Páni z Říčan | |
---|---|
![]() | |
Země | České království![]() |
Tituly | svobodní páni |
Zakladatel | Petr ze Všechrom |
Rok založení | 13. století |
Větve rodu | Ledečtí z Říčan, Hrádečtí z Říčan a Kosohorští z Říčan, Malotičtí z Říčan, Zásmučtí z Říčan, Cehničtí z Říčan, Koblihové z Říčan, Talafousové z Říčan a Kavkové z Říčan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Páni z Říčan byli starý český panský rod, který se psal podle hradu a města Říčany. V transkripci jejich jména se objevují tvary ,Ritschan, Rziczan Ržitschan a Kavka.[1]
Historie
Prvním předkem se stal Petr ze Všechrom, jeho synové stáli na straně krále Přemysla Otakara II. Okolo roku 1260 založili říčanský hrad.
- Nejvyšší zemský soudce Oldřich se na počátku 14. století píše jako pán z Říčan. V polovině 14. století se rod rozrostl do několika linií a řady větví[2]. Patřily jim kromě Říčan také panství Průhonice a další statky. Na konci 14. století se rodina rozvětvila na pět hlavních linií: říčanskou, ledeckou, hrádeckou a kosohorskou, malotickou, zásmuckou, do které patřil Karel, který vlastnil Předslav a Otěšice a měl nejméně šest synů. a větev cehnickou. Získali i Hořovice, Švihov, Štěkeň a Humpolec. Působili v úřadech krajských a zemských soudců či hejtmanů.
- Adam z Říčan se stal hejtmanem kouřimského kraje i hejtmanem Starého Města pražského.
- Jan Litvin, syn humanisty Václava z Říčan († 1596, jeho manželkou byla Salomena rozená z Talmberka, která zemřela 1. ledna 1597)[3], patřil mezi účastníky druhé pražské defenestrace.
- Pavel Kavka z Říčan († po 1627) patřil mezi stavovské direktory, byl správcem české komory, po porážce stavovského povstání jej odsoudili k smrti, tento trest svou výmluvností před exekuční komisí dokázal změnit v doživotní vězení na hradě Zbiroh. Propustili jej v roce 1627, avšak zanedlouho zemřel.
- Jan Kryštof Kavka z Říčan († 1643/1645), který koupil panství Staré Sedliště a Jan Vilém Kavka († 1650) byli posledními mužskými členy této rodové větve.
- Cehnicové z Říčan se počátkem 16. století rozdělili do dvou větví. V 17. a 18. století zastávali ve středních Čechách různé politické funkce.[4]
- Karel Adam baron z Říčan dal roku 1681 vsadit mramorovou pamětní desku pod sousoší Kalvárie na Karlově mostě.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Statue_Golgotha_Pont_Charles_Prague_4.jpg/220px-Statue_Golgotha_Pont_Charles_Prague_4.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Ricany_torzo_zapadniho_palace_od_j.jpg/220px-Ricany_torzo_zapadniho_palace_od_j.jpg)
Od začátku 19. století je rod (v odborné literatuře) považován za vymřelý. Neuvádí jej proto ani oficiální Almanach českých šlechtických rodů, registrující příslušníky žijících potomků někdejší aristokracie.
Erb
V červeném štítě měli tři stříbrné leknínové listy spojené stonky uprostřed - tzv. leknínový trojlist, zkráceně lekno. Totéž znamení bylo na křídlech klenotu přilby.
Příbuzenstvo
Spojili se s Valdštejny, Smiřickými ze Smiřic, Dvořeckými z Olbramovic, Lobkovici, Černíny, Kaplíři ze Sulevic, Chřínovci či pány z Roupova.
Odkazy
Reference
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Říčan, s. 135–136.
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. 2. Praha: ARGO, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9. Kapitola Říčan, s. 189–190.
Související články
Externí odkazy
z Říčan ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Genealogie rodu na webu muzea v Říčanech
- Genealogie rodu na webu muzea v Říčanech, 7. díl Kavkové
- Leccos - Z Říčan Archivováno 24. 8. 2014 na Wayback Machine.
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Páni_z_Říčan |