Tibetské písmo je písmo používané především k zápisu tibetštiny, ale také ladačtiny, jazyka dzongkha a vzácně i baltí. Tibetské písmo má dvě základní varianty, v tištěných textech se většinou užívá forma zvaná učän (tibetsky དབུ་ཅན་; Wylie: dbu-can), v každodenním psaní bývá používáno písmo ume (Wylie: dbu-med).
Vytvoření tibetského písma je připisováno tibetskému učenci Thönmi Sambhótovi. Ten působil v 7. století na dvoře Songcän Gampa jakožto jeden z ministrů. Sambóta byl poslán do Indie, kde studoval indická písma (hlavně bráhmí a gupta) a po návratu do Tibetu sestavil tibetské písmo.
Přepis
Existuje široce užívaný vědecký přepis, tzv. Wylieho transliterace (tento přepis má nejblíže transliteraci tibetštiny, další systémy spíše inklinují k principům transkripce).
Z transkripcí má oficiální postavení transkripce přijatá Čínou v systému pinyin.[1] Mezi užívané systémy přepisu patří také transkripce pro Tibetan and Himalayan Library (transkripce THL, dříve THDL), případně vycházejí ze zásad abecedy IPA[2]). Českou transkripci vytvořil Josef Kolmaš.[3]
Reference
- ↑ UNGEGN Working Group on Romanization Systems: Report on the Current Status of United Nations Romanization Systems for Geographical Names — Tibetan, Januar 2003. On-line: http://www.eki.ee/wgrs/rom1_bo.pdf
- ↑ Jacques, Guillaume 2012. A new transcription system for Old and Classical Tibetan, Linguistics of the Tibeto-Burman Area, 35.3:89-96.
- ↑ Josef Kolmaš, „O přepisu (transliteraci) a výslovnosti (transkripci) tibetských slov“, in: ŽAGABPA, Cipön Wangčhug Dedän. Dějiny Tibetu. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. ISBN 80-7106-410-6. S. 388–390.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tibetské písmo na Wikimedia Commons - Ľubomír Sklenka: Tibetština
- Tibetské fonty
- Tibetština v Linuxu
- České přepisy tibetských osobních jmen - přepisy podle Josefa Kolmaše s Wylieho transliterací a obvyklými anglickými přepisy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Tibetské_písmo |
