| Říčany | |
|---|---|
 Zřícenina západního paláce | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1289 |
| Zánik | před rokem 1544 |
| Stavebník | Ondřej ze Všechrom |
| Další majitelé | Trčkové z Lípy |
| Poloha | |
| Adresa | ulice Na Hradě, Říčany, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°59′29,4″ s. š., 14°39′6,48″ v. d. |
  Říčany | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15215/2-2157 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Říčany jsou zřícenina hradu ze druhé poloviny třináctého století ve stejnojmenném městě v okrese Praha-východ. Hrad stál na malém návrší v nadmořské výšce 340 metrů. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Spolu s hradem Vízmburkem patřil k vrcholům šlechtické hradní architektury třináctého století, kdy si pouze velmi významný stavitel mohl dovolit vybudovat zmenšeninu královského hradu s obvodovou zástavbou. Možnosti majitele dokládají také náročné kamenické detaily zhotovené pravděpodobně královskou stavební hutí.[2]
Historie
Krátce po roce 1260 v Říčanech postavil Ondřej ze Všechrom hrad poprvé připomínaný roku 1289. Ondřej byl nejvyšším komořím krále Přemysla Otakara II. a po dostavění sídla se stal zakladatelem rodu pánů z Říčan. Už v začátcích byl hrad budován jako komfortní šlechtické sídlo s velkým klenutým sálem paláce. Po Ondřejovi zde sídlili jeho potomci: po roce 1300 nejvyšší zemský sudí Oldřich z Říčan a po něm jeho syn. Právě ten předal hrad s okolím Jimramovi z Průhonic, což byl příbuzný z jiné větve pánů z Říčan. O mnoho let později další z potomků, Diviš z Průhonic (též z Říčan), patřil mezi odpůrce husitů.[3][4]
Říčany proto oblehlo vojsko pražanů, ale obránci se po několika dnech vzdali, až když k hradu přitáhlo táborské vojsko vedené Janem Žižkou. Diviš poté nabídl pražanům kapitulaci, kteří ji přijali a umožnili posádce svobodný odchod. Smluvní podmínky však obě strany porušili. Několik táboritů během předávání hradu vniklo dovnitř a začalo kořistit, zatímco ženy z hradní posádky se pokusily vyjít ven oblečeny do několikerých šatů, pod kterými ukrývaly cennosti. Ženy z táborského svazu se necítily být dohodou vázány a o všechny cennosti je obraly. Podobně se o porušení dohody pokusili pravděpodobně i další členové posádky, protože pražané od hradu odvedli 54 zajatců včetně majitele hradu a jeho rodiny. Jan Žižka navíc u hradu nechal upálit devět katolických kněží.[5]
Husité na hradě zůstali, po jejich odchodu zůstal v majetku pražanů a jeho význam klesal. V osmdesátých letech patnáctého století ho získali Trčkové z Lípy a po roce 1516 nechali zpustnout. Ve zprávě z roku 1544 je uveden jako pustý.[3][4]
Stavební podoba
Hrad stál na ostrožně chráněné původně dvěma rybníky. Ze strany od města ho zajišťovaly později zasypané příkopy. Předhradí i část hradního jádra bylo pohlceno městskou zástavbou, ale v jádře zůstala torza některých částí hradu: studna, nároží plochostropého donjonu a dvě stěny paláce na západní straně. Přízemí a první patro bylo plochostropé a ve druhém patře se nacházel sál zaklenutý třemi poli křížové klenby a vytápěný krbem. Místnosti v prvním a druhém patře byly osvětleny sdruženými okny se sedátky. Nádvorní stranu paláce i sousední stavby propojovala pavlač v úrovni prvního patra.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-19]. Identifikátor záznamu 125684 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Říčany, s. 495–496.
- ↑ a b PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Říčany, s. 38–39.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Říčany, s. 107–109.
- ↑ ČORNEJ, Petr. Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 844 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 345–346.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Říčany hrad, s. 198–201.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Říčany na Wikimedia Commons - Říčany na webu Hrady.cz
- KROBOVÁ, Adriana. Říčany: Místo, kterému vzali slávu husité [online]. Český rozhlas, 2012-12-16 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
- Vizualizace Říčanský hrad ve středověku [online]. Muzeum Říčany, 2020-10-09 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Říčany_(hrad,_okres_Praha-východ) |
