 Alstonie | |
|---|---|
 Alstonie Alstonia sp. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | toješťovité (Apocynaceae) |
| Rod | alstonie (Alstonia) R.Br., 1810 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alstonie[1] (Alstonia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to stromy a keře s přeslenitými jednoduchými listy a drobnými nálevkovitými květy. Plody jsou dlouhé, úzké měchýřky. Rod zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen v tropech téměř celého světa. Alstonie obsahují různé účinné indolové alkaloidy a mají význam v medicíně. Některé druhy jsou těženy pro dřevo.
Popis
Zástupci rodu alstonie jsou stromy nebo keře ronící bílý latex. Větve vyrůstají přeslenitě v patrech. Listy jsou v přeslenech po 3 až 6 nebo výjimečně vstřícné, bez palistů. Žilnatina je zpeřená, s četnými (více než 25 párů) postranními žilkami končícími v okrajové žilce. Květy jsou drobné, zpravidla v bohatých vrcholících, uspořádaných ve vrcholových thyrsech nebo složených okolících. Květy jsou bílé, žluté nebo růžové. Kalich je téměř až k bázi dělený v 5 laloků. Koruna je nálevkovitá, s úzce válcovitou korunní trubkou a laloky překrývajícími se směrem doleva nebo doprava. Korunní trubka je uvnitř chlupatá. Tyčinky jsou přirostlé asi v polovině korunní trubky nebo nad ní, mají krátké nitky a nevyčnívají. Nektáriový terč chybí nebo je slabě vyvinut. Gyneceum se skládá ze 2 volných nebo srostlých plodolistů obsahujících mnoho vajíček. Plodem je souplodí volných nebo srostlých měchýřků. Semena jsou podlouhlá až čárkovitá, na obou koncích opatřená dlouhými chlupy.[2][3]
-
Patrovité větvení mladého stromku alstonie -
Květy Alstonia macrophylla -
Kmen Alstonia scholaris -
Plody Alstonia scholaris
_in_Hyderabad_W_IMG_9006.jpg)
_leaves_%26_fruit_in_Kolkata_W_IMG_3408.jpg)
Rozšíření
Rod zahrnuje asi 60 druhů. Je rozšířen v tropech téměř celého světa: v tropické Asii, Africe, Madagaskaru, Střední Americe, severní Austrálii a na Tichomořských ostrovech.[2] Poměrně dost druhů jdou endemity Nové Kaledonie.[4]
Ekologické interakce
Na keřovitém druhu Alstonia actinophylla v severní Austrálii roste poloparazitická rostlina Decaisnina signata z čeledi ochmetovité, která je živnou rostlinou housenek modráska Candalides gilberti.[5]
Taxonomie
Rod Alstonia je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Rauvolfioideae a tribu Alstonieae. Nejblíže příbuzným rodem je Dyera.
Obsahové látky
Kůra alstonií obsahuje účinné indolové alkaloidy. Alstonia scholaris z Asie a Austrálie obsahuje echitamin, australský druh A. constricta reserpin. Oba alkaloidy mají hypotenzivní působení, snižují krevní tlak. Kůra Alstonia venenata z Indie obsahuje řadu indolových alkaloidů, zejména alstovenin, venenatin, 3-dehydroalstovenin, reserpin, venoxidin a kopsinin. Alstovenin působí jako inhibitor monoaminooxydázy.[6]
Zajímavosti
Druh Alstonia spatulata, pocházející z tropické Asie, má lehčí dřevo než známá balsa. Jeho hustota je jen 47–77 kg/m3 (u balsy 70–260 kg/m3).[7][8]
Význam
Druh Alstonia congensis z tropické Afriky je těžen pro dřevo. Je dobře opracovatelné, poměrně světlé, se stejnoměrnou strukturou. Je obchodováno pod názvem emien a využíváno např. v dýhárenství.[8] Další africký druh Alstonia boonei pokládají Ašantové z Ghany za posvátný strom, z jeho dřeva tradičně zhotovují trůny svých vládců. V tropické Asii od Indie po Filipíny je pěstován druh Alstonia scholaris jako zdroj lehkého dřeva. V Číně se ze dřeva Alstonia scholaris vyrábějí rakve, dřevo A. rostrata slouží v truhlářství k výrobě nábytku. Semena A. yunnanensis obsahují až 18% technického oleje.[2]
Užívání kůry Alstonia scholaris je v tradiční indické medicíně doporučováno k čištění krve a při fosfaturii.[6] Na Filipínách je používána při průjmech, cukrovce, horečce a jako odčervovadlo.[9] V Číně jsou kůra a listy používány při bolestech hlavy, chřipce, bronchitidě a pneumonii, kořeny a listy A. mairei slouží k zastavení krvácení, kořeny A. yunnanensis při hypertenzi, listy a kůra A. rostrata při akutní bronchitidě, listy a kořeny A. neriifolia při léčení boláků.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d LI, Bingtao; LEEUWENBERG, Antony J. M.; MIDDLETON, David J. Flora of China: Alstonia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRABY, Michael F. The complete field guide to butterflies of Australia. Collingwood, Australia: CSIRO, 2004. Dostupné online. ISBN 0-643-09027-4.
- ↑ a b KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- ↑ ALLABY, Michael. Tropical forests. New York: Chelsea House, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-8160-5322-3. (anglicky)
- ↑ a b WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
- ↑ HANDA, S. S. et al. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia. Trieste: ICS Unido, 2006. (anglicky)
Externí odkazy
Galerie alstonie na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu alstonie na Wikimedia Commons
Taxon Alstonia ve Wikidruzích
Encyklopedické heslo Alstonia v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Alstonia |
