 Antilopa žirafí | |
|---|---|
 Samice | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkavci (Ruminautia) |
| Čeleď | turovití (Bovidae) |
| Podčeleď | pravé antilopy (Antilopinae) |
| Rod | Litocranius Kohl, 1886 |
| Binomické jméno | |
| Litocranius walleri Brooke, 1879 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antilopa žirafí (Litocranius walleri), dříve zvaná též antilopa masajská, nebo domorodým názvem gerenuk[2] (pocházejícího ze somálského názvu garanuug, což a v doslovném překladu znamená žirafokrká),[3] je velká, ale štíhlá antilopa rozšířená v suchých, keři porostlých krajinách na území Džibuti, Etiopie, Keni, Somálska a Tanzanie.[4] Jedná se také o jediného představitele rodu Litocranius.[5]
Dorůstá průměrné délky kolem 150 cm, samci jsou přitom větší než samice. Hmotnost u samců se pak pohybuje kolem 45 kg, zatímco u samic pouze kolem 30 kg. Je vysoká a štíhlá, s dlouhýma nohama. Jejím nejvýraznějším znakem je dlouhý krk (odtud český druhový název) a malá, zašpičatělá hlava s velkýma očima a ušima. Hřbet má tmavě hnědý, břicho světlé a ocas černý. Rohy dorůstající až 35 cm mají typický lyrovitý tvar[6] a nosí je pouze samci, kteří se od samic dále liší mohutnějším krkem a často tmavším zbarvením.
Antilopa žirafí dokáže získat potravu z vyšších stromů, než většina ostatních druhů antilop a gazel. Umožňuje jí to její neobvyklá krmící taktika, při které se postaví na zadní končetiny a natahuje přitom svůj dlouhý krk. Většinu potravy u ní tvoří traviny a listy, zvláště akácií a keřů rodu Commiphora nebo Premna, ale požírá též pupeny, květy nebo plody. Díky faktu, že je zcela nezávislá na vodě, kterou získává právě z potravy, dokáže přežít i ve velmi suchých lokalitách.
Páření může u tohoto druhu probíhat kdykoli během roku. Samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku 1 roku, samci pak až v 1,5 roce. Samice je březí 7 měsíců a rodí jediné mládě, které po narození váží zhruba 3 kg. V přírodě se antilopa žirafí dožívá asi 8 let, v zajetí pak i více než 13 let.[7] V zoologických zahradách patří k nejchoulostivějším chovancům a je chována velmi zřídka.
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ SLOVIAK, Michal. Litocranius walleri [online]. BioLib [cit. 2010-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Gerenuk [online]. African Wildlife Foundation [cit. 2010-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Litocranius walleri. [s.l.]: The IUCN Red List of Threatened Species Dostupné online. (anglicky)
- ↑ antilopa Litocranius. [s.l.]: BioLib Dostupné online.
- ↑ Zvíře. Redakce David Burnie et al.; překlad Jiří Šmaha. Praha: Euromedia Group, k. s., 2002. ISBN 8024208628. S. 254.
- ↑ MATT, Leo. Gerenuk. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu antilopa žirafí na Wikimedia Commons - Galerie antilopa žirafí na Wikimedia Commons
Taxon Litocranius walleri ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Antilopa_žirafí |
