Annona cherimola

Annona cherimola
Čerimoja
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád	šácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleď	láhevníkovité (Annonaceae)
Rod	láhevník (Annona)
Binomické jméno
Annona cherimola Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annona cherimola (česky čerimoja) je rostlina z čeledi láhevníkovité (Annonaceae). Je to opadavý menší strom poskytující velmi lahodné ovoce.

Synonyma^[2]

Vědecká synonyma

• Annona cherimolia P. Mill.
• Annona cheirimola P. Mill.
• Annona pubescens Salisb.
• Annona cherimoya – synonymum vzniklé chybou v názvu (misspelling)

Další názvy

• anona šeroplodá
• láhevník čerimoja
• láhevník čirimoja
• chirimoya
• „cukrové jablko“ – lidový název

Původ a rozšíření

Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.

Využití

Čerimoja poskytuje ovoce, které je velice oblíbené po celém světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužina bílé nebo narůžovělé barvy. Z dužiny se též vyrábějí džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.

Botanický popis

Malý opadavý strom dosahující výšky 5–7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté.^[3] Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7–12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.^[3]

Souplodí

Ze souplodí se pojídá vatovitá dužnina. Toto oblíbené ovoce obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.^[3]

Ekologické nároky

I když čerimoja pochází z tropů, je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20–30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.

Rozmnožování

Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve čtvrtém až pátém roce. Ke štěpování se používají rouby z plodících rostlin.

Choroby a škůdci

• hniloba souplodí a semenáčků – způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
• antraknóza (hniloba souplodí) – způsobuje Glomerella cingulata
• bílá hniloba kořenů – způsobuje Rosellina necatrix
• na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu anona šeroplodá na Wikimedia Commons
• Galerie anona šeroplodá na Wikimedia Commons
• Taxon Annona cherimola ve Wikidruzích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.