| Aramejské písmo | |
|---|---|
 | |
| Typ | Abdžad |
| Mluvené jazyky | Aramejština, hebrejština, syrština, mandejština |
| Časové období | 800 př. n. l. – 600 n. l. |
| Předchůdce |
Prasinajské písmo
|
| Potomci | Hebrejské písmo Arabské písmo Nabatejské písmo Palmýrské písmo Mandejské písmo Pahlaví Sogdské písmo Kharóšthí Gruzínské písmo(sporné) |
| Rozsah unicode | U+10840–U+1085F |
| ISO 15924 | Armi |
| Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. | |
| Historie písma |
|---|
Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l.
|
Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.?
|
Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.?
|
| Mezoamerická písma doba různá |
Aramejské písmo vzniklo v první polovině 1. tisíciletí př. n. l. a nahradilo původní fénické písmo, kterým se aramejština zapisovala předtím.
Rozvoj písma
S rozšiřováním aramejštiny jako mezinárodního jazyka v celé oblasti (od 8. století př. n. l.; mimo jiné úřední jazyk perské říše a diplomatická řeč mezi všemi zeměmi úrodného půlměsíce) se rozšířilo i aramejské písmo a nahradilo jiné místní abecedy, mezi nimi i staré písmo hebrejské. K nahrazení mohlo dojít díky příbuznosti a značné podobnosti těchto semitských jazyků. Všechny tyto jazyky si však aramejské písmo více či méně přizpůsobily.
Aramejské písmo se však vyvíjelo i nadále. Jeho kurzivní podoba se stala syrským písmem a vedla též k vytvoření palmýrského a mandejského písma. Na jejich základech se pak vyvinulo dále písmo arabské, mongolské a další.
Dnes se aramejština píše buď hebrejskou abecedou (biblická aramejština, židovská novoaramejština a talmudická aramejština) nebo abecedou syrskou (syrština a křesťanské novoaramejské dialekty). Mandejština používá nadále mandejskou abecedu.
Znaky písma
Stejně jako písma, která z aramejského vznikla, má aramejština znaky jen pro souhlásky (celkem 22), samohlásky se nevyznačují.
| Název | Aramejská forma | Hebrejská f. | Fénická f. | Výslovnost (aramejská) |
|---|---|---|---|---|
| Alef | 
|
א | 
|
bez výslovnosti; ā, ē |
| Bet | 
|
ב | 
|
b, v |
| Gimel | 
|
ג | 
|
g |
| Dalet | 
|
ד | 
|
d |
| He | 
|
ה | 
|
h |
| Wáw | 
|
ו | 
|
w (anglické); ō, ū |
| Zajin | 
|
ז | 
|
z |
| Chet | 
|
ח | 
|
h, v dnešní výslovnosti ch |
| Tet | 
|
ט | 
|
emfatické t |
| Jod | 
|
י | 
|
j; ī, ē |
| Kaf | 
|
ך / כ | 
|
k, ch |
| Lamed | 
|
ל | 
|
l |
| Mem | 
|
ם / מ | 
|
m |
| Nun | 
|
ן / נ | 
|
n |
| Samek | 
|
ס | 
|
s |
| Ajin | 
|
ע | 
|
hrdelní nenapodobitelná hláska |
| Pe | 
|
ף / פ | 
|
p, f |
| Cade |  , 
|
ץ / צ | 
|
české c |
| Qof | 
|
ק | 
|
q (hrdelní k) |
| Reš | 
|
ר | 
|
r |
| Sín/Šín | 
|
ש | 
|
obvykle š; v některých slovech s |
| Taw | 
|
ת | 
|
t |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aramaic alphabet na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu aramejské písmo na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Aramejské_písmo |
