Šanta

Šanta
Květenství šanty velkokvěté (Nepeta grandiflora)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod	šanta (Nepeta) L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
šanta hroznovitá (Nepeta racemosa) šanta kočičí (Nepeta cataria) šanta lesostepní (Nepeta nuda) šanta velkokvětá (Nepeta grandiflora) šanta zkřížená (Nepeta ×faasenii)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šanta (Nepeta) je rod tvořený asi 250 druhy vytrvalých nebo jednoletých rostlin z čeledi hluchavkovitých, kde je řazen do podčeledi Nepetoideae. Pocházejí z mírného podnebného pásma Euroasie a severní Afriky. Některé druhy jsou používané jako ozdobné nebo léčivé rostliny a byly rozšířeny i do Severní Ameriky.

Popis

Jednoleté nebo víceleté aromatické rostliny, které bývají různě chlupaté. Lodyhy mívají přímé nebo vystoupavé a zpravidla rozvětvené. Listy mají vstřícné, jednoduché nebo vzácně peřenosečné, řapíkaté či přisedlé, trojúhelníkovitě vejčité až podlouhle eliptické a vroubkovaně zubaté, po lodyze jsou rovnoměrně rozdělené.

V horní části lodyhy vyrůstají květy z paždí vstřícných listenů a vytvářejí více či méně řídké, často stopkaté lichopřesleny nebo víceramenné vrcholíky. Pětičetné květy bývají nejčastěji oboupohlavné, někdy se mezi nimi vyskytují neplodné samčí. Pětizubý kalich s patnácti žilkami bývá trubkovitý nebo zvonkovitý, rovný nebo ohnutý, zuby mívá trojúhelníkovité nebo šídlovité a horní často bývají o něco delší než spodní. Souměrná modrá, fialová, růžová, žlutá nebo bílá, výrazně dvoupyská koruna má trubku přímou nebo zakřivenou. Horní dvoulaločný pysk je rovný, plochý a spodní je sehnutý, trojlaločný, s nápadně velkým, lžícovitě vně vyklenutým a po okraji zpravidla zubatým středním lalokem; oba pysky jsou relativně krátké. Čtyři rovnoběžné, dvojmocné tyčinky jsou těsně u sebe a souběžně vybíhají pod horní pysk, dvě zadní jsou delší. Svrchní, čtyřkomůrkový semeník je srostlý ze dvou plodolistů. Čnělka s dvouklanou bliznou vyčnívá z koruny. Květy obsahují dostatek nektaru a lákají množství opylujícího hmyzu.

Plod je poltivá tvrdka, která se rozpadá se na čtyři elipsoidní plůdky (semena) asi 1 až 2 mm velké. Ty jsou podlouhlé nebo vejčité, povrch mívají bradavičnatý, hladký či žebrovaný a na bázi mají bílou rýhu.

Rostliny obsahují množství silic a flavonoidů, mezi jejích množstvím a typem jsou rozdíly jak mezidruhové, tak i geografické a fenologické. Protože k objasnění vztahů mezi jednotlivými druhy širokého rodu šanta nejsou vždy k dispozici neproměnné morfologické znaky, jsou využívány i rozdíly ve spektru obsahových látek. Informace využitelné pro taxonomii jsou získávány i z flavonoidů v listech.

Většina druhů vyrůstá v prostředí stepí, lesostepí až polopouští, též v horách.^[1]

Význam

Některé druhy šanty se v Asii používají jako koření pro speciální omáčky nebo nápoje, jiné se pro vysoký obsah silic a flavonoidů využívají v lidové medicíně. Pro své antiseptické a stahující účinky se užívají v lihových extraktech při kožních vyrážkách nebo štípnutí hmyzem. Čerstvé listy se žvýkají při bolestech zubů, alkoholový macerát je vhodný při pohmožděninách a revmatických bolestech. Rostliny obsahují také látky působící antibakteriálně, fungicidně i antivirově. Používají se na zklidnění horečnatých stavů či nervového vypětí, při trávicích problémech a nepravidelné menstruaci; nedoporučují se těhotným ženám.

Listů a kvetoucích vrcholků v Česku rostoucí šanty kočičí se používalo k přípravě zklidňujících čajů nebo jsou z nich vyráběny repelenty. Z téže rostliny je při podráždění žláznatých chloupků na listech uvolňována silice nepetalakton (feromon pro některé kočkovité) a halucinogenní alkaloid aktinidin beta-fenylethylalkohol, které společně způsobují u koček krátkodobé nevypočitatelné chování. Tento alkaloid může při velkém množství působit i na člověka.

Rozšíření šanty na nová území je následek využívání některých jejích druhů pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Používají se hlavně pro trvalkové záhony, jsou vhodné pro městské prostředí, snášejí sucho a nejsou náročné na údržbu, dlouho kvetou a vypadají svěží od jara až do zámrazu.^{[2][3][4][5][6][7]}

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šanta na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šanta ve Wikislovníku

Autoritní data	GND: 1151529087