějovice severní zastávka a Nové Hodějovice. Součástí stanice je rovněž předsunuté jižní zhlaví Rožnov, dříve se jednalo o samostatnou odbočku.
Historie
Historie železniční dopravy v Českých Budějovicích začala již v roce 1828 s otevřením koněspřežky do Lince, ale teprve roku 1868 bylo otevřeno nové nádraží pro lokomotivy v blízkosti toho současného.[3] Na začátku 20. století, jak se železnice dále rozšiřovaly, byla na stejných tratích postavena mnohem větší stanice nedaleko na sever od staré. Budovy nádraží navrhl Gustav Kulhavý v neorenesančním stylu se secesními prvky a postavila je firma J. M. Kohler a syn.[3] Otevřeny byly v roce 1908 a první vlak, jenž na nádraží zastavil, byl vlak z Terstu do Prahy dne 17. prosince stejného roku.[3] V současnosti je budova chráněna jako kulturní památka.
Při náletu na město bylo na jaře roku 1945 těžce poškozeno jižní křídlo nádražní budovy. Opraveno bylo po konci druhé světové války.[4]
V roce 2016 stanici převzala do správy organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která hned nato plánovala rekonstrukci stanice v hodnotě přibližně 150 milionů Kč se začátkem v roce 2018.[5] Ta byla nakonec zahájena v červenci 2020 s rozpočtem 689 milionů Kč a plánovaným koncem v druhé polovině roku 2022.[4] Kromě nutných oprav fasády a vylepšení provozních prostorů patřily mezi plánované změny posunutí hlavního vchodu naproti Lannově třídě nebo rozšíření obchodní zóny. Cestující měli během celého období přestavby k dispozici jak pokladny, tak toalety.[6] Podle aktualizace údajů ze srpna 2022 by rekonstrukce budovy měla skončit až v prosinci 2023 a její cena byla kvůli vícepracím navýšena na 755 milionů korun.[7]
Služby
Stanice je obsluhována jednou rychlostní trasou a třemi dálkovými trasami provozovanými Českými drahami[8] a linkou do Volar provozovanou společností GW Train Regio. Stanice má vnitrostátní i mezinárodní pokladní přepážku, ČD centrum, k dispozici jsou samoobslužné ukládací skříňky. Ve stanici je směnárna, restaurace, bufet, rychlé občerstvení i obchody.[9] Přímo před nádražím je zastávka MHD Nádraží.
Galerie
-
Nástupiště s označením stanice -
Hlavní hala -
Nástupiště a podchod -
Lávka nad kolejemi -
Pohled na dráhy z lávky -
Lokomotiva, jež stávala u hlavní budovy -
Hlavní hala během rekonstrukce v roce 2022
.jpg)
_Frankenfels_-_S%C3%BCdb%C3%B6hmen.jpg)
_03.jpg)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku České Budějovice railway station na anglické Wikipedii.
- ↑ České Budějovice - Příjezdy a odjezdy vlaků 201 [online]. Zelpage.cz [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Šumava [online]. GW Train Regio [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c VONDRA, Václav; KOPÁČEK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.]: NEBE, c1998-2017 Dostupné online. Kapitola nádraží (železniční).
- ↑ a b mld. Jedna z českých železničních katedrál přestane chátrat. Začala rekonstrukce českobudějovické nádražní budovy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-17 [cit. 2020-07-18]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Lukáš. Budějovice mají nejhorší nádraží, s novým vlastníkem je šance na opravu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-27 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ V budově budějovického nádraží přibydou po rekonstrukci obchody, změní se hlavní vchod. České Budějovice [online]. 2020-07-17 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce nádraží vyjde minimálně na 755 milionů korun. Hotová bude v prosinci 2023. Budějcká Drbna [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Schéma linek dálkových vlaků ČD [online]. České dráhy [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Detail stanice [online]. České dráhy [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu České Budějovice na Wikimedia Commons
- Železniční stanice v Českých Budějovicích
- Železniční stanice otevřené v roce 1868
- Postaveno v Česku 1868
- Železniční trať Plzeň – České Budějovice
- Železniční trať České Budějovice – Gmünd
- Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
- Železniční trať České Budějovice – Summerau
- Železniční trať Praha – České Budějovice
- Novorenesanční stavby v Českých Budějovicích
- Kulturní památky v Českých Budějovicích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/České_Budějovice_(nádraží) |
