| Žofinská huť | |
|---|---|
 Žofinská huť v roce 1911. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofinská huť byl železárenský komplex vybudovaný vídeňskou První rakousko-uherskou společností v blízkosti uhelného dolu a koksovny Karolina v blízkosti centra Moravské Ostravy.
Historie
V roce 1871 byla založena z iniciativy bankovního domu Rothschildů První rakousko-uherská vysokopecní společnost ve Vídni. Podílníky byli kromě Anselma Salomona Rothschilda a bratří Gutmannů ještě hrabě Johann Larisch-Mönnich (1821–1884) a uherský magnát hrabě Emanuel Andrássy (1821–1891).[1] Společnost vznikla z potřeby zabezpečit si dovoz železné rudy pro své podniky[p. 1] a v souvislosti s výstavbou Košicko-bohumínské dráhy. Podílníci po ustanovení společnosti zahájili v roce 1872 výstavbu nového železárenského závodu Žofinská huť v Moravské Ostravě.
Východně od jámy Karolina byla v letech 1872-73 postavena Žofínská huť s jedinou vysokou pecí skotského typu. V důsledku krize a s tím spojených odbytových potíží byla huť mezi léty 1873-80 odstavena. V roce 1880 si Žofínskou huť pronajala a uvedla do provozu společnost Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT), která ji v roce 1888 odkoupila.[2] V roce 1883 byla uvedena do provozu druhá vysoká pec skotského typu. S první vysokou pecí měla společný výtah na sazebnu s parním pohonem. Třetí vysoká pec skotského typu byla postavena jako samostatný objekt v roce 1889.[3] Žofínská huť byla v provozu až do roku 1972, kdy byl její provoz ukončen. Demolici hutě provedla do roku 1974 firma Vítkovické stavby n.p.. Průběh demolice zdokumentoval film Příběh o Žofii (2015) režiséra Petra Kudely.[4][5]
Zachovalo se tzv. Dvojhalí – někdejší Energetická ústředna III s velínem Žofinské huti v těsném sousedství Staré elektrárny koksovny Karolina. Energetická ústředna III sloužila jako dmychadlovna vzduchu do vysokých pecí. Dvojhalí bylo na svou dobu postaveno moderně, jde o ocelový skelet zastřešený příhradovými vazníky. Výplň obvodové konstrukce tvoří režné zdivo.[6] První hala vznikla v roce 1907, druhá podle původního projektu až roku 1927.[2] Obě historické budovy byly zachráněny jako památky průmyslové architektury a jsou kulturními památkami ČR.[7]
Bývalá hala ústředny koksovny Karolína a dvojhalí Žofinské huti byly přestavěny na multifunkční centrum tzv. Trojhalí, studijní návrhy vypracoval architekt Josef Pleskot. Náklady na přeměnu byly odhadovány na 300 milionu korun.[8]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Emanuel (Manó) Andrássy 3.3.1821-23.4.1891) vložil do společnosti výměnou za 150 akcií své železnorudné doly ve Smolníku a Spišské Nové Vsi.
Reference
- ↑ ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. ISBN 80-7042-653-5. S. 62, 116, 214.
- ↑ a b Historie komplexu jámy Karolina a Žofinské hutě [online]. [cit. 2015-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-04-2020.
- ↑ MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena; TEJZR, Ludvík. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. Ostrava: NPÚ, 2014. ISBN 978-80-85034-80-6. S. 26 a 138.
- ↑ DOKUMENTY.TV. Příběh o Žofii -dokument [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Příběh o Žofii online | Lepší.TV. www.xn--lep-tma39c.tv [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Koksovna Karolina. fabriky.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Elektrorocentrála Žofinské huti [online]. [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Přeměna Trojhalí začíná [online]. [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
Související články
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Žofinská_huť |
