Apostasia odorata

Apostasia odorata
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď	vstavačovité (Orchidaceae)
Podčeleď	Apostasioideae
Rod	Apostasia
Binomické jméno
Apostasia odorata Blume, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apostasia odorata je jihoasijská pozemní, žlutavě kvetoucí orchidej, jedna z asi osmi druhů rodu Apostasia. Je součásti tropické podčeledi Apostasioideae, která se hlavně stavbou květů a pylu odlišuje od ostatních orchidejí. Rod je považován za jeden z nejpůvodnějších v celé rozmanité čeledi vstavačovitých. Jeho vědecké jméno je odvozeno od "apostasia" (řecky odpadlík) což naznačuje, že je odlišný od většiny ostatních orchidejí.^[1][2][3]

Výskyt

Tato vytrvalá, tropická bylina se velmi řídce vyskytuje v rozsáhlém jihoasijském areálu, který se rozkládá od Ásámu na severovýchodě Indie přes východní oblasti Himálaje po střední a jihovýchodní Čínu a současně přes Myanmar, Thajsko, Malajsko, Kambodžu, Laos a Vietnam po mnohé ostrovy Indonésie.^[1][4][5][6]

Ekologie

Orchidej má na kořenech drobné hlízy osídlené symbiotickými houbami, se kterými má mutualistický vztah. Jsou jí nápomocné při získávání prvotních živin chybějících v semenech pro úspěšné klíčení a vypomáhají při nahrazování fotosyntézy. Tento druh tropické rostliny se dosud uměle nepěstuje a konkrétní symbiotické vztahy s okolní florou nejsou zcela ujasněny.

Roste ve vlhkém a stinném primárním tropickém lese v nadmořské výšce 100 až 1700 m n. m. Kvete žlutě obvykle v období dešťů a drobná semena dozrávají za osm až dvanáct měsíců po opylení. V některých tropických oblastech s dobrými přírodními podmínkami tento druh vykvétá celoročně, nezávisle na ročním období. V případě zničení nadzemní části rostliny, ohněm nebo zvěří, znovu vyraší z podzemní části. Ploidie druhu je 2n = 68.^[1][2][3][5]

Popis

Stálezelená rostlina má jednoduchou, někdy řídce větvenou lodyhu vysokou 15 až 40 cm, která roste z podlouhlého, šupinatého oddenku krytého suchými listy. Z oddenku vyrůstají tenčí, 2 až 4 mm tlusté kořeny s hlízkami. Polodřevnatá, lysá lodyha má u báze několik tenkých, vzdušných kořínků a výše krátké, šikmé, na vrcholu rozštěpené, po opadaných listech prázdné pochvy. Výše je lodyha spirálovitě porostlá četnými, z pochev vyrůstajícími žilnatými listy. Jejich čepele jsou hladké, mívají tvar kopinatý až čárkovitě kopinatý, bývají dlouhé od 6 do 18 cm a široké 1 až 2 cm, po obvodě jsou jemně zubaté, někdy podvinuté a na vrcholu mají špičku až 1 cm velkou.

Na konci tenké lodyhy vyrůstá kuželovitý hrozen s jednou až pěti postranními větvemi, který má tendenci se sklápět. Každé dílčí květenství má obvykle okolo 10 květů podepřených drobnými, vejčitými listeny. Oboupohlavné květy se stopkami dlouhými okolo 2 cm jsou průměrně velké 1,5 až 2,5 cm a nemají resupinaci (nejsou přetočené). V květu je pět bílých nebo světle žlutých kališních lístků které jsou úzce podlouhlé, člunkovité, měří asi 8 × 2 mm, mají tři podélné žilky, roztřepený okraj a špičatý vrcholek. Korunních lístků je také pět, jsou vzhledem i barvou podobné kališním, jen prostřední žilku mají ztlustlou; jeden její lístek, pysk, je pouze o málo větší a mírně vypouklý. Sloupek je tvořen dvěma, jen vespod srostlými tyčinkami s dvoupouzdrými prašníky, které na rozdíl od většiny orchidejí nemají pylová zrna slepená v brylkách. Pod tyčinkami je oproti hornímu kališnímu lístku krátká, bezprašníková patyčinka se dvěma čtvercovými, vroubkovanými postranní přívěsky (křídly). Spodní, lysý, táhle kuželovitý semeník je štíhlý, předělený do tří komůrek a nese volnou, nad prašníky přesahující čnělku zakončenou do tří stran rozloženou vypouklou bliznou. Květy neprodukují nektar a jsou opylovány pro pyl přilétajícím hmyzem, který vibracemi křídel vytřásá jednotlivá pylová zrna z prašníků na bliznu.

Plod je válcovitá, srpovitě zahnutá, pukající třípouzdrá tobolka asi 18 mm dlouhá, 3 mm tlustá a v průřezu trojhranná. Obsahuje velké množstvím semen, která jsou drobná, vejčitá, na povrchu důlkovitá, ve zralosti tmavě hnědá až černá, i za sucha lepkavá, na konci mají kratičký přívěsek a jsou bez endospermu. Rostlina se rozmnožuje výhradně pohlavně, pomoci semen, která vyklíčí a vyrostou z nich, spolupráci s myceliem symbiotické houby, nové rostliny.^{[1][2][3][5][6][7]}

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Apostasia odorata na Wikimedia Commons
• Taxon Apostasia odorata ve Wikidruzích
• FOTO květenství Apostasia odorata