 Slivoň špendlík žlutý | |
|---|---|
 Plod špendlíku (Prunus domestica 'Špendlík žlutý') | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | slivoň (Prunus) |
| Druh | slivoň švestka (Prunus domestica) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny) je kulturní odrůda slivoní. Strom je vzrůstem a tvarem koruny podobný švestce domácí, je vysoký asi 4 až 7 metrů. Listy mají stejný tvar jako u švestky. Květy jsou čistě bílé. Plodem špendlíku je žlutý ojíněný plod švestkovitého tvaru dozrávající v polovině srpna. Délka plodu asi 35 mm, šířka 28 mm. Hmotnost plodu 15–20 g. Pecka je elipsovitá, na obou koncích zašpičatělá. Jde dobře oddělit od oplodí.[1]
Lidový název
Lidově (botanicky nesprávně) bývají jako špendlíky označovány i jiné druhy slivoní, především mirabelky (které jsou drobnější, kulovité – nikoli protáhlé, podobné žlutým třešním), případně drobnoplodé myrobalány (žluté až červené, mohou být o něco větší než mirabelky, ale na rozdíl od pravého špendlíku jsou rovněž kulaté).
Méně často se toto označení používá i pro některé druhy švestek, například ranou odrůdu na střední Moravě, případně starou drobnoplodou odrůdu Pavlovička.
Špendlíčky
Archivní materiály a pamětníci z Kopřivnicka uvádějí také odrůdy zvané špendlíčky či lidově kozí cicky, kozí cecky a podobně. Plodící stromy se již vyskytují jen sporadicky.[1]
Špendlíček žlutý
Tvar plodu se blíží pravé švestce, je však výrazně menší, 25-30 mm dlouhý a 20-24 mm široký. Hmotnost 8-10, maximálně 15 gramů. Barva oranžová až růžovo-červená, podobná meruňkám, povrch ojíněný. Zraje v druhé polovině srpna, průběžně opadává.[1]
Špendlíček zelený
Tvarově variabilní, převážně široce eliptické zelené plody jsou poměrně drobné, 24-28 mm dlouhé a 23-26 mm široké. Hmotnost se pohybuje mezi 8-12, výjimečně až 15 gramy. Zraje v druhé polovině srpna.[1]
Výskyt a užití
Špendlík se vyskytuje především na jižní Moravě a Slovensku. Plody jsou oblíbené a vyhledávaná pro své užitné vlastnosti. Plody jsou chuťově podobné švestce, ale sladší. Jsou vhodné pro přímou spotřebu. Pro jejich specifické vlastnosti se špendlíků užívá k výrobě aromatických džemů, povidel a pálenek.[2]
Reference
- ↑ a b c d KOCIÁN, Petr. Ovocné odrůdy - Peckoviny [online]. květena ČR [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Staré odrudy - Slivoně - staré odrůdy - Slivoň 'Špendlík žlutý' - Ovocné stromy. www.stareodrudy.org [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-06.
Literatura
- ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl II. Třešně, višně, slívy a švestky. Praha: Ovocnický spolek pro království České, 1915. 251 s. Dostupné online. - kapitola Slívy, s. 117–244.
- Boček, Stanislav: Speciální pomologie slivoní
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Slivoň_špendlík_žlutý |
