 Řešetlák počistivý | |
|---|---|
 Řešetlák počistivý - plody | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | řešetlákovité (Rhamnaceae) |
| Rod | řešetlák (Rhamnus) |
| Binomické jméno | |
| Rhamnus cathartica L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) je keřovitá rostlina z čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae), původní druh v české květeně.
Popis
Řešetlák je vysoký keř s načernalou kůrou a zpravidla rozestlanými větvemi, řídce posetými trny. Dlouze řapíkaté listy jsou dílem vstřícné, dílem uspořádané do svazečků, ojediněle však i střídavé. Jsou široce eliptické, na čepeli dvakrát pilovité. Drobné nažloutle zelenavé květy jsou uspořádány do chudých vrcholičnatých svazků a jsou většinou dvoudomé. Plodem je kulatá peckovice, velká jako hrách, která z postupující zralostí zčerná. Kvete ve druhé polovině jara, obyčejně na přelomu května a června.[2]
Ekologie a rozšíření
Poměrně světlomilná a teplomilná rostlina, vyhledávající převážně stanoviště bohatá vápníkem a mírně zásobená živinami a vláhou. Roste v mezofilních a xerofilních křovinách, na slunných stráních a pastvinách, ve světlých hájích (především teplomilných doubravách a vápnomilných bučinách) a jejich pláštích, též na okraji lužních lesů. V ČR se vyskytuje hojně až roztroušeně od nížin až do podhůří, nejvíce ve vlhčích polohách termofytika a teplejším mezofytiku. Celkový areál zahrnuje většinu Evropy a západní Asii.[2]
Sběr léčivky
Nejčastěji se sbírá plod, řidčeji kůra. Plod sbíráme v úplné zralosti, na přelomu září a října. Nejkvalitnější kůrovou drogu poskytuje sběr v jarních měsících, před rozkvětem, nejlépe v březnu a dubnu. Droga je vyhledávána pro svůj obsah antrachinonů a antranolů, jakož i antrachinonových glykosidů a flavonoidů. Dále zde nacházíme sacharidy, pektiny, organické kyseliny – například vitamín C, kyselinu jantarovou, saponiny, hořčiny a pryskyřice. Složení kůry je podobné, ale chudší. Přítomny jsou hlavně antrachinony a antranoly, flavonoidy a třísloviny. Obsahové látky drogy zabezpečují dobrý projímavý účinek, který je mírnější než u krušinové kůry a u listů nebo lusků senny. Droga současně působí mírně močopudně. Je určena k léčbě tzv. atonické zácpy, která je častá u starších nemocných, kde je pokleslý střevní tonus.
Další využití
Patří k barvířským rostlinám, jeho plody s kamencem a vinným kamenem dávají kvalitní zeleň.[3]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b Slavík B. (1997): Rhamnus L. – řešetlák. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 436–438, Academia, Praha.
- ↑ Na barvení látek barvy z přírody. Ekolist.cz [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
Galerie řešetlák počistivý na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu řešetlák počistivý na Wikimedia Commons
Taxon Rhamnus cathartica ve Wikidruzích- AtlasRostlin.cz - řešetlák počistivý
- Popis řešetláku na fotografickém herbáři
- Léčivé rostliny[nedostupný zdroj]
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Řešetlák_počistivý |
