 Žluťucha menší | |
|---|---|
_6181.JPG) Žluťucha menší (Thalictrum minus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | žluťucha (Thalictrum) |
| Binomické jméno | |
| Thalictrum minus L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žluťucha menší (Thalictrum minus) je rostlina s nenápadným květenstvím tvořeným drobnými nevýraznými květy, je to druh rodu žluťucha z čeledě pryskyřníkovitých. Vyrůstá na velkém areálu a je druhem po vzhledové stránce dosti proměnlivým, je členěn do několika poddruhů a variet, které jsou od sebe nelehce odlišitelné.
Výskyt
Žluťucha menší je původní v celé Evropě, vyjma Britských ostrovů a Islandu, na východě její areál sahá až k Uralu a Kavkazu a dále přes Malou Asii, Střední Asii, Sibiř, indický subkontinent, Mongolsko, Čínu, pevninský Dálný východ až do Japonska; původním druhem je také na severozápadě Afriky.[1]
Nejčastěji vyrůstá na otevřených nebo křovinami porostlých pastvinách a loukách, sjezdovkách a lesních okrajích či mýtinách dobře osvětlených či v polostínu. Žádá půdu dostatečně vlhkou, na živiny bohatou a s vápnitým podložím.[2][3]
Popis
Vytrvalá, vzrůstem variabilní rostlina která dorůstá obvykle do výše 20 až 120 cm a někdy i do 200 cm. Lodyha je přímá, někdy zprohýbaná, oblá nebo rýhovaná, holá a jen ojediněle u spodu chlupatá, mimo květenství nerozvětvená a vyrůstá z krátkého, válcovitého, plazivého oddenku s vláknitými kořeny. Spodní a střední lodyžní listy bývají obvykle 3násobně trojitě zpeřené s rýhovanými pochvatými řapíky, lístky jsou široce klínovité a většinou mělce trojklané. Horní listy jsou jednodušeji dělené a v dolní části květenství přecházejí do listenů.
Bohatě rozkladitá, jehlanovitá a někdy do přeslenů seskupená lata, až 30 cm dlouhá, s rýhovanými dlouhými větvičkami obsahuje květy na svěšených stopkách. Nicí květy mají čtyři vejčité, opadavé, žlutavě zelené kališní lístky (korunní chybí) asi 3,5 mm dlouhé, 10 až 15 tyčinek se žlutavými prašníky čnící z květu a 3 až 5 přisedlých semeníků s krátkými čnělkami nesoucí trojúhelníkovité blizny. Vykvétají v červnu a červenci, opylovány jsou hmyzem nebo větrem.
Plody jsou úzce podlouhlé až široce vejčité, přisedlé nažky bez chmýru asi 3,5 mm dlouhé s 8 žebry a kratičkým zobáčkem. Ploidie tohoto druhu je 2n = 42.[2][4][5]
Taxonomie
Druh žluťucha menší je rozčleněn do několika poddruhů, jejich počty a názvy se časem vyvíjejí. Podle "Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky z roku 2012" se v České republice vyskytuje jediný poddruh a to nominátní
- žluťucha menší pravá (Thalictrum minus L. subsp. minus) do něhož byly sloučeny dva dříve uznávané poddruhy
- žluťucha menší nicí (Thalictrum minus L. subsp. majus (Crantz) Hook f. a
- žluťucha menší přímokvětá (Thalictrum minus L. subsp. elatum (Jacq.) Stoj. & Stef.[6]
Ohrožení
Počty stanovišť na kterých žluťucha menší v ČR vyrůstá se stále zmenšují a proto byla "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 prohlášena za ohrožený druh (C3).[7]
-
Nákres -
Listy
Reference
- ↑ GRIN Taxonomy for Plants: Thalictrum minus [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 17.01.1997 [cit. 2014-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-20. (anglicky)
- ↑ a b FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Thalictrum minus [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2014-03-10]. S. 227–238. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-10. (slovensky)
- ↑ Thalictrum minus [online]. Missouri Botanical Garden Press, Saint Louis, MO, USA [cit. 2014-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of China: Thalictrum minus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finland Nature and Species: Thalictrum minus [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2014-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.03.2014]. Čís. 84 (3), s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 10.03.2014]. Čís. 84 (3), s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu žluťucha menší na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR – rozšíření žluťuchy menší v ČR
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Žluťucha_menší |
