Aldus Manutius

Aldus Manutius
Narození	1449 nebo 1450 Bassiano
Úmrtí	6. února 1515 Benátky
Bydliště	Dům Alduse Manutiuse (1490–1509) Ferrara (1509–1511) Dům Alduse Manutiuse (1511–1515)
Alma mater	Ferrarská univerzita Univerzita La Sapienza
Povolání	návrhář písma, vydavatel, tutor, typograf, tiskař a editor
Zaměstnavatelé	Caterina Pico Alberto III Pio
Choť	Maria Torresano (od 1505)[1]
Děti	Paulus Manutius[2] Marco Manuzio[2] Antonio Manuzio[2] Alda Manuzio[2]
Příbuzní	Aldo Manucci (vnuk)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aldus Manutius, italsky Aldo Manuzio (1449 Sermoneta, asi 100 km jižně od Říma – 6. února 1515 Benátky) byl italský humanista a typograf, který zásadně ovlivnil dějiny knihtisku a evropské vzdělanosti.

Život a dílo

Po studiu klasických jazyků v Římě a Ferraře se usadil u svého přítele Pico della Mirandola a vychovával jeho synovce, kteří mu pak věnovali majetek, aby mohl uskutečnit své plány na záchranu a šíření klasické literatury tiskem. Roku 1490 se usadil v Benátkách a postupně kolem sebe shromáždil až 30 vzdělanců, tak zvanou Novou Akademii, k níž patřili i Pietro Bembo, Erasmus Rotterdamský nebo Johannes Reuchlin; obcovacím jazykem v domě byla řečtina. Přes velké nesnáze, způsobené válkami, udržel tiskařskou živnost a odkázal ji svým potomkům.

Po dvou svazcích řeckých básní a knihy Žalmů zahájil roku 1495 vydávání „Řecké knihovny“ (první vydání Aristotela, 1495-1498), kde do roku 1515 vyšlo přes 30 svazků, vesměs jako prvá vydání (Aristofanés, Thúkydidés, Sofoklés, Hérodotos, Homér, Platón, Démosthenés aj.). Sňatkem 1505 vyženil tiskárnu benátského tiskaře, Francouze N. Jensona. Kromě toho vydával italské humanisty (Dante Alighieri, Božská komedie 1502, Petrarca), latinské klasiky (Vergilius, Plinius mladší, Juvenalis aj.) i spisy svého přítele a spolupracovníka Erasma Rotterdamského. Roku 1518 vyšlo z jeho tiskárny posmrtně první vydání řecké Bible (Septuaginta).

Význam

S tiskařskou produkcí Alda Manutia končí období prvotisků, velkých a nákladných knih, napodobujících středověké rukopisy. Vytvořil nový, příruční typ knihy malého („kapesního“) formátu („aldinka“) a vydával je ve velkých nákladech (typicky 1000 výtisků), čímž se podstatně snížila cena. Zavedl nové typy latinského písma, tak zvanou antikvu, která nahradila starší gotické typy německého původu, odvozené z rukopisného písma. Zavedl užívání kurzívy (anglicky italics) a sjednotil užívání interpunkčních znamének, tečky jako ukončení věty, čárky a středníku uvnitř vět. Tím vším se podstatně přičinil o oživení zájmu o klasickou literaturu a o rozšíření nové, humanistické vzdělanosti.

K Aldovu odkazu se pak hlásilo mnoho tiskařů, jeho žákem byl patrně i mnich Makarie, který pak v Cetinji v Černé Hoře poprvé tiskl slovanským písmem (1494) a roku 1511 v Trgovišti v rumunštině. Ve 20. století vznikla firma Aldus, která roku 1985 vytvořila sázecí program PageMaker a otevřela tak oblast desktop publishing (DTP). Roku 1994 se spojila s Adobe Systems. Podle Alda se také nazývá italský Progetto Manuzio, knihovna volných textů na internetu.

Signet a heslo

Aldovým tiskařským znakem byla kotva s obtočeným delfínem, se jménem ALDUS a s heslem Festina lente („Pospíchej pomalu“). Tento způsob trvalého a jednotného označování tisků se později obecně prosadil a je jedním z prvních příkladů firemního loga a ochranné známky.

Odkazy v umění

• Umberto Eco pojmenoval italským ekvivalentem Manutiiova příjmení ("Manuzio") imaginární milánské nakladatelství v románu Foucaultovo kyvadlo.
• Aldus Manutius, resp. jeho odkaz vystupuje v románu "Nonstop knihkupectví pana Penumbry" Robina Sloana.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aldus Manutius na německé Wikipedii.

Literatura

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aldus Manutius
• VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri, 2006. 1350 s. ISBN 80-7277-312-7

Související články

• Humanismus
• Knihtisk
• Typografie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aldus Manutius na Wikimedia Commons
• Heslo Aldus Manutius v Catholic Encyclopedia – anglicky
• Aldus Manutius. Životopis, podrobná bibliografie
• Aldův tisk Archivováno 12. 8. 2008 na Wayback Machine.

Autoritní data

AbARTP: 137229 NKC: jn20000720161 BIBSYS: 13013456 BNE: XX1021011, XX1766453 BNF: cb131639304 (data) CANTIC: 981058613008506706 GND: 118577387 ICCU: BVEV021775, BVEV016960 ISNI: 0000 0001 2144 4450 LCCN: n79117173 LNB: 000130522 NDL: 001165175 NLA: 35601632 NLG: 69970 NLI: 987007265074805171 NLP: a0000002359098 NTA: 069640092 PLWABN: 9810680880105606, 9810654529305606 RKDartists: 309628 SELIBR: 258811 SNAC: w6zk72bb SUDOC: 02730762X Trove: 1010649 ULAN: 500088706 VcBA: 495/61967 VIAF: 96325760 WorldCat Entities: E39PBJh4ByfTK4rHRWkcKRVt8C